|
| |
|
| |
|
|
Prognostic awareness in advanced cancer patients
Vlčková, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Být si vědom závažnosti svého zdravotního stavu je klíčový předpoklad pro to, aby pacienti mohli být zapojeni do plánování své budoucí péči. Tento předpoklad se v literatuře označuje pojmem prognostické uvědomování a dobrá komunikace s lékaři je jedním z faktorů, který jej významně ovlivňuje. Tato disertační práce se zabývá tímto tématem prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Jejím cílem je popsat tento fenomén a identifikovat další faktory, které ovlivňují porozumění vlastní prognóze u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Autorka této disertační práce se podílela na tříletém projektu, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR (IMPAC study, číslo grantu 17-26722Y)), jejímž cílem zmapovat preference pacientů s vážným onkologickým onemocnění a dále popsat faktory, které souvisí s prognostickým uvědomováním a prozkoumat jeho stabilitu v čase. Vedlejším cílem bylo také zmapovat, jaké je pro pacienty s vážnou diagnózou a jejich blízké účastnit se výzkumné studie. V úvodní kapitole této disertační práce popisujeme koncept prognostického uvědomování, způsoby jeho měření a cíle této práce. Součástí disertační práce jsou 4 publikace, které se tímto tématem zabývají a 1 publikace, která reaguje na vedlejší cíl této disertační práce. Publikace jsou následovány...
|
|
|
Role sociálního pracovníka v paliativním týmu v nemocnici
Vlčková, Karolína ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v paliativním týmu v nemocnici. V teoretické části je vysvětleno, co je to paliativní péče, kde je poskytována a jakou roli v ní má sociální práce. Praktická část se zabývá výsledky z polostrukturovaných rozhovorů s osmi sociálními pracovníky, kteří působí v paliativních týmech v nemocnicích. Metodou tematické analýzy bylo identifikováno šest oblastí, které tvoří náplň práce těchto sociálních pracovníků. Patří mezi ně: empatický přístup, mapování situace, poskytování podpory, poradenství, sdílení informací, zajištění psychosociálních potřeb. Tyto činnosti byly následně srovnány s modelem kompetencí sociálních pracovníka v paliativní péči, který vytvořila EAPC. Bylo zjištěno, že činnosti vykonávané českými sociálními pracovníky se ve většině shodují s modelem kompetencí od EAPC, avšak čeští sociální pracovníci se nezabývají hodnocením poskytované péče, ani vědou či výzkumem. Oproti svým zahraničním kolegům poskytují více praktické pomoci v podobě zajištění žádosti do hospice či zařízení agentury domácí péče.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v paliativním týmu v nemocnici
Vlčková, Karolína ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zabývá rolí sociálního pracovníka v paliativním týmu v nemocnici. V teoretické části je vysvětleno, co je to paliativní péče, kde je poskytována a jakou roli v ní má sociální práce. Praktická část se zabývá výsledky z polostrukturovaných rozhovorů s osmi sociálními pracovníky, kteří působí v paliativních týmech v nemocnicích. Metodou tematické analýzy bylo identifikováno šest oblastí, které tvoří náplň práce těchto sociálních pracovníků. Patří mezi ně: empatický přístup, mapování situace, poskytování podpory, poradenství, sdílení informací, zajištění psychosociálních potřeb. Tyto činnosti byly následně srovnány s modelem kompetencí sociálních pracovníka v paliativní péči, který vytvořila EAPC. Bylo zjištěno, že činnosti vykonávané českými sociálními pracovníky se ve většině shodují s modelem kompetencí od EAPC, avšak čeští sociální pracovníci se nezabývají hodnocením poskytované péče, ani vědou či výzkumem. Oproti svým zahraničním kolegům poskytují více praktické pomoci v podobě zajištění žádosti do hospice či zařízení agentury domácí péče.
|
|
|
Řešení badatelských úloh žáky 1. stupně základní školy
VLČKOVÁ, Karolína
Diplomová práce zkoumá schopnost žáků řešit badatelsky orientované úlohy v přírodovědě s ohledem na originalitu řešení a aplikaci teoretických poznatků. Dále se práce zabývá zjištěním, které typy úloh žáci řeší úspěšněji a jaký způsob řešení úlohy preferují. V praktické části práce jsou obsaženy čtyři pracovní listy s badatelsky orientovanými úlohami, které byly pro tento účel vytvořeny a předloženy žákům základních škol. Dále jsou zde shrnuty výsledky žákovských řešení těchto úloh, které jsou v závěru práce diskutovány.
|
|
|
Strach z porodu - příčiny a strategie zvládání
VLČKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o strachu z porodu, příčinách vzniku strachu a úzkostí a o strategiích, které pomáhají vypořádat se se strachem a nepodlehnout mu. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum obav těhotných žen a zvládání jejich strachu a na příčiny vzniku jejich úzkostí. V bakalářské práci byly stanoveny celkem tři cíle a to. Cíl 1: Zmapovat příčiny a podněty strachů těhotných žen v souvislosti s porodem. Cíl 2: Identifikovat strategie zvládání strachu souvisejícího s porodem. Cíl 3: Zjistit vliv předchozí zkušenosti z porodu na prožívání strachu u druhorodiček (vícerodiček). Bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Znění první výzkumné otázky: "Jak ženy vnímají a prožívají strach z porodu?". Druhá: "Jakým způsobem se jim daří strach zmírnit?". Třetí výzkumná otázka: "Jaké příčiny a každodenní podněty ženy vnímají jako spouštěcí mechanismy svého strachu?", čtvrtá výzkumná otázka: "Čeho se bojí nejvíce? Porodu, bolesti, o sebe, o dítě?" A pátá výzkumná otázka: "Má na prožívaný strach z porodu vliv předchozí zkušenost s porodem?". Ke zpracování této problematiky a zjištění stanovených cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběr dat byla použita technika polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly poté zpracovány metodou obsahové analýzy. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Pro kvalitativní výzkum bylo zvoleno dvanáct žen, které byly rozděleny na dvě skupiny, v první skupině bylo šest prvorodiček a ve druhé šest vícerodiček. Získané informace od jednotlivých respondentek byly průběžně zapisovány, a poté byl text převeden do spisovného jazyka. Tyto výpovědi jsou v textu označeny kurzívou. První polovina praktické části popisuje odpovědi respondentek na společné otázky polostrukturovaného rozhovoru a druhá polovina praktické části je doplnění informací od vícerodiček, rozhovor pro vícerodičky byl rozšířen o osm otázek k původnímu rozhovoru pro prvorodičky. Tyto otázky byly zaměřeny na popis zkušeností s předchozími porody respondentek a na porovnání nynějšího těhotenství a těhotenství předchozích.
|
host ::
RSS.