|
|
Detekce komorových extrasystol
Veleba, Josef ; Vítek, Martin (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na problematiku komorových extrasystol a jejich detekci v signálu EKG. Přináší stručný popis fyziologické elektrické činnosti srdeční spolu s teoretickým rozborem komorových extrasystol, metod detekce QRS komplexu a na ně navazující detekce předčasných komorových stahů. Hlavní část práce představuje postup realizace vybraných metod detekce QRS komplexu a komorových extrasystol v programovém prostředí MATLAB spolu se zhodnocením testovacích výsledků.
|
|
|
Rychlé číslicové filtry pro signály EKG
Ráček, Tomáš ; Vítek, Martin (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
V práci jsou popsány realizace různých druhů filtrů pro odstranění nežádoucích signálů, které často znehodnocují signál EKG. Především se jedná o kolísání nulové izolinie a síťový brum. Je zde zaměřeno na využití principu Lynnových filtrů. Jednotlivé filtry jsou navrženy v rekurzivní i nerekurzivní realizaci. Dále je v práci popsán a realizován časově proměnný filtr pro odstranění driftu nulové izolinie signálu. Práce rovněž obsahuje filtry s minimalizovanou pracností výpočtu odezvy metodou konverze vzorkovacího kmitočtu pro oba typy rušení. V závěru práce je obsažena studie, kde je provedeno experimentální ověření filtru na EKG signálu s umělým i reálným rušením.
|
|
|
Biometrická identifikace otisku prstu
Dašek, Filip ; Vítek, Martin (oponent) ; Smital, Lukáš (vedoucí práce)
V biometrii využíváme fyzických znaků k identifikaci a verifikaci osob. Mezi nejznámější techniku patří rozpoznávání fyzické identity pomocí otisků prstů. Tato technika využívá jedinečných struktur, které vytváří papilární linie, pro jasné určení identity vlastníka otisku. Práce obsahuje souhrn metod, jež se během let vytvořily pro analýzu a zpracování otisků. V praktické části je popsán vytvořený algoritmus pro hledání shody otisků využívající metodu dvou párů a výpočtu transformační matice pro správné zarovnání otisků. Algoritmus je testován na vytvořené databázi obsahující otisky z databází LivDet. Úspěšnost hledání shody je pak vyjádřena hodnotou EER a tato hodnota je porovnána s dalšími algoritmy ze soutěže FVC 2006.
|
|
|
Použití analýzy HRV pro automatickou detekci ischemie u izolovaného zvířecího srdce
Vykoupil, Pavel ; Vítek, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá analýzou HRV, vytvořením úseků pro tuto analýzu, výpočtem parametrů HRV a jejich následnou klasifikací pro automatickou detekci ischemie. První část práce je věnována teoretickému popisu anatomie srdce, EKG záznamu, jeho zpracování a metodám HRV analýzy. Další část práce nastiňuje princip vytvoření úseků potřebných k výpočtu HRV parametrů. Poslední část práce představuje klasifikaci těchto parametrů pomocí vícevrstvých neuronových sítí a nalezení nejlepšího možného nastavení na základě nejmenší dosažené chyby klasifikace společně s nejkratší výpočetní dobou. Výpočet parametru HRV a samotná klasifikace srdečního rytmu byly realizované pomocí prostředí Matlab.
|
|
|
Automatické rozměření signálů EKG
Zimolka, Jakub ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce popisuje vybrané metody detekce QRS a rozměření EKG. V teoretické části je stručně popsána elektrokardiografie, metody rozměření QRS komplexů a obsahuje také stručnou teorii vlnkové transformace. Podrobně je popsána metoda rozměření signálu EKG od autorů Laguna, Jané a Caminal. V práci je popsán postup vlastní realizace algoritmu pro rozměření EKG založený na této metodě. Na závěr je provedeno statistické zhodnocení navrženého algoritmu a jeho srovnání jak s ostatními autory, tak i s autory metody.
