|
|
Svět a představy netolerovaných východočeských náboženských skupin v 18. a 19. století
Taich, Tomáš ; Tinková, Daniela (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Jev skupin náboženských disidentů v Čechách a na Moravě koncem 18. a v 19. století úzce souvisí s ilegálním evangelictvím před patentem o toleranci z roku 1781. Tyto netolerované skupiny se totiž vyskytovaly v týchž oblastech, jako fungovaly tajné evangelické a později tolerované sbory helvetů a luteránů. Rovněž jejich myšlenkový základ byl formován týmiž knižními tituly jako u pozdějších oficiálních evangelíků, fenomén s protestantskou církví spojují i jména některých významných vůdců z časů ilegality. Toleranční realita sice byla významným posunem proti monopolu katolické církve, nabízela však poměrně striktní pravidla, neberoucí v potaz svébytný vývoj české reformace. Rodovou tradicí a přechovávanou a pašovanou literaturou odchovaní evangelíci, posilovaní rovněž pietistickými sbory ve Slezsku, Prusku a Lužici, tak ne vždy našli pro sebe místo v nově zformovaných sborech a raději se ustavovali coby třetí, nelegální strana. Postupem času se jejich teologie zdá místně akcentovat více pantheistických prvků a radikálního rozchodu se světem. Popularitu si také získávají různá proroctví o náboženském i sociálním převratu. Občas je z dochovaných pramenů později v 19. století přitom obtížné určit, zda-li tito disidenti ještě setrvávají na křesťanských základech. Nejradikálnější z nich došli ve svém vzdoru až k...
|
|
| |
|
|
Výslechové strategie v raném novověku - Výslechové postupy soudců a obranné strategie delikventů v případě cizoložství, incestu a bigamie v raně novověkých Čechách a na Moravě
Pinzová, Lenka ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na práci bakalářskou, jejímž ústředním tématem byl rozbor tří mravnostních deliktů (cizoložství, incestu a bigamie) v raně novověkých Čechách a na Moravě. Předložená práce navazuje na obecnou klasifikaci výše zmíněných deliktů a pojednává o problematice soudního výslechu ve stejném období a oblasti. Představuje detailnější tematické studium výslechových postupů soudců a obranných strategií obžalovaných mužů a žen s ohledem na genderový aspekt. Pojednává tedy na jedné straně o postupech, které soudci měli k dispozici, aby dosáhli přiznání obžalovaných, na straně druhé zkoumá taktiku, kterou jednotliví obžalovaní užívali na svou obranu ve snaze přesvědčit soud o své nevině a obhájit svou čest. Práce se též věnuje problematice raně novověkého obrazu femininity a maskulinity, jaký nám ukazuje trestněprávní teorie a soudní praxe. Tento obraz můžeme vidět jak v jazyce trestních zákoníků, tak ve výpovědích obžalovaných mužů a žen u soudu. Tato diplomová práce je založena na studiu raně novověkých legislativních textů (trestních zákoníků) a editovaných smolných knih.
|
|
|
"Disciplinace" lidových vrstev, reforma elementárního školství a vzdělávací literatura v jazykově českém prostředí 1774-1805
Kneblík, Michal ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce v rozmezí let 1774 až 1805 popisuje praktickou rovinu výuky na triviálních školách v Čechách skrze českou vzdělávací literaturu a s ohledem na teorie "civilizace" a "disciplinace" autorů Norberta Eliase a Michela Foucaulta. Nejprve se zaměřuje na obecný kontext reforem v oblasti základního vzdělání v habsburské monarchii a zejména v českých zemích. Po teoretické části věnované teoriím Eliase a Foucaulta a jejich možnému využití pro studium školství pak přibližuje školní fase - jedinečný pramen, který se pro sledování reforem zachoval. Na základě fasí a klíčové příručky J. I. Felbigera - Knihy methodní - stanovuje základní okruh literatury, jež sloužila k výuce. To zahrnuje katechismus, slabikář, knihy ke čtení a samotnou Knihu methodní, které ještě doplňujeme knihou O pravém způsobu cvičení mládeže od A. V. Pařízka a na okraj katechismem o zdraví. Po analýze těchto děl a v souvislosti se zmíněnými teoriemi si pak dovolujeme vyslovit několik úvah o školní kázni, vztazích školy, rodiny a těla a o konstrukci ideálu poddaného, které pak ovlivňovaly smýšlení lidových vrstev na konci osmnáctého století.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kriminalita a každodennost křivoklátských poddaných na přelomu 17. a 18. století.
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá každodenním životem křivoklátských poddaných na konci 17. a na počátku 18 století. Jako primární pramen používá autor především výslechové protokoly z vyšetřování sexuálních deliktů. Jednotlivé případy jsou detailně analyzovány za pomoci dalších primárních pramenů, s cílem nalézt vzory chování v každodenním životě ve zkoumaném období. Práce klade důraz na témata role cti raně novověkých lidí v každodenním životě a individuální rozhodování vrchnosti v jednotlivých případech.
|
host ::
RSS.