Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 134 záznamů.  začátekpředchozí92 - 101dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náboženská problematika v ještědských prózách Karoliny Světlé
Kamenická, Andrea ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce s názvem "Náboženská problematika v ještědských prózách Karoliny Světlé" se zabývá rozbory ještědských románů spisovatelky Karoliny Světlé. Prostřednictvím analýzy proměn náboženského vědomí postav a následné interpretace vystihuje charakteristiku podob lidové zbožnosti v prózách. V práci je konfrontován beletristický obraz jednotlivých forem religiozity s reálnými historickými skutečnostmi, kdy v rámci ještědských románů dochází k ověření nejpodstatnějších aspektů náboženských hledisek v "dlouhém" 19. století. Cílem práce je reflektovat vývojové proměny prozaických děl Karoliny Světlé a interpretovat je na pozadí námi stanovených problémových okruhů dobového pojetí zbožnosti a přístupů k samotné víře.
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
Postava vodníka v české literatuře 19. století
Fričová, Lenka ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor jednotlivých děl české literatury 19. století, popřípadě záznamů lidových vyprávění, v nichž se vyskytuje postava vodníka. Její součástí je krátké vymezení metody: východiskem rozboru charakteru a vzhledu vodníka jsou teorie literární postavy zpracované Danielou Hodrovou nebo Bohumilem Fořtem. Interpretační část postihuje problematiku vodníka jakožto mužské postavy ve vztahu k ženským postavám. Navržené interpretační možnosti spojuje psychoanalytické zaměření.
Pohled zvenčí - tematika únorové revoluce v prózách Zdeňka Němečka, Egona Hostovského a Lubora Zinka
Malinová, Lenka ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá srovnáním tří próz od exilových autorů, Egona Hostovského, Lubora Zinka a Zdeňka Němečka. Romány Nezvěstný, Únor a povídku Stín spojuje tematika únorové revoluce v Československu roku 1948. Autorka se zabývá třemi základními tématy, která se ve všech třech prózách objevují: binárními světy a dualismem, zrazeným slovem a obrazem velkých dějin. Tyto objevené motivy jsou v práci usouvztažněny s obecnými principy exilové literatury.
Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století
Vlčková, Barbora ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Pohádkové motivy v epice 2. poloviny 19. století je založena na rozboru vybraných textů a jejich interpretaci, která směřuje k objasnění významotvorné funkce pohádkových motivů v epice 2. poloviny 19. století. Zaměřuje se na podobu pohádky jako specifické narativní formy a na proměnu její funkce v kontextu poezie využívající pohádkové prvky. Současně je reflektován odkaz k tradici lidové pohádky, reprezentován osobnostmi Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Interpretace děl se opírá o studii Vladimíra Proppa Morfologie pohádky, která stanovuje strukturu pohádkových funkcí. Závěry práce jsou vyjádřeny na základě porovnání epických skladeb Dědův odkaz od Adolfa Heyduka a Vyšehrad od Julia Zeyera s Proppovou funkční analýzou.
Ze dna české společnosti
Zatřepálková, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Předkládaná práce vychází z děl několika autorů, pro něž byla Praha jedním z hlavních námětů díla. Výchozími texty jsou například práce E. E. Kische, K. L. Kukly, R. J. Kronbauera a J. E. Šlechty. Práce se zaměruje na literární zobrazení života na dně české společnosti na konci 19. a počátku 20. století. Jelikož jde o rozsáhlé téma, rozhodla jsem se soustředit pozornost na dva důležité tematické okruhy, které hrály v literatuře sledovaného období významnou roli. První část práce je zaměřena na fenomén hospody a lidí s ní spojovaných. Snaží se poukázat na stereotypnost zobrazování prostoru a vzhledu těchto. Dále si všímá rozmanitosti postav, které toto prostředí vyplňují. Sleduje jednak rysy jednotlivých skupin osob, ale také odlišnost jejich ztvárnění u jednotlivých autorů. Druhý oddíl práce je zaměřen na pražské podzemí. Všímá si jednak jeho vzhledu, ale také různých způsobů jeho využití lidmi a proměn podzemí v pozdější době. Závěrečná kapitola přináší stručný pohled na uchopení této tematiky ve filmu a na divadle.
Archetyp pohádkového hrdiny v kontextu prózy české literatury 19. století
Tlachová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Těžištěm bakalářské práce Archetyp pohádkového hrdiny v kontextu prózy české literatury 19. století je popis a vyhodnocení různých způsobů ztvárnění hlavní postavy (hrdiny) v pohádkách několika autorů 19. století. Pro každého z autorů jsme s přihlédnutím k literárněhistorickému kontextu vytyčili obecná specifika jejich stylu a pojetí postavy hrdiny. V závěru jsme se nažili najít další směry a východiska, kterými by se mohla následná hlubší analýza ubírat.
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
Vývoj demokratického myšlení v dílech K. H. Borovského
Šupíková, Julie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je sledování vývoje demokratického myšlení na vybraných dílech K. Havlíčka Borovského. Autorka soustředila svou pozornost na významové etapy Havlíčkova života, které ovlivnily jeho politické smýšlení. Klíčová slova: revoluce - demokracie - liberalismus - novinářství - feuilleton - satira - epigram Annotation The aim of this graduate's thesis is to observe the development of democratic thinking of K. Havlíček Borovský through his selected works. The author has concentrated her attention on the specific periods of Havlicek's life that have influenced his political views. Key words: revolution - democracy - liberalism - journalism - feuilleton - satire - epigram

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 134 záznamů.   začátekpředchozí92 - 101dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Vaněk, Vavřinec
3 Vaněk, Vladan
4 Vaněk, Vladimír
13 Vaněk, Vojtěch
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.