|
|
|
Analýza měřených parametrů kardiovaskulárního systému
Lysoň, Jakub ; Vítek, Martin (oponent) ; Kratochvíla, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce objasňuje elektrickou aktivitu srdce měřením dvanáctisvodového EKG. Pro měření je určen diagnostický systém Biopac, spolu s počítačovým program Acqknowledge. Pro zjištění vlivu zátěže na zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence je navržena vlastní ověřovací metoda. Pomocí statistického postupu ověřování hypotéz v této problematice jsou vyhodnoceny výsledky měření. Pro analýzy naměřených dat v časové a frekvenční oblasti byl využit program Matlab, do kterého byly naměřené průběhy importovány. Byly vytvořeny funkce, které jsou v prostředí Guide implementovány do grafické podoby programu.
|
|
|
Automatic delineation of ECG signals
Žiak, Milan ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
This thesis deals about automatic delineation of ECG. We use algorithm, which is descriped by autors Lagune, Jané and Caminale. Their work uses first derivation for delineation ECG signal. This bachelor thesis also uses a wavelet transform to reach better results.
|
|
|
Automatické rozměření signálů EKG
Jurek, Jakub ; Janoušek, Oto (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá základním popisem EKG signálu a některých známých metod jeho rozměření. Dále se práce zabývá detailním popisem metody autorů Laguna, Jané, Caminal a realizací kompletního rozměřovacího algoritmu založeném na této metodě. Dále se zaobírá testováním algoritmu na standartní databázi CSE, zhodnocením výsledků a porovnáním výsledků s výsledky autorů.
|
|
|
Měření QT intervalu v elektrokadiografických záznamech
Ondráček, Vladimír ; Vítek, Martin (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice měření QT Intervalu v elektrokardiografických záznamech. V teoretické části popisuje fyziologii srdce, jeho elektrické projevy a možnosti snímání EKG signálů. Znázorňuje vhodný postup zpracování signálů pro samotné měření. Hlavní část popisuje dva zvolené postupy pro měření QT Intervalu a implementaci v navrženém programu. Výsledkem práce je vyhodnocení změřených QT Intervalů a porovnáním s referenčními hodnotami.
|
|
|
Rozpoznání dopravních prostředků pomocí signálů snímaných chytrým telefonem
Nevěčná, Leona ; Vítek, Martin (oponent) ; Smíšek, Radovan (vedoucí práce)
Díky vývoji v poslední době přibývá miniaturizovaných senzorů umísťovaných do chytrých telefonů jako jsou akcelerometr, gyroskop, magnetometr, přijímač souřadnic globálního pozičního systému (GPS), mikrofon a dalších. Použití těchto senzorů k rozpoznávání lidské aktivity, za účelem zlepšení péče o zdraví je stále více aktuálním tématem. Výhodou použití chytrého telefonu k sledování aktivity osob je, že se jedná o přístroj, který u sebe měřená osoba má a nejsou s měřením žádné dodatečné náklady, nevýhodou je omezená paměť i kapacita baterie. Proto byly vybrány pouze senzory akcelerometr, gyroskop, magnetometr a mikrofon, jejichž kombinací je dosaženo nejlepšího výsledku. Senzor GPS nebyl použit pro svou energetickou náročnost a hlavně nespolehlivost vzorkování. Z naměřených dat byly vypočítány příznaky, které byly použity pro tvorbu klasifikačního modelu. Nejvyšší úspěšnosti bylo dosaženo metodou strojového učení zvanou náhodný les (angl. Random Forest). Hlavním cílem práce je vytvořit algoritmus pro rozpoznání dopravních prostředků ze signálů naměřených chytrým telefonem. Vytvořený algoritmus zvládá rozpoznání chůze a jízdy autem, autobusem, tramvají, vlakem a na kole s úspěšností 97,4 % při validaci na 20 % pozdržených dat. Při testování na sadě dat od desátého dobrovolníka byla výsledná úspěšnost vypočítaná jako průměr úspěšností rozpoznání jednotlivých druhů přepravy 90,49 %.
|
host ::
RSS.