|
|
Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku
Ptáčková, Zuzana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Zuzana Ptáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku Prevence přenosu viru HIV z matky na dítě je založená na podávání kombinované antiretrovirální léčby a to ideálně po dobu celého těhotenství. Jedním z mechanismů profylaktického působení antiretrovirotik je jejich přítomnost ve fetální cirkulaci, což však může být zároveň spojeno s nepříznivými účinky na vyvíjející se plod. Pro optimalizaci léčebné strategie i minimalizaci rizik spojených s léčbou HIV pozitivních těhotných žen je důležitá podrobná znalost všech faktorů ovlivňujících přestup antiretrovirotik z matky k plodu přes placentární bariéru. Náplní této práce bylo zjistit, zda v transplacentární farmakokinetice vybraných léčiv hrají úlohu lékové efluxní transportéry, o kterých je známo, že svou činností chrání plod před působením cizorodých látek. S pomocí použitých in vitro, in vivo, in situ a ex vivo metodik jsme zhodnotili míru vlivu lékových efluxních transportérů na distribuci vybraných léčiv mezi matkou a plodem. U léčiv zidovudinu,...
|
|
|
Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku
Ptáčková, Zuzana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Zuzana Ptáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název dizertační práce: Interakce antiretrovirotik s lékovými efluxními transportéry a jejich vliv na transplacentární farmakokinetiku Prevence přenosu viru HIV z matky na dítě je založená na podávání kombinované antiretrovirální léčby a to ideálně po dobu celého těhotenství. Jedním z mechanismů profylaktického působení antiretrovirotik je jejich přítomnost ve fetální cirkulaci, což však může být zároveň spojeno s nepříznivými účinky na vyvíjející se plod. Pro optimalizaci léčebné strategie i minimalizaci rizik spojených s léčbou HIV pozitivních těhotných žen je důležitá podrobná znalost všech faktorů ovlivňujících přestup antiretrovirotik z matky k plodu přes placentární bariéru. Náplní této práce bylo zjistit, zda v transplacentární farmakokinetice vybraných léčiv hrají úlohu lékové efluxní transportéry, o kterých je známo, že svou činností chrání plod před působením cizorodých látek. S pomocí použitých in vitro, in vivo, in situ a ex vivo metodik jsme zhodnotili míru vlivu lékových efluxních transportérů na distribuci vybraných léčiv mezi matkou a plodem. U léčiv zidovudinu,...
|
|
|
Imunologicky riziková žena a její dítě
Mocková, Alice ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šedivá, Anna (oponent)
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD...
|
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
The study of fluids and secretions from reproductive tracts of pig (Sus scrofa f. domestica) and cattle (Bos primigenius f. taurus)
Dráb, Tomáš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Protein-sacharidové interakce hrají významnou roli v reprodukci savců, jsou podstatou takových dějů, jako je maturace a vzájemné rozpoznání gamet nebo formování oviduktálního rezervoáru spermií. V mé dizertační práci jsem se zabýval aktivitami glykosidas v folikulární tekutině krávy a prasnice jejich změnami spojenými se zráním folikulu. Detekoval jsem aktivity pěti různých glykosidas v terciálním a preovulačním folikulu u obou druhů. Nejaktivnějšími enzymy byly α-L-fukosidasa v kravské folikulární tekutině a α-D-manosidasa v prasečí. Zároveň aktivita obou těchto enzymů vykazovala největší nárůst během zrání folikulu. Je zajímavé, že právě α-L-fukosa v případě krávy a α- D-manosa v případě prasnice jsou sacharidy, které se důležité pro vznik oviduktálního rezervoáru spermií a aktivita výše zmíněných enzymů se tak nabízí jako hypotetický mechanismus synchronizace uvolňování spermií z jejich oviduktálního rezervoáru s dobou ovulace. Dále jsem ukázal, že aktivita β- D-galaktosidasy a α-D-manosidasy ovlivňují interakci mezi receptory spermií pro zonu pellucida a zonou pellucidou, což může vysvětlit, jak změny zony pellucida spojené s její maturací mohou vést ke snížení polyspermického oplodnění. Abych lépe charakterizoval studované glykosidasy, vyvinul jsem červenou nativní elektroforézu - což je nová...
|
|
|
Receptory pro nebezpečné vzory a prozánětové molekuly v pupečníkové krvi - vztah k histologické chorioamnionitidě
Mitášová, Eva ; Andrýs, Ctirad (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Souhrn Pupečníková krev představuje nejčasnější možný hematologický vzorek plodu/novorozence bez nutnosti invazivního zákroku a bez jakýchkoliv rizik pro matku i dítě, který nám může během krátké doby poskytnout řadu informací o jeho klinickém stavu. Zvýšené koncentrace prozánětových markerů v pupečníkové krvi jsou pozorovány u předčasného porodu zkomplikovaného přítomným zánětem. Na základě tohoto zjištění jsme se rozhodli vyšetřit v pupečníkové krvi koncentrace interleukinu IL-6, IL-8, matrixové metaloproteázy 8 (MMP-8), pentraxinu 3, solubilního Toll-like receptoru 2 a solubilního scavenger receptoru pro hemoglobin (sCD163) a určit jejich vztah k intraamniální infekci. Unikátnost předkládané práce spočívá v identifikaci koncentrací sTLR2, sCD163, PTX3 a MMP-8 v pupečníkové krvi ve vztahu k IAI, které zatím nikdy nebyly zkoumány. Ukázalo se, že hladiny IL-6 a sCD163 v pupečníkové krvi novorozenců žen s předčasným odtokem plodové vody (PPROM) a s histologickou chorioamnionitidou (HCA) byly významně zvýšené ve srovnání se vzorky bez intraamniálního zánětu (IAI). Ve skupině pacientek s PPROM a s funisitidou byly signifikantně navýšené koncentrace IL-6, IL-8, MMP-8 a sCD163 v pupečníkové krvi oproti skupině pacientek bez známek zánětu. Naopak v hodnotách sTLR2 a PTX3 nebyly zaznamenány výrazné změny mezi...
