|
|
Stavební program krále Heroda Velikého
Pažout, Adam ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl pojednat o stavební programu judského krále Héróda Velikého jako celku. V první části se věnuje historickému, kulturnímu a společenskému pozadí jeho života a vlády, především vnitřním stavem judské společnosti rozdělené podle sektářských hranic a jeho vztahu k Římu na mezinárodní politické scéně. Dále je věnován prostor popisu jednotlivých projektů na základě dostupných archeologických a historických dat. Výsledná zjištění o charakteru staveb z hlediska architektonického, funkčního, symbolického a jejich vztahu k domácím i řeckým a římských architektonickým tradicím jsou následně uvedena do dobového kontextu a interpretována. Závěrečné kapitoly prezentují Héróda, snažícího se naplnit ideál helénistického a židovského vládce kvůli prosazení své legitimity na trůnu, vyhovění požadavkům svých římských patronů, zajištění bezpečnosti a prosperity země, stejně jako kvůli sebeprezentaci a zachování vlastní osoby. Klíčová slova Héródés, archeologie, architektura, urabnismus
|
|
|
Taktika římské armády od Caesara po Augusta
Dlabač, Lukáš ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
V mé práci bych se chtěl zaměřit na zhodnocení problematiky římské armády Caesarovy doby, její strukturu, rozmístění jednotek a způsob boje, který byl pro toto období typický. Také bych chtěl zhodnotit jednotlivé části výstroje a výzbroje římských legionářů této doby, poté se zaměřit na některé významné bitvy, které Caesar vedl a vyložit taktické formace a pojmy, které byly používány. U otázky fortifikací bych chtěl ukázat dobře prozkoumaný příklad opevnění z obléhání Alésie. Také bych chtěl poukázat na změny, ke kterým došlo po Caesarově smrti v době vlády Octaviana Augusta. Klíčová slova Caesar, římská armáda, Alesia, Octavianus Augustus
|
|
|
Svatba v řeckém umění
Jílková, Hana ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Klíčová slova česky: svatba, řecké vázové malířství, svatební zvyky, mytologie, Řecko Abstrakt česky: Náplní bakalářské práce je systematické studium komunikačních sítí v okolí hradu Svojanova u Poličky. Základním postupem je systematické vyhledání terénních reliktů cest, jejich zaměření pomocí GPS, dokumentace a interpretace. Dosažené výsledky jsou propojeny se sídelně historickým studiem oblasti.
|
|
|
Oriental Cults in Noricum during the Principate Era
Sarkisjan, Juraj ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou orientální, syrsko-anatolské kulty, které zasáhli a také ovlivnili domácí obyvatelstvo a další náboženství v provincii Norikum. Také se zmiňuje o jejich původu a o způsobu jak se dostali do římské říše. Časové zařazení je do období principátu, kvůli jejímu primárnímu cíli : přiblížit spíše příchod kultů do provincie a taky problematiku rozšiřování, než jejích úpadek. Tato práce je taky doplněná katalogem, který obsahuje informace o všech předmětech zmíněných v odborné literatuře, které se týkají syrsko-anatolských kultů.
|
|
| |
|
|
Roman forts and fortresses in the Nile valley
Šurinová, Miroslava ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Práca sa zaoberá rímskymi fortifikáciami v údolí Nílu od ústia Delty po lokalitu Qasr Ibrím medzi prvým a druhým kataraktom. Obdobie popisované v tejto práci sa dá vymedziť rokom 30 p. n. l., pripojením Egypta k Rímskej ríši a rokom 641 n. l., kedy sa arabským dobyvateľom vzdalo mesto Alexandria. Práca je zameraná na architektúru pevností a archeologické výskumy v nich realizované.
|
|
|
Megalitická architektura Menorky v rámci talayotské kultury
Kordová, Ema ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Talayotská architektura vznikla na Baleárských ostrovech na konci 2.tisíciletí, jako syntéza lokální megalitické kultury doby bronzové a kulturního vlivu z centrálního Středomoří, zejména ze Sardinie a Korsiky. Jádrem talayotských staveb jsou navety a megalitické hroby, od jejichž užívání bylo upuštěno na počátku doby železné. Talayotská architektura se vyvíjela poměrně samostatně a v duchu ostrovních kultur západního Středomoří do příchodu Foiničanů, kteří na ostrovy přijeli za obchodem s drahými kovy. Ve stejné době se přestávají stavět talayoty, vrcholí výstavba svatyň a taul. Zhruba v 6.st., v době postalayotské kultury výstavba definitivně upadá a mizí během římské kolonizace.
|
|
|
Necropoleis on the Vatican Hill. The decoration analysis and its paralels Roman art.
