|
|
Právní postavení diecézních, vikariátních a farních rad v římskokatolických diecézích v českých zemích
Nejdl, Oldřich ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Předpokladem platnosti právních jednání představeného v Katolické církvi je v některých případech získání souhlasu určitých poradních orgánů, nebo projednání s těmito orgány. Jejich právní postavení upravují Kodex kanonického práva z roku 1983 a stanovy schválené jednotlivými diecézními biskupy. Tato práce se zabývá právním postavením poradních orgánů v římskokatolických diecézích, okrskových vikariátech a farnostech v českých zemích. V rámci diecéze jsou povinně zřizovány kněžská rada, sbor poradců a diecézní ekonomická rada, fakultativní je ustavení diecézní pastorační rady. Úkolem kněžské rady je pomáhat diecéznímu biskupovi v řízení diecéze, aby se co nejúčinněji podporoval pastorační prospěch části Božího lidu svěřené biskupovi. Diecézní biskup vyslechne její názor v závažnějších záležitostech. Je povinen tak učinit například v případě zřízení nebo zrušení farnosti, při rozhodnutí o novostavbě kostela, nebo při předání kostela do světského užívání. Souhlas sboru poradců je vyžadován zejména k jednání povahy mimořádné správy majetku a pro některá jednání, jimiž se zcizuje církevní majetek. Za sedisvakance volí sbor poradců administrátora diecéze. Diecézní ekonomická rada má právo, mimo úkolů, které se týkají správy církevního majetku, připravovat každoročně podle pokynů diecézního biskupa...
|
|
|
Forma uzavrenia manželstva podľa Kódexu kánonického práva
Mikulášová, Martina ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
54 Záver Kánonická forma uzavretia manželstva je témou, ktorej sa oplatí venovať pozornosť. Možno sa to na prvý pohľad nezdá ale je určite aktuálna aj v súčasnosti, kedy si mnohí ani neuvedomujú aké požiadavky sú na nich pri uzavieraní manželstva kladené a aké záväzky na seba berú pri uzavretí manželstva. Pri práci som si osvojila jednak formálnu a vedeckú stránku písania prác ako aj a to hlavne som si rozšírila vedomosti a poznatky z problematiky kánonického práva hlavne z časti manželského práva. Po zoznámení sa s historickým vývojom spôsobu uzavretia manželstva, som sa ďalej prepracovala k riadnej forme uzavretia manželstva a s ňou spojenými požiadavkami, a následne som sa venovala a oboznámila sa i s mimoriadnou formou uzavretia manželstva a i problematikou tajného slávenia uzavretia manželstva. Taktiež som sa zamerala i na okruh osôb, ktoré sú viazané kánonickou formou, a kde som uviedla i svoj osobný postoj k novo vydanému mottu proprio Omnium in mentem. Za veľmi dôležité i prospešné považujem časť práce, zameranú na vplyv nedostatkov predpísanej kánonickej formy na platnosť manželstva ako aj poukázanie na administratívnu procedúru uzavretia manželstva, kde som zohľadnila i české sekulárne právo. Pri písaní práce som sa snažila čo najvýstižnejšie zachytiť danú problematiku. Pri jej štúdiu som...
|
|
| |
|
|
Vývoj státoprávního systému Byzantské říše
Mařík, Petr ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
99 Název diplomové práce: Vývoj státoprávního systému Byzantské říše Name of the diploma paper: Development of the state-law system of the Byzantine Empire Shrnutí: Tato diplomová práce pojednává o vývoji státoprávního uspořádání Byzantské říše v kontextu s četnými změnami podoby a rozsahu jejího území. Pozornost je zaměřena na základní moci ve státě, jimiž jsou především císař, armáda a církev. Nelze ovšem opomenout ani roli senátu, dém a civilní a vojenské aristokracie. Autor u těchto subjektů sleduje vývoj jejich vzájemných vztahů a proměn jejich postavení. V první kapitole je popsán územní vývoj a proměny zahraničně-politického postavení státu. Slouží především pro ilustraci faktu, že zahraničně-politické postavení říše bylo značně komplikované a změny území četné a zásadní. Z kapitoly vyplývá, že se značně měnilo i etnické složení společnosti. Důležité z hlediska zaměření této diplomové práce je, že tyto okolnosti kladly značné nároky na správu státu. Kapitola druhá se věnuje vývoji samotné správy státu se zvláštním zaměřením na okolnosti a příčiny vzniku a posléze opuštění themového systému. Dále se autor snaží najít souvislost úpadku a zániku říše se způsobem spravování státu. Ve třetí kapitole je blíže rozebrán nástupnický systém byzantských císařů se zaměřením na jeho nedostatky a z toho plynoucí...