|
|
|
Význam trombofilních a imunologických faktorů v lidské reprodukci
Šubrt, Ivan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Šantavý, Jiří (oponent)
Cílem studie bylo stanovit frekvence osmi antifosfolipidových protilátek (aPL) a vybraných genetických trombofilních faktorů a jejich vzájemný vztah u pacientek s opakovanými těhotenskými ztrátami (recurrent pregnancy loss, RPL) a u kontrolního souboru zdravých žen. K detekci protilátek proti fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a beta2-GPI jsme využili metodu ELISA. Trombofilní mutace faktor V Leiden (F5 G1691A), F II G20210A a varianty MTHFR C677T a MTHFR A1298C jsme stanovili metodou analýzy křivky tání PCR produktu na podkladě rezonančního přenosu fluorescenční energie (FRET). K detekci variant PAI1 (-675)4G/5G, PROZ intron F G79A, PROZ A(-13)G a PROZ R255H byla zvolena standardní metoda PCR-RFLP. Ze získaných dat jsme vykalkulovali distribuce genotypů a alelické frekvence jednotlivých variant. Shodu sledovaného souboru a kontrol a vztah mezi přítomností aPL a potenciálních trombofilních faktorů jsme testovali chí-kvadrát testem a Fisherovým exaktním testem. Výsledky studie ukazují signifikantně zvýšenou frekvenci aPL proti fosfatidylinositolu ve sledovaném souboru (17 - 19,6 % v závislosti na počtu RPL) a fosfatidyl-L-serinu (18 - 25 %). Převažovaly protilátky ve třídě IgG. V 96 % byl přítomen alespoň...
|
|
|
Sledování imunogenních vlastností lidské spermie
Cibulka, Jan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fingerová, Helena (oponent) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šíma, Petr (oponent)
Souhrn Otázka lidské neplodnosti je stále naléhavější zejména v tzv. průmyslově vyspělých zemích. Formálně můžeme rozdělit atributy neplodnosti mezi muže a ženu (jako mužský a ženský faktor), ale problém nakonec ovlivňuje celý rodičovský pár. Snad právě díky složitosti ženského reprodukčního traktu se odhaduje, že více než 40% poruch plodnosti je skryto v jedné nebo více jeho částí. Obdobně "silná stránka" mužského faktoru je odvozena od patologického spermiogramu. U zbývajících 15 až 20% nedokážeme příčinu konstatovat jistě, nebo vůbec. Hovoříme zde o jinak nevysvětlitelná neplodnost, která může být způsobena až z 30% imunologicky. Vzhledem k širokému pojetí imunologie reprodukce jsme se rozhodli do této problematiky vyslat doslova jako sondu ve všech ohledech jedinečnou spermatickou buňku, která představuje nejen nositelku genetické informace, ale rovněž řadu antigenních struktur. Tato buňka se zdá být ideální pro tento úkol pro její dostupnost i vhodnost pro většinu základních laboratorních technik. Budeme se snažit seznámit se s některými z překážek, které mohou předčasně ukončit její poslání, a to zejména s protilátkami proti jejím antigenním strukturám (ASA - protilátek proti spermiím). Dlouhodobým cílem naší práce bylo porozumět antigenní povaze povrchu lidské spermie. Toto poznání vedlo k přípravě...
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
Proteomika biologických tekutin
Jarkovská, Karla ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Petrák, Jiří (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Civilizační choroby se každým rokem stávají pro lidstvo větší hrozbou. Nejen, že ohrožují životy jedinců, neplodnost také ovlivní šance každého jedince na svou reprodukci. Srdeční choroby, rakovina a degenerativní choroby v současnosti celosvětově zapříčiňují většinu úmrtí, přičemž tato civilizační onemocnění obvykle potřebují delší období, aby se staly příčinou smrti. Sekretované proteiny mohou nést důležité informace o buňce, stejně jako o stavu tkání tvořených buňkami původu daného proteinu. Zároveň mohou být po těle šířeny prostřednictvím tělních tekutin, které lze v případě potřeby snadno získat pro podrobné studie. Tyto sekretované proteiny jsou stejně jako proteiny buněčné často předmětem zájmu proteomických studií a odhalení změn v hladinách jednotlivých proteinů nás může vést nejen k novým poznatkům ohledně molekulárních mechanismů chorob, proteinům použitelným jako terapeutické cíle, ale také k molekulám použitelným pro diagnostické a prognostické účely - biomarkerům. Na základě výše uvedených faktů bylo cílem tohoto výzkumu nalézt diferenčně exprimované proteiny, které by mohly: (a) charakterizovat lidskou folikulární tekutinu jakožto mikroprostředí dozrávajícího oocytu za účelem rozšíření znalostí o molekulární podstatě tohoto procesu a vylepšení technik asistované reprodukce; (b) být...
|
host ::
RSS.