Michalcová, Jana ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Obsahom predloženej diplomovej práce je pojednanie na tému "Nekropoly na území Vatikánu. Interpretácia výzdoby a jej paralely v rímskom umení." Diplomová práca sa člení na niekoľko častí, ktoré sú podrobnejšie rozobraté. Prvá časť sa zaoberá podobou vatikánskej oblasti v antickom svete. Zrovnáva tak vývoj oblasti v antickej a modernej dobe. Druhá časť práce sa orientuje rozboru jednotlivých mauzóleí nekropole pozdĺž Via Cornelie, rozboru ich dekorácie. Práca sa snaží vyhľadať paralely prezentovaných námetov v rímskom umení, ktoré poukazujú na využívanie daného ikonografického materiálu v iných prostrediach a historických obdobiach rímskeho umenia. Ďalšia časť diplomovej práce sa venuje prezentácii nekropoly pozdĺž Via Triumphalis. Prezentuje najdôležitejšie hrobky v jednotlivých sektoroch a v samostatných kapitolách rozoberá podrobnejšie vybrané námety, ktorých význam sa prelína z pohanského do kresťanského sveta. Nasledujúca časť sa venuje rozboru vybraných sarkofágov so zameraním sa na námety ich dekorácie. Následne dochádza k zrovnaniu oboch sledovaných kontextov. Posledná časť práce sa venuje datovaniu niekoľkých lámp z oblasti nekropole pozdĺž Via Triumphalis. Kľúčové slová Vatikán, nekropola, Via Cornelia, Via Triumphalis, antika, rané kresťanstvo, rímske umenie, dekorácia, sarkofágy
|
|
|
Votivní terakoty z období střední římské republiky a jejich ovlivnění uměním Velkého Řecka
Titz, Pavel ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce)
Od nejrannějších dob po dlouhá staletí lidé ve starověké střední Itálii přinášeli svým božstvům jako projev náležité úcty nejrůznější oběti. Hmotné pozůstatky dokládající jejich víru v nadpřirozené síly a uctívání některých přírodních prvků a jevů jakými byly například prameny, jezera, řeky, hory, jeskyně nebo výrazné stromy v krajině, nacházejí archeologové v podobě zbytků obětin či votiv. 1 Tyto předměty- ex vota, tedy votivní oběti/dary člověka bohům, měly zajistit člověku přízeň božstva nebo vyjadřovaly vzdání díků božstvu za laskavost projevenou konkrétnímu člověku nebo skupině lidí. Původně skromné dary reflektující každodenní skutečnosti a nesnadnost lidského údělu se postupem času stávaly propracovanějšími a dokonce byly často vyráběny nebo i dováženy jen pro tu kterou příležitost. Antický člověk vyhledával božskou pomoc v nejrůznějších situacích.2 At' už to bylo v čase nejistoty, osobní nouze či obecného nebezpečí nebo si lidé chtěli naopak bohy naklonit s předstihem pro případný zvrat zatím přejícného osudu, věřilo se, že dobrovolný akt vzdání se něčeho osobního ve prospěch vyšších sil, jim může zajistit přízeň mocných obdarovaných. Toto chování do značné míry staví na víře v platnost výroku, že bude-li se člověk sám chovat odpovídajícím způsobem k bohům- a bude tedy pius3 - budou i oni muset...
|
|
|
Votivní terakoty z období střední římské republiky v a jejich ovlivnění uměním Velkého Řecka
Titz, Pavel ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Bažant, Jan (oponent)
Od nejrannějších dob po dlouhá staletí lidé ve starověké střední Itálii přinášeli svým božstvům jako projev náležité úcty nejrůznější oběti. Hmotné pozůstatky dokládající jejich víru v nadpřirozené síly a uctívání některých přírodních prvků a jevů jakými byly například prameny, jezera, řeky, hory, jeskyně nebo výrazné stromy v krajině, nacházejí archeologové v podobě zbytků obětin či votiv. 1 Tyto předměty- ex vota, tedy votivní oběti/dary člověka bohům, měly zajistit člověku přízeň božstva nebo vyjadřovaly vzdání díků božstvu za laskavost projevenou konkrétnímu člověku nebo skupině lidí. Původně skromné dary reflektující každodenní skutečnosti a nesnadnost lidského údělu se postupem času stávaly propracovanějšími a dokonce byly často vyráběny nebo i dováženy jen pro tu kterou příležitost. Antický člověk vyhledával božskou pomoc v nejrůznějších situacích.2 At' už to bylo v čase nejistoty, osobní nouze či obecného nebezpečí nebo si lidé chtěli naopak bohy naklonit s předstihem pro případný zvrat zatím přejícného osudu, věřilo se, že dobrovolný akt vzdání se něčeho osobního ve prospěch vyšších sil, jim může zajistit přízeň mocných obdarovaných. Toto chování do značné míry staví na víře v platnost výroku, že bude-li se člověk sám chovat odpovídajícím způsobem k bohům- a bude tedy pius3 - budou i oni muset...
|
host ::
RSS.