Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny"
Omerzu, Olmo ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Moderní tragédie ve filmech rumunské "nové vlny" Smrt tragédie? Text se zaměřuje na zpochybnění konceptu "smrti tragédie" a snaží se aplikovat pravidla klasické tragedie na filmy rumunské "nové vlny", speciálně na film Smrt pana Lazaresca (r. Cristi Puiu). Východiskem základní teze je, že narozdíl od změn v teoretickém paradigmatu (od starověkého Řecka až dodnes), se základní pohled na svět nezměnil natolik, aby člověk nemohl prožít tragickou zkušenost. Analýza filmů se soustředí na základní témata a prvky, které jsou spojeny s antickou tragédii (tragédie a mýtus, katarze, hrdina, konflikt, dramatická situace, atd... ), a zvažuje jejich možnou přítomnost v dnešním světě, který by současná tragédie měla reflektovat.
Využití hudby ve filmovém příběhu
Tuka, Josef ; Vojnár, Ivan (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Jestliže jsem se v teoretické bakalářské práci zabýval tématem funkce barvy v hraném příběhu, tak zvuková postprodukce na bakalářském filmu mě inspirovala k zaobírání se otázkou vystavěnou na jakémsi kontrapunktickém základě: Možnosti hudby v hraném příběhu. Jedná se o to, že na bakalářském filmu jsem poprvé ve své filmové praxi spolupracoval s hudebním skladatelem, ve FAMU cvičeních předtím jsem víceméně pracoval jen se zvukovou dramaturgii, či hudbou pouze tvořící kulisu, nikoliv ale konkrétní emoci, informaci. Na základě této mé nezkušenosti, jsem se při rozhovoru s hudebním skladatelem často dostával do slepých míst. Podle jakého klíče hudbu ve filmu použít? Na jaká místa v příběhu? Dle čeho odvodit užití konkrétního hudebního nástroje? Jak s hudbou pracovat ve vztahu k hlavní dramatické postavě? To by mělo být hlavním předmětem zájmu teoretické diplomové práce.
Putování a čas. Retrospekce v rukopisu nalezeném v Saragoze.
Mielnik, Tomasz ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Retrospektiva plní u Hase řadu funkcí, které můžeme jednoduše označit jako boj se smrti, cestou a nebo ironickou anekdotou. Jsou iniciací, ale i labyrintem. Retrospektivy jsou nakonec pouze záminkou k tomu, abychom mohli ukázat, že naše skutečnost není jedinou linií přítomnosti. Na přítomnost se nanáší, to co již minulo. Tyto dvě oblasti se vzájemně prostupují a vytváří tak nás.
Styl Davida Finchera ve třech filmech z devadesátých let
Těšitel, Jan ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Práce mapuje tři snímky režiséra Davida Finchera, které vytvořil v devadesátých letech minulého století. Jedná se o filmy Sedm, Hra a Klub rváčů. Primárně se soustředí na rozbor filmu Sedm, a sice všech jeho složek. Antropologickou analýzou s přesahem k filosofické interpretaci jeho díla chce práce postihnout tvůrčí procesy jedné z nejvýraznějších autorských osobností současného Hollywoodu.
Podivuhodný případ
Kobler, Jan ; Chytilová, Věra (vedoucí práce) ; Blaževič, Jasmina (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Analýza díla umělce Benjamina Buttona
The edification of new czech an slovak wave
Maráky, Daniel ; Valak, Radim (vedoucí práce) ; Chytilová, Věra (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Snahou mojej bakalárskej práce je vystopovať na 5 - 6tich prípadoch filmov novej ČS vlny spoločné prvky filmovej reči tohto doležitého obdobia. Zamerám sa najma na originalitu, ale aj klišé týchto spoločných čŕt. Jednou špecificky a výrazne doležitou sférou práce bude aj sledovanie dokumentaristických postupov využitých vo filmoch novej ČS vlny. Zaoberať sa budem predovšetkým tými dodnes účinnými a z dnešného pohľadu stále aktuálnymi prípadmi /Strop, O slavnosti a hostech, Démanty noci, Intimní osvětlení, Perličky na dně, Sousto, Postava k podpíraní,....atď/
Funkce barvy v hraném příběhu
Tuka, Josef ; Chytilová, Věra (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Práce se zabývá významem-definicí barev (z hlediska psychologického, semiotického či typologického) v kontextu filmové řeči.
Filmy on the Road
Pachl, Jan ; Bouda, Marek (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zmapování filmového žánru ROAD MOVIES, od jeho literárních kořenů, přes motorkářské filmy padesátých let, hippies filmy let šedesátých, po ukotvení žánru v letech sedmdesátých až po současnost. Potažmo se žánrem se práce zabývá motivem cesty, jejím duchovním rozměrem a možnými důvody proč se vydat na cestu. Ze stěžejních režisérů žánru "on the road" je kladen důraz na Boba Rafelsona, Wima Wenderse, Jima Jarmusche. Práce se zabývá jak kultovními snímky Divoch a Easy Rider, tak se žánrem úzce spjatými jako jsou Five Easy Pieces, Dead Man nebo Paris Texas. Opomenuta není ani reflexe současné Road Movie
Diversity as a value significant for Fantasy genre
Pikna, Peter ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Predmetom bakalárskej práce Diverzita ako významotvorná hodnota žánru fantasy bude špecifická odnož fantázie, ktorá bývá nazývaná ako eskapická - úniková. V prvej části sa pokúsim aspoň načrtnúť východiská žánru fantasy a jeho použitie vo filme. V druhej části sa pokúsim poukázat na významové presahy v niektorých aktuálnejších dielah žánru (The Lord of the Rings, The Adventures of Baron Munchausen, Pan´s Labyrinth), ktoré presahujú rámec komerčne účelovej produkcie kvantitou degradujúci žáner na stereotyp veľkrozpočtových spektákul pre mládež.
Stylizace herectví pozdního Dreyerova období
Bogdanovič, Marko ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Valak, Radim (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na stylizaci herectví filmu Gertruda v jeho jednotlivých částech z úhlu odpoutání se od "pravidel" realismu herectví, které jako jedná z velmi malého počtu složek filmu obecně většinou nepodléhá výraznější stylizaci tak, jako tomu bývá například u příběhu samotného, kamery, scénografie, či zvuku. Většinou se s hereckou stylizací setkáváme spíše u komedií, kde stylizaci nebývá problém porozumět, než u "vážného filmu". Proto jsem se zaměřil na film pozdního období C.T. Dreyera jako na jeden z nemnoha příkladů vážné karikatury. Chci se zabývat tím, jakým způsobem je herecká složka těchto filmů stylizovaná, respektive nerealistická, a proč tomu tak je, respektive, čeho se onou stylizací Dreyer snaží dosáhnout. To vše s cílem, ukázat toto dílo jako jeden z příkladů síly uměleckého díla, jíž je možné dosáhnout, když se film čas od času "osvobodí" od hereckého realismu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.