|
|
Sublingvální aplikace léčiv. 6
Janečka, Josef ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce v teoretické práci pojednává o fyziologických překážkách sublingvální aplikace zejména částicových nosičů, všímá si dosažených výsledků autorů, kteří se zabývali podobnou tématikou. V experimentální části byla pro hodnocení permeability sublingvální membrány použita modifikace Franzovy difúzní cely pro horizontálně umístěné membrány, rozdělující komůrku na donorovou část a akceptorovou část. Pro výzkum byly použity mražené vepřové sublinguální membrány. Akceptorovou fází byl izotonický fosfátový pufr pH 7,4. Donorovou fází byl neupravovaný 0,5% roztok fluorescenčeně značených částic PD Chromeon 470. Pro stanovení koncentrace částic v akceptorové fázi byl použit spektrofluorometr Aminco Bowman Series 2 od firmy Thermo Fisher. Pro detekci nízkých koncentrací byla použita nejvyšší citlivost přístroje a vícenásobné proměřování vzorků. Průměrná hodnota fluxu fluorescenčně značených částic PD Chromeon 470 o velikosti 40 nm u měřených 5 komůrek během prvních 12 hodin dosáhla hodnoty 0,18 μg/cm2 .hod-1 .
|
|
|
Standardizovaná studie kožního průniku kofeinu z krémů s transkarbamem 12
Štiková, Jana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Jana Štiková Konzultant Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název rigorózní práce Standardizovaná studie kožního průniku kofeinu z krémů s transkarbamem 12 Teoretická část práce shrnuje problematiku propustnosti kožní bariéry a zabývá se transdermální aplikací léčiv. Stručně sumarizuje dosavadní poznatky o akcelerantech transdermální permeace, zejména transkarbamech. Zabývá se také testováním látek in vitro a měřením elektrického odporu kůže. Cílem práce bylo získat experimentální údaje pro dokumentaci a ověření existence souvislosti mezi elektrickým odporem kůže a fluxem kofeinu jako vybraného permeantu ze suspenzí a z krémů s obsahem transkarbamu 12. Návazným úkolem bylo ověřit, zda k získání lépe interpretovatelných výsledků v in vitro permeačním měření lze využít korekci pomocí hodnot fluxů modelového permeantu z těsně předcházejícího měření fluxů téže látky ze suspenze. Čím vyšší vodivost kožních štěpů, tím vyšší byl zaznamenán průnik kofeinu z donorových vzorků. Pro nekorigované hodnoty fluxů a logaritmickou aproximaci závislosti fluxů daného permeantu na elektrické vodivosti kožních štěpů byly získány korelační koeficienty r = 0,5971 (v sérii P1B), r = 0,8545 (v sérii P2B) a...
|
|
|
Pilotní studie sublingválního in vitro průniku butorfanolu
Šrámková, Markéta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
V teoretické části jsou zmíněny základní informace k bolesti a její léčbě. Dále jsou zde popisována analgetika, převážně opioidy. Tato část je podrobněji zaměřena na kinetiku a farmakodynamiku samotného butorfanolu. Navazující úsek se zabývá základním popisem sublingválního podání a je zde poskytnut popis morfologie jazyka a uvádí také informace z článků, které se zabývaly podobným tématem jako tato diplomová práce. Experimentální část se soustřeďuje na permeabilitu butorfanolu sublingvální membránou z různých vehikul. Byl použit isopropyl-myristát, fosfátový pufr o pH 5,3, propylenglykol - voda (3:2). U některých zkoušených vzorků byla použita želatinová membrána nebo chitosanová donorová membrána. Akceptorovou fází u pokusů byl fosfátový pufr o pH 7,4 resp. pH 6,5. Permeační markerem byl kofein. Z naměřených permeačních dat jsem zjistila, že volba kofeinu jako markeru byla vhodná. Zkouška permeability butorfanolu přinesla zajímavé zjištění o závislosti mezi propustností a typem zvolené membrány. Z výsledků je možno soudit, že propustnost membrány byla ovlivněna membránou více než použitým vehikulem.
|
|
|
Průnik nanočástic sublingvální membránou 3
Šašurová, Michaela ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
3 ABSTRAKT Teoretická část se zabývá popisem dutiny ústní, jazyka a slinných žláz z anatomického a fyziologického hlediska. Zachycuje problematiku sublingválního podávání léčiv. Přes stručnou historii oboru nanotechnologie se dostává k charakteristice nanočástic jako základních stavebních prvků nanostruktur. Popisuje výrobu a vlastnosti nanočástic, uvádí výhody použití nanočástic jako systému pro podávání léčiva, ale upozorňuje také na jejich možnou toxicitu. V závěru teoretické části jsou shrnuty a charakterizovány principy a metody měření použité při experimentech. V experimentální části jsou popsány a vyhodnoceny permeační pokusy in vitro. V těchto permeacích byl sledován průnik nanočástic značených Chromeonem 470 přes prasečí sublingvální membránu o ploše 1 cm2 z donorové fáze o pH 6,6 do fáze akceptorové o pH 7,4. Pro permeační pokusy byly použity čerstvé i dlouhodobě zmrazené sublingvální membrány fixované v difúzních Franzových celách vteřinovým lepidlem nebo silikonem. Před zahájením permeačních pokusů byla charakterizována velikost nanočástic pomocí metody dynamického rozptylu světla. Bylo ověřeno, že dvě testované techniky fixace membrány v difúzní komůrce nemají statisticky významný vliv na množství proniklých nanočástic. Klíčová slova: sublingvální podání, nanotechnologie, nanočástice,...
