|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Ilustrátor Virgil Solis mladší ve službách domácí tištěné knihy
Hoťová, Anna ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Vlachová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem malíře a ilustrátora Virgila Solise mladšího (1551- 1617?). Virgil Solis mladší byl synem významného německého grafika Virgila Solise staršího. V roce 1567 odešel Solis mladší do Prahy. Tato práce nejdříve představuje Solisův život a jeho působení mezi malíři v Praze. Dále popisuje i jeho možné pracovní aktivity pro dvůr císaře Rudolfa II. Virgil Solis byl i ilustrátorem. Dle dosud vydané literatury je jediným titulem, který Solis ilustroval, kniha Diadochos vytištěna v roce 1602. Tato práce vychází z předpokladu, že Solis během svého pobytu v Praze pracoval i na jiných ilustracích. Průzkumem tisků a srovnáváním různých dřevořezů 16. a 17. stol. vznikl soupis titulů, na kterých se Virgil Solis podílel v roli kreslíře, nebo dřevořezáče. Tato práce představuje zajímavý pohled na život jednoho umělce tvořícího v rudolfinské Praze.
|
|
|
Přínos Tschammerovy knihovny v Těšíně pro retrospektivní národní bibliografii
Šícha, Vojtěch ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Předmětem práce je bibliografické zpracování souboru bohemikálních starých tisků vydaných do roku 1800 dochovaných v Tschammerově knihovně v Těšíně. Cílem je sestavit bibliografický soupis dochovaných vydání a na základě analýzy zodpovědět tři badatelské otázky. Může revize dříve dosažených badatelských výsledků přinést něco nového z hlediska národní retrospektivní bibliografie tisků vydaných do roku 1800? Zda a jak mohou výsledky analýzy bohemikální části historického fondu specificky lokální sborové knihovny rozšířit dosavadní poznatky v oblasti výzkumu dějin knižní kultury Čech, Moravy a Slezska? Co může přinést provenienční analýza evidovaných exemplářů v lokální církevní knihovně z hlediska dějin čtenářství, mecenátu a knižní kultury v českých zemích? Úvodní kapitola je věnována vývoji těšínské evangelické obce od 16. do počátku 19. století. V druhé kapitole jsou představeny dějiny a správa Tschammerovy knihovny a základní charakteristika jejího historického fondu. Třetí kapitola představuje výsledky samostatného bibliografického výzkumu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce a zhodnocení dosažených výsledků, na které navazuje bibliografický soupis evidovaných bohemikálních tisků vydaných do roku 1800 dochovaných v historickém fondu Tschammerovy knihovny.
|
|
|
Knižní kultura v době husitské revoluce (1419-1437)
Šourková, Michaela ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Voit, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje na základě studia dostupné literatury poznatky o knižní kultuře v době husitské revoluce (1419-1437). První kapitola stručně představuje historický kontext, další kapitoly se věnují proměně žánrového systému v literatuře husitského období a také materiální stránce tehdejších knih. V analyticky zaměřené druhé části si práce všímá, jak podoba rukopisů souvisela s literárními žánry, ke kterým jsou přiřazena díla, jež jsou v nich obsažena. Práce je kromě uvedené kompilace postavena na vzájemném srovnání skupiny kodexů - zejména po stránce kodikologické a paleografické.
|
|
|
Pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury od zavedení knihtisku až po rok 1547. Kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila za každou cenu uchovat velkolepý obraz 16. století jako "zlatého věku". Studie se opírá o poslední práce Petra Voita o českém knihtisku 1. poloviny 16. století a sleduje recepci humanismu a renesance z komplexního hlediska (ediční profily; typografie; ilustrace a knižní dekor; čtenářská recepce). Rozbor ukazuje, že ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla se rezervovaně až odmítavě k jakýmkoliv kulturním novinkám, zejména těm, které pocházely z Italie jakožto sídla nenáviděného papežství. Knihtiskařská produkce velmi zřetelně odrážela konzervatismus a mravní rigorismus utrakvistické společnosti, která ignorovala zábavnou literaturu, protože ji považovala za samoúčelnou anebo dokonce za nežádoucí. V tomto rigidním náboženském schématu nenašly do české knižní kultury cestu renesanční literární žánry (petrarkovská poezie, novela, básnický epos atd.) ani humanistický textově-kritický přístup k antickým textům. Po celé sledované období jsou překlady z...
