|
|
Nové hudební směry v soudobé liturgické praxi v České republice
Doležal, Lukáš ; Dvořáková, Jiřina (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Práce mapuje současnou situaci užití nových hudebních směrů v liturgii v porovnání s tradiční liturgickou hudbou. Práce popisuje současnou podobu liturgie v římskokatolické církvi včetně historického kontextu. Ukazuje také úlohu hudby v liturgii, a to jak nové hudby, tak té tradiční, na základě historie a více i méně závazných pravidel. Práce nastiňuje nové tendence v tradiční liturgické hudbě a porovnává ji s novou - rytmickou liturgickou hudbou. V rámci rytmické liturgické hudby práce popisuje její kořeny, inspirační zdroje a její počátky v České republice. Dále popisuje její vývoj, představuje výběr nejznámějších schol, autorů a pojednává o současných i minulých zpěvnících této nové hudby. Práce představuje nové hudební přístupy v liturgii jako svéprávné, hojně rozšířené a uznávané odvětví liturgické hudby.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj české křesťanské hudby po 2. vatikánském koncilu
Viktorinová, Barbora ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem české křesťanské hudby po Druhém vatikánském koncilu. Zaměřuje se na rozlišení pojmů duchovní a liturgická hudba. Srovnává, jak se proměňovalo vnímání liturgické hudby od židovského náboženství, přes rané křesťanství, středověk a novověk, až po začátek Druhého vatikánského koncilu. Věnuje se také samotnému Druhému vatikánskému koncilu, jeho přínosu, a jakými změnami přispěl v oblasti liturgické hudby. Zaměřuje se na používání liturgické hudby v českých zemích a seznamuje s pravidly pro používání liturgické hudby, která se týkají především mší svatých za doprovodu kytary či jiných nástrojů než varhan. Zároveň práce zmiňuje mše svaté s dětmi. Dále se práce zaměřuje na reakci na Druhý vatikánský koncil ze strany Petra Ebena a jeho Truvérské mše. Na to navazuje popis křesťanských kapel těsně po Druhém vatikánském koncilu - Ztracené kapely a skupiny Učedníci. Práce se také věnuje současnému vývoji české křesťanské hudební scény. Zahrnuje popis některých křesťanských schol od počátku nového tisíciletí, mezi něž patří Kapela Příchovice, Schola brněnské mládeže a skupina Adorare. V práci jsou popsány materiály pro výběr písní pro liturgii i jiné příležitosti. Práce zahrnuje výčet dostupných zpěvníků, obsahuje příklady výběru písní, a databázi českých křesťanských písní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Život, dílo a přínos PaedDr. Stanislava Šidláka
Štěpánová, Václava ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou a dílem kantora, ředitele základní školy, sbormistra, skladatele, klavíristy a dirigenta PaedDr. Stanislava Šidláka (1904-1987), jehož život je neodmyslitelně spjat s Trutnovskem, Úpickem a Malosvatoňovickem. Tato osobnost se stala významným kulturním hybatelem v regionu Severovýchodních Čech, oblasti Sudet. Rozvíjel kulturní dění v dané lokalitě. Zakládal a vedl sbory (např. pěvecký sbor Vítězslav Novák), pěvecká komorní uskupení, jedním z nichž bylo mezinárodně úspěšné Dívčí pěvecké trio. Působil i jako dirigent Strážkovické hornické hudby (uskupení typického pro danou oblast). Pro svá tělesa upravoval množství lidových písní pro různá uskupení. Rovněž sám komponoval, je autorem např. suit, kantát, několika mužských a smíšených sborů i hudby k (ve své době populární) operetě na motivy Boženy Němcové Pantáta Hájek. Tělesa nejen vedl, ale aktivně se zapojoval i jako řadový člen (např. Pěvecký sbor českých učitelů). Byl též vyhledávaným tenoristou. Zabývá nejen životem, hudebními a vlasteneckými aktivitami spjatými se Stanislavem Šidlákem (včetně korespondencí s osobnostmi jako byl Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák, Josef Plavec), ale snaží se i částečně nastiňovat historický kontext doby v daném regionu, které byl svědkem. V závěru se bakalářská práce...
|
|
| |
|
|
Celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů
Lišková, Marie ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá Celostátní přehlídkou školních dětských pěveckých sborů. Snaží se postihnout její zrod na počátku devadesátých let a sleduje její průběh a proměny z hlediska především organizačního. Zvláštní kapitoly jsou věnovány propozicím a také repertoáru zúčastněných sborů, jehož seznamem je práce doplněna. Klíčová slova dětské pěvecké sbory, přehlídka, festival, sbormistr, dětská sborová tvorba
|
host ::
RSS.