|
|
|
Vlastnosti kůže a její ovlivnění rejuvenačními metodami. 1. Kožní lipidy, frikce, textura
Kobrlová, Petra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce shrnuje informace o základních funkcích kůže, její struktuře, stárnutí a rejuvenačních kosmetologických metodách. Podává přehled poznatků z oblasti instrumentálního ošetřování kůže pomocí intenzivního pulzního světla a frakčního CO2 laseru a objektivizaci kosmetických efektů pomocí přístrojové sebumetrie, frictometrie a visiometrického stanovení textury Experiment je zaměřen na hodnocení kosmetologických efektů přípravku Vichy Liftaktiv CxP a přípravku Vichy Neovadiol Gf, a dále intenzivního pulzního světla a frakčního CO2 laseru jako rejuvenačních metod ve vztahu k vybraným fyzikálním vlastnostem kůže, konkrétně obsahu kožních lipidů, kožní frikce a textury kůže. K provedení experimentu bylo vybráno 9 žen tří věkových kategorií. K hodnocení kvalitativních změn kůže byl použit Visia Imaging System (Canfield Imaging System) a CK Electronic Analysator (Courage-Khazaka). Výsledky byly získávány pomocí senzorických testů s odbornou kontrolou a instrumentálních měření s odborným hodnocením (Colipa 2008) sledovaných údajů v kontextu s dalšími informacemi o klientech. Byl proveden kvalifikovaný odhad pravděpodobného dopadu náhodných a systematických vlivů. Ilustrativní statistické vyhodnocení kožní frikce jako jedné vybrané veličiny napomohlo formulovat dílčí závěry směřované k využitelnosti...
|
|
|
Sublingvální aplikace léčiv. 5
Čižinská, Lucie ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce předkládá podrobné informace o sumatriptanu sukcinátu, jeho terapeutickém využití a aplikačních formách. Zvláště si přitom všímá sublingválního podání. Následně uvádí souhrnný popis migrény jako patofyziologické jednotky. Experimentální část je zaměřena na hodnocení in vitro transmukozální permeace sumatriptanu sublingvální membránou prasete. V první části pokusů byl sumatriptan sukcinát aplikován jako roztok ve třech vodných vehikulech, v druhé části v podobě nanovlákenných nebo litých polymerních membrán. Akceptorovou fází byl vždy fosfátový pufr o pH 7,4. Stanovení permeovaných množství sumatriptanu bylo provedeno pomocí HPLC. Pro 3% roztok sumatriptanu z fosforečnanového pufru pH 7,4 a citronanového pufru pH 3,4 byly příslušné hodnoty fluxu J na úrovni 50 [µg/cm2 .h-1 ], resp. 40 [µg/cm2 .h-1 ]. Výrazně nízká byla permeace z 1% roztoku v umělé slinné tekutině. Důležité výsledky přineslo vyhodnocení fluxů sumatriptanu při permeaci z polymerních membrán. Velmi nízké hodnoty fluxů poskytly lité membrány z PAA s obsahem 10 % sumatriptanu J = 0,29 µg/cm2 .h-1 ± 0,07. Překvapivě vysoké byly hodnoty fluxu z PVA s obsahem 10 % sumatriptanu v lité membráně J = 6,5 µg/cm2 .h-1 a 5 % sumatriptanu v nanovlákenné membráně J = 1,3 µg/cm2 .h-1 Celkově uvolnitelné množství z dalších 3 testovaných...
|
|
|
Sublingvální aplikace léčiv. 6
Janečka, Josef ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce v teoretické práci pojednává o fyziologických překážkách sublingvální aplikace zejména částicových nosičů, všímá si dosažených výsledků autorů, kteří se zabývali podobnou tématikou. V experimentální části byla pro hodnocení permeability sublingvální membrány použita modifikace Franzovy difúzní cely pro horizontálně umístěné membrány, rozdělující komůrku na donorovou část a akceptorovou část. Pro výzkum byly použity mražené vepřové sublinguální membrány. Akceptorovou fází byl izotonický fosfátový pufr pH 7,4. Donorovou fází byl neupravovaný 0,5% roztok fluorescenčeně značených částic PD Chromeon 470. Pro stanovení koncentrace částic v akceptorové fázi byl použit spektrofluorometr Aminco Bowman Series 2 od firmy Thermo Fisher. Pro detekci nízkých koncentrací byla použita nejvyšší citlivost přístroje a vícenásobné proměřování vzorků. Průměrná hodnota fluxu fluorescenčně značených částic PD Chromeon 470 o velikosti 40 nm u měřených 5 komůrek během prvních 12 hodin dosáhla hodnoty 0,18 μg/cm2 .hod-1 .