|
|
| |
|
|
Funding of churches in the Czech lands in 20th century
Jaroš, Ján ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Financovaní církví v českých zemích ve 20. století Cieľom a úlohou diplomovej práce bolo priblížiť jednotlivé inštitúty financovania cirkví v storočí 20. Problematika financovania je stále otvorenou otázkou dnešnej doby. Pohľad do histórie má priblížiť a odstrániť mylné domnienky o financovaní cirkví. Prevládajúce názory o cirkevnom majetku a "opodstatnení" zabratia majetku štátom v priebehu minulého storočia zakladajúce sa na "filozofických myšlienkach" sa dostali do povedomia ľudí viac než samotný právny základ. Diplomová práca mapuje nielen 20.storočie, ale aj priebeh vývoja koncom 19.storočia, ktoré dalo základ niektorým inštitútom financovania a predznamenalo tak vývoj v ďalšom storočí. Niektoré inštitúty financovania cirkví boli založené v storočí 18., ako je tomu v prípade náboženského fondu. Obdobie osvietenského absolutizmu, obdobie vlády Jozefa II., ktorý v reformách svojej matky zachádza až po "hranice možností" vtedajšej doby, predáva majetok t.j. kláštory, cirkevné budovy a pod. a získané finančné zdroje vkladá do novo vytvorenej farskej kasy, ktorá ma slúžiť na podporu katolíckej cirkvi. Práve výnosy náboženských fondov sa stali jedným zo základných zdrojov financovania katolíckej cirkvi. Financovanie cirkví z čias rakúskej monarchie zostáva nezmenené ešte dlhých 8 rokov po vzniku republiky....
|
|
|
Náboženská svoboda a ochrana lidských práv v Evropské unii - přispění Svatého stolce
Vokál, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
181 ZÁVĚRY V prvním desetiletí třetího tisíciletí mnohaletá mezinárodní diskuse o problému svobody vyznání a zákazu náboženské diskriminace v Evropě ještě není uzavřena a dosažení dohody mezi evropskými státy, která by svébytně regulovala toto právo, není otázkou brzké budoucnosti. Několikrát bylo upozorněno na to, že existuje úzký vztah mezi úctou k lidským právům, jejichž je svoboda vyznání ústředním prvkem, společenskou stabilitou a sociálním mírem; s vědomím toho církev v evropském a mezinárodním prostoru neustále prosazuje a podporuje všechny projevy svobody vyznání a hájí všechna další lidská práva, když ujišťuje o aktuálnosti tohoto problému a neodkladnosti jeho řešení. Za účelem obrany a potvrzení tohoto základního lidského práva jsou laická společnost a náboženské instituce povolány k úzké spolupráci, která má vést k společnému přesvědčení, že záruka tohoto práva jde ruku v ruce s uznáním samotné lidské důstojnosti. Laická společnost by měla přehodnotit svůj laický charakter způsobem, který není podmíněn historickými či politickými událostmi, Jde-li o právo všech, nelze svobodu vyznání uznat, bránit a potvrdit bez souhlasu všech. Složitost diskuse o zákazu náboženské diskriminace je příznačná pro problémy dnešní doby, která je dobou « velkého pokroku », ale i « dobou různých ohroženi člověka »310 ....
|
|
|
Ochrana náboženské svobody v tresních předpisech České republiky a vybraných zemích Evropské unie
Pánek, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Ochrana náboženské svobody v trestních předpisech České republiky a vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Autor této práce se zabývá problematikou ochrany náboženské svobody v trestních předpisech České republiky a vybraných zemí Evropské unie, zejména tedy úpravou podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, trestních zákoníků vybraných zemích zkoumaných v této práci a dalších předpisů, které upravují pro tuto práci relevantní problematiku, s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Práce je členěna do několika částí. První tři části se pojmu náboženská svoboda věnují obecně, kdy první část zkoumá samotný význam pojmu a jeho zakotvení v předpisech nejvyšší právní síly, tedy v rovině ústavní a v rovině mezinárodních smluv o lidských právech. Druhá část vymezuje pojem na individuální úrovni a nabízí výčet jednotlivých forem projevu individuální náboženské svobody v rámci české právní úpravy. Část třetí oproti tomu pojednává o kolektivní náboženské svobodě, tedy o fungování náboženských společností v rámci české právní úpravy. Tyto první tři části jsou do jisté míry úvodem pro stěžejní čtvrtou část této práce, která analyzuje projevy ochrany náboženské svobody v trestních předpisech České republiky. Tato kapitola analyzuje...
|
|
|
Právní úprava poskytování duchovní péče v českém vězeňství
Varmužová, Jana ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
NÁZEV: Právní úprava poskytování duchovní péče v českém vězeňství ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá problematikou duchovní péče ve vězeňství. Práce se konkrétně za- měřuje na vývoj vězeňství na území dnešní České republiky a na vývoj poskytování duchovní péče ve vězeňství. Následně jsou rozebírány prameny této úpravy a specifika pastorační péče v peniten- ciárním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Vězeňství Duchovní péče Lidská práva
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
host ::
RSS.