|
| |
|
|
Co říkají ryby o kvalitě vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Jůza, Tomáš ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Frouzová, Jaroslava ; Ricard, Daniel ; Mrkvička, Tomáš ; Sajdlová, Zuzana ; Vejřík, Lukáš ; Šmejkal, Marek ; Borovec, Jakub ; Matěna, Josef ; Boukal, David S. ; Kubečka, Jan
Byla vytvořena první česká metodika hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů pomocí společenstev ryb. Před vlastním vývojem metodiky byla vypracována typologie vodních útvarů rozlišující mezi útvary v různých nadmořských výškách a různou průměrnou hloubkou. K vytváření metodiky byly použity údaje z monitoringu nádrží standardizovanou metodou odlovů ryb mnohoočkovými tenatními sítěmi. Výběr indikátorových metrik spočíval ve statistických analýzách citlivosti jednotlivých indikátorů k nejvýznamnějšímu stresoru – eutrofizaci. Na základě těchto analýz byly vybrány nejspolehlivější indikátory, které navíc splňovaly požadavky Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES), tedy zahrnující hodnocení četnosti, složení a věkové struktury rybího společenstva. Pro každou nádrž byl kombinací vybraných indikátorů spočten poměr ekologické kvality (Ecological Quality Ratio, EQR), který vyjadřuje míru odchýlení aktuálního od maximálního ekologického potenciálu nádrže. Dále byla provedena validace spolehlivosti EQR, a to za prvé s indexem popisujícím degradaci prostředí, a za druhé pomocí časové stability EQR u nádrži s daty zahrnujícími více let vzorkování. Validace prokázaly schopnost námi vyvinutého indexu (vyjádřeného hodnotami EQR) rozlišit mezi silně a slabě antropicky degradovanými nádržemi a malou časovou variabilitu tohoto indexu. Tato metodika tak splňuje požadavky na ní kladené Rámcovou směrnicí vodní politiky (2000/60/ES) a může být použita k hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů.
|
|
| |
|
|
Monitorování rybích obsádek údolních nádrží v České republice – výsledky prvního roku sledování
Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Vašek, Mojmír ; Prchalová, Marie ; Matěna, Josef ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Želivka, největší vodárenské nádrže v ČR, v letech 2004 a 2005
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Říha, Milan ; Jarolím, Oldřich ; Tušer, Michal ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
V létě roku 2004 a 2005 byl proveden komplexní průzkum rybí obsádky ÚN Želivka, a to pomocí tenat, zátahů adultní i plůdkovou sítí, plůdkovými i adultními traly a sonarem. Detailní obrázek rybí obsádky byl sestaven z každého odlovného prostředku ze všech hloubkových vrstev pelagiálu i litorálu. Během dvouletého průzkumu bylo uloveno 40 168 ryb z 19 druhů a jednoho křížence. Rybí obsádka byla představována zejména kaprovitými rybami – ouklej dominovala v pelagiále spolu s ploticí a cejnem, okoun byl početný v litorále. Obsádka byla zařazena do stabilní cyprinidní fáze vývoje společenstva. Průměrná početnost byla 1 700 ks/ha a biomasa 110 kg/ha. V prostorovém uspořádání byly nalezeny následující gradietny – vyšší početnost i počet druhů v přítokové oblasti nádrže a epilimniu a litorále.
|
|
|
Zkušenosti s odlovem ryb do vězenců v přítokové části nádrže Římov
Hladík, Milan ; Kubečka, Jan ; Pokorný, P. ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír
Práce je věnována metodice lovu ryb migrujících přítokovou částí nádrže Římov. Pro tuto studii byly zkonstruovány dva obří vězence, které jsou v práci podrobně popsány včetně jejich obsluhy a možných technických zdokonalení. Do jednoho vězence byly loveny ryby migrující do přítoku a do druhého ryby migrující směrem do nádrže. Ryby byly loveny především v jarním období v letech 2000-2002. Během těchto tří let bylo uloveno přes 6000 kg ryb, nejsilnější migrace byla zaznamenána v jarním období během tření. Nejpočetnějšími migranty byla ouklej .i.Alburnus alburnus./i. a plotice .i.Rutilus rutilus./i., jako obligátní místo pro tření využívali přítok i bolen .i.Aspius aspius./i., cejnek Blica bjoerkna a tloušť .i.Leucicus cephalus./i.. Dalšími významnými druhy byly cejn .i.Abramis brama./i. a okoun .i.Perca fluviatilis./i., tyto druhy však využívají pro tření i příhodná místa v celé nádrži.
|
|
|
Vliv katastrofální povodně na složení rybí obsádky údolní nádrže Římov
Kubečka, Jan ; Prchalová, Marie ; Hladík, Milan ; Vašek, Mojmír ; Říha, Milan
V roce 2002 zasáhla nádrž Římov mimořádná povodeň. Rybí obsádka byla před a po povodni sledována yátahovými sítěmi, tenaty, vězenci a olovy ve tření. Změny výskytu většiny druhů byly náhodné a v důsledku přesunů mezi jednotlivými habitaty. Přechodně se zvýšilo zastoupení říčních a rybničních druhů spláchnutých z povodí (pstruh, proudník, hrouzek, kapr, lín, karas stříbřitý). V srpnu 2003 byla rybí obsádka zpět v normálu, což svědčí o značné stabilitě cyprinidních obsádek.
|
host ::
RSS.