|
|
|
Norimberské štočky Erharda Schöna v Olomouci a Skalici (16.- 20. století)
Slavíková, Pavla ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Diplomová práce mapuje pohyb štočků grafika Erharda Schöna z Norimberku na Moravu. Dále pak do Prostějova, Olomouce a později do Skalice, kde byly využívány až do konce 19. století. Tyto dřevořezy byly vytvořeny během 20. let 16. století a odvezeny tiskařem Janem Güntherem ve 40. letech 16. století. Stručně je představena zábavná próza, její historický vývoj a dělení. Práce objasňuje historické vazby mezi tiskárnami ve výše uvedených městech. Pozornost je věnována pouti štočků Ezopových bajek mezi tiskárnami v Prostějově, Olomouci a ve Skalici od 16. do 20. století.
|
|
|
Jaroslav Pospíšil - tiskař, nakladatel a knihkupec
Hautková, Monika ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zaměřuje na zmapování profesní činnosti Jaroslava Pospíšila. Stručně představí rodinu Pospíšilů od Jana Hostivíta Pospíšila, který rodinnou firmu založil, až k Jaroslavovu nástupci Jaroslavovi Pospíšilovi ml. Značná pozornost bude věnována zejména skladbě edičního programu. Neopomenuty nezůstanou ani Pospíšilovy společenské funkce, např. v Grémiu knihkupců a nakladatelů. Klíčová slova: Nakladatelství a vydavatelství, knihtiskařství, knihkupectví, nakladatelé a vydavatelé, knihkupci, knižní kultura, nakladatelské katalogy, knihy, kultura a společnost, četba
|
|
|
Život a dílo tiskaře a dřevořezáče Michaela Peterleho (zemř. 1588)
Tvrzníková, Jana ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Veselá, Lenka (oponent)
Diplomová práce o životě a díle tiskaře a dřevořezáče Michaela Peterleho st. je zaměřena především na jeho domnělou dřevořezáčskou činnost (činný v období 1562- 1588). Vychází z předpokladu, že ačkoliv Michael Peterle dřevořezy nesignoval, část svých tisků sám ilustroval. Jeho tiskárnu opustilo od konce 60. do konce 80. let 16. století množství příležitostných tisků a některé zajímavé ilustrované knihy. V rámci práce byla pořízena fotodokumentace a popis dřevořezových ilustrací a dekoru (podle Soupisu tisků Michaela Peterla staršího a jeho nástupců od Pravoslava Kneidla a dalších novějších zdrojů). Pozornost byla věnována také kontextu, v jakém byly ilustrace použity. Následně byly zmapovány ilustrace a dekor tiskařské konkurence u nás a v Německu. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že Michael Peterle nebyl dřevořezáčem, nýbrž jen briefmalerem a tiskařem. Tato práce tak poskytuje další pohled na tiskovou produkci předbělohorského období. Klíčová slova: Peterle, Michael; tiskárna; knihtisk; dřevořez; ilustrace; dekor Počet znaků: 228 022 Počet slov: 32 876 Normostran: 127
|
|
|
Knihovny a čtenářská recepce v období raného humanismu v Čechách
Neškudla, Bořek ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Práce zkoumá knižní kulturu, knižní tvorbu a čtenářskou obec v českých zemích v období raného humanismu. Zabývá se předpoklady pro vznik a přijetí knihtisku v českých zemích. Ukazuje se, že souběžné působení mentality utrakvistické společnosti, která se bránila pronikání cizích vlivů, vysoké míry mezinárodní izolace utrakvistických Čech a předchozí slabá původní rukopisná tvorba, nevytvořily příhodné prostředí pro příchod knihtisku. Počáteční rozvoj knihtisku byl velmi rozpačitý a nedokázal držet krok s vývojem řemesla v rozvinutějších zemích. Česká tisková produkce v návaznosti na reformní snahy o povznesení morálního stavu společnosti se rychle začala orientovat na šíření literatury v národním jazyce, často ovšem překladové. Raná česká tisková produkce ovšem trpěla nedostatkem kvality i kvantity a nedosahovala velikosti proklamované předchozími generacemi badatelů. V soudobé české společnosti byly cizím vlivům více otevřeny osobnosti z katolického prostředí. Proto katolíci nejen dříve přijali knihtisk, ale také se rychleji seznamovali s humanismem. Raná humanistická tvorba je v Čechách spojena s osobností neochvějného katolíka Bohuslava Hasištejnského nebo na Moravě kolem vzdělaných osobností blízkých olomouckému biskupství. V utrakvistickém prostředí přetrvávala reformní tradice tvorby a zejména...
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
host ::
RSS.