|
|
|
Standardizovaná studie kožního průniku kofeinu z krémů s transkarbamem 12
Štiková, Jana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmaceutické technologie Kandidát Mgr. Jana Štiková Konzultant Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název rigorózní práce Standardizovaná studie kožního průniku kofeinu z krémů s transkarbamem 12 Teoretická část práce shrnuje problematiku propustnosti kožní bariéry a zabývá se transdermální aplikací léčiv. Stručně sumarizuje dosavadní poznatky o akcelerantech transdermální permeace, zejména transkarbamech. Zabývá se také testováním látek in vitro a měřením elektrického odporu kůže. Cílem práce bylo získat experimentální údaje pro dokumentaci a ověření existence souvislosti mezi elektrickým odporem kůže a fluxem kofeinu jako vybraného permeantu ze suspenzí a z krémů s obsahem transkarbamu 12. Návazným úkolem bylo ověřit, zda k získání lépe interpretovatelných výsledků v in vitro permeačním měření lze využít korekci pomocí hodnot fluxů modelového permeantu z těsně předcházejícího měření fluxů téže látky ze suspenze. Čím vyšší vodivost kožních štěpů, tím vyšší byl zaznamenán průnik kofeinu z donorových vzorků. Pro nekorigované hodnoty fluxů a logaritmickou aproximaci závislosti fluxů daného permeantu na elektrické vodivosti kožních štěpů byly získány korelační koeficienty r = 0,5971 (v sérii P1B), r = 0,8545 (v sérii P2B) a...
|
|
|
Aplikační limity pro sublingvální podání léčiv. 1
Turnerová, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
Práce v teoretické části přináší souhrn základních informací o sublingválním podání léčiv, popisuje základní fakta o medikovaných membránách k orální systémové aplikaci a o dextranech jako farmaceutických látkách. Experimentální část je zaměřena na in vitro hodnocení transmukozální permeaci třech dextranů o rozdílné molekulové hmotnosti z vodného prostředí sublingvální membránou. K vyhodnocení integrity membrány využívá v prvním úseku permeačního pokusu jako markeru měření hodnot fluxů kofeinu. Akceptorovou fází byl vždy fosfátový pufr o pH 7,4. Stanovení kofeinu bylo provedeno pomocí HPLC, stanovení dextranů spektrofluorimetricky. Průměrná hodnota fluxů kofeinu činila J = 1370 µg/cm2 .h-1 při směrodatné odchylce SEM = 100,8 (n = 17). Testování permeability sublingvální membrány přineslo průkaz průchodu fluorescenčně značených dextranů. Překvapivým je zjištění o pomalejší permeaci dextranu o molekulové hmotnosti 4 000 (J = 28,1 µg/cm2 .h-1 ; SEM = 21,4) ve srovnání s dextranem 20 000 (J = 42,0 µg/cm2 .h-1 ; SEM = 11,8).
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv. 1. Chitosan, polyamid 6, polyurethan
Beneš, Michal ; Vachek, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
8. Souhrn Teoretická část práce je v úvodu věnována problematice transdermálního podávání léčiv a dále aktuálnímu přehledu transdermálních přípravků registrovaných lékovou agenturou FDA. Popsány jsou základy technologie výroby netkaných textilií se zaměřením na metodu elektrospiningu, která je používána při výrobě nanovlákenných membrán hodnocených dále v experimentální části. Vlastnostem, použití a výrobě polymerů, ze kterých jsou použité membrány vyrobeny, je věnována další část. Uvedeny jsou některé fyzikální zkoušky, které byly využity k další charakterizaci nanovlákenných membrán. Experimentální část v prvním oddíle přináší výsledky tří fyzikálních a technických charakteristik u nanovlákenných membrán vyrobených elektrospiningem z chitosanu, polyamidu 6 a polyurethanu. Část vzorků těchto polymerních netkaných nanomembrán byla sterilizována radiačně. Z hlediska pevnosti v tahu je nejodolnější nanovlákenná membrána vyrobená z polyuretanových vláken. Proces radiační sterilizace způsobil snížení pevnosti u nanomembrány vyrobené z chitosanu u dalších dvou nemá proces sterilizace výrazný vliv. Membrány vyrobené z polyamidu 6 mají v podélném směru patrně větší pevnost, než ve směru příčném na rozdíl od zbylých dvou testovaných membrán. Testy nasákavosti vodným pufrem za obyčejné teploty ukázaly překvapivě na...
|
host ::
RSS.