|
|
Podmíněné odsouzení
Břeská, Aneta ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu podmíněného odsouzení jakožto samostatnému druhu trestu, nepovažuje jej za pouhou modifikaci nepodmíněného trestu odnětí svobody. Rozebírá jednotlivé prvky tohoto institutu, jeho historii a vývoj, podmínky jeho ukládání i způsoby ukončování. Zahrnuje i komparaci se zahraničními právními úpravami, která by měla přinést návrhy na lepší a efektivnější výkon podmíněného odsouzení. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. První kapitola se věnuje obecným poznatkům o podmíněném odsouzení jakožto alternativním trestu a jeho právní povaze. Ve druhé kapitole je nastíněn historický vývoj institutu jak ve světě, tak na území Československa, respektive České republiky. Třetí kapitola je hlavní částí práce a popisuje podmínky, za nichž lze podmíněné odsouzení uložit, přičemž rozebírá i zkušební dobu, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti či náhradu škody nebo újmy, která byla trestným činem způsobena, případně vydání bezdůvodného obohacení získaného trestnou činností. Navazující kapitola se týká rozhodování o podmíněném odsouzení, způsobů ukončení tohoto trestu i podmínek, které rozhodnutí soudu ovlivňují. V pořadí pátá kapitola vymezuje podmíněné odsouzení s dohledem, tedy přísnější variantu prostého podmíněného odsouzení. Zejména s tímto institutem velmi úzce souvisí činnost...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Miklóš, Denis ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestní řízení proti právnickým osobám Tato diplomová práce se zaměřuje na procesní ustanovení zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který od nabytí účinnosti dne 1. 1. 2012 prošel mnohými změnami a neustále se vyvíjí, neboť trestní odpovědnost právnických osob je v právním řádu České republiky ještě pořád relativní novinkou a jedná se tak o aktuální téma. Zákon byl již před nabytím účinnosti podroben kritice, která je v některých případech aktuální i dnes. Současně s vývojem a změnami samotného zákona se vyvíjí i názory odborné veřejnosti a odborná literatura, která na tyto změny reaguje, avšak v některých otázkách ještě stále čeká na relevantní judikaturu vyšších soudů. Práce se dělí na tři části. V první kapitole se věnuje obecným otázkám trestní odpovědnosti právnických osob a jejímu vývoji v České republice. V této části se nachází také krátké shrnutí vývoje slovenské úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, která byla ovlivněna a inspirována českou právní úpravou, a je tak zajímavé sledovat i do budoucna jejich vzájemný vývoj. Ve druhé kapitole se diplