|
|
Prostředky cenzury v prostředí Internetu
Urban, Miroslav ; Rychlý, Marek (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou cenzury na internetu. Konkrétně popisuje technické prostředky pro cenzuru a způsoby jejího ověřování na již existujících projektech. Dále jsou zde uvedeny nejrůznější alternativy obcházení cenzury, kterými je umožněn přístup k zablokovaným informacím prostřednictvím internetu. Nakonec je popsán systém, který umožní praktické ověření cenzury v Čínské lidové republice. Výsledky získané tímto systémem jsou důkladně popsány a diskutovány.
|
|
|
Prostředky cenzury v prostředí Internetu
Urban, Miroslav ; Rychlý, Marek (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou cenzury na internetu. Konkrétně popisuje technické prostředky pro cenzuru a způsoby jejího ověřování na již existujících projektech. Dále jsou zde uvedeny nejrůznější alternativy obcházení cenzury, kterými je umožněn přístup k zablokovaným informacím prostřednictvím internetu. Nakonec je popsán systém, který umožní praktické ověření cenzury v Čínské lidové republice. Výsledky získané tímto systémem jsou důkladně popsány a diskutovány.
|
|
|
Zmapování toku řeky Želivky v rámci studia ekologických invazí a invazních netýkavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora})
URBAN, Miroslav
Ekologické invaze nepůvodních druhů představují problém globálního, ekonomického a etického rázu. Člověk je jednou z jejich příčin, ale zároveň i tím, kdo se snaží o navrácení invadovaného biotopu zpět k původnímu. Snahou a cílem práce bylo porozumět vlastnostem říčního biotopu a invazní ekologii jako takové a porozumět invazi a ekologii dvou invazních druhů rodu Impatiens (I. glandulifera, I. parviflora), a to na celém toku řeky Želivky. To protože se poslední dobou břehy Želivky začínají pokrývat hustými porosty těchto invazních druhů, rozhodl jsem se pro důkladné zmapování břehů, kde mi šlo o porovnání třech částí toku a o predikci co by se mohlo dělat dál?
|
|
|
Mapování výskytu netykavek (\kur{Impatiens glandulifera} a \kur{I. parviflora}) na vybraném úseku řeky Želivky
URBAN, Miroslav
Cílem této studie bylo vypracování literární rešerše na téma invaze s návazností na invazní netykavky Impatiens glandulifera a I. parviflora. Celá rešerše byla vypracována v kontextu invazí v říčních ekosystémech. Invazní druhy Impatiens glandulifera a I. parviflora (Balsaminaceae) jsou v současnosti jedny z nejnebezpečnějších invazních druhů vůbec. Vyskytují se velice hojně na většině území České Republiky a velmi hojně jsou zastoupeny i v ostatních zemích Evropy. Ve studii jsem se zaměřil na dva výše zmíněné druhy, přičemž k jejich studiu v přírodě jsem si vybral 7 km dlouhý úsek řeky Želivky na Českomoravské vrchovině. V první části práce jsem zmapoval výskyt těchto dvou invazních rostlin (spolu s dalšími druhy), a to v jejich nejpříhodnější době, tj. v době jejich květu (květen až srpen), kdy jsou v nejlepší kondici. Mapování bylo provedeno pomocí fytocenologických snímků 2x2m, vzdálených 20 m od sebe. Takto byly snímkovány oba břehy řeky od obce Želiv a dva volně vybrané přítoky prvního řádu. Celkem jsem udělal 792 snímků, které jsem pak vyhodnocoval v programu CANOCO (ter Braak & Šmilauer 2002). S touto částí projektu souvisí i důkladná dokumentace a zjištění stavu okolní krajiny v kontextu říčního biotopu. V této studii jsem si položil následující otázky: a) Liší se rostlinné společenstvo řeky a potoka? b) S kterými druhy jsou Impatiens glandulifera a I. parviflora korelovány a s kterými se nejčastěji vyskytují? c) Má různá hladina stínu vliv na složení rostlin? Tyto hypotézy jsem testoval užitím programu CANOCO (ter Braak and Šmilauer 2002) a Statistica 8 (Statsoft Inc. 2007). Závěr je takový, že říční a potoční rostlinné společenstvo se liší v druhovém složení, přičemž říční společenstvo má nižší diverzitu (Shannon-Wiener index = 0,7; Z = -2,82208, p = 0,004772). S druhem I. glandulifera jsou korelovány druhy jako Galium aparine, Urtica dioica, Rudbeckia laciniata či Phalaris arundinacea. Zatímco s druhem I. parviflora jsou korelovány druhy jako Oxalis acetosella či Aegopodium podagraria aj. Poslední věc je, že různá hladina stínu má svůj dopad na složení rostlin v kontextu potoka a řeky (Z stín 3 = 19,846; stín 2 = 3,167; stín 1 = 3,000; stín 0 = 4,159; p = 0,0002).
|
host ::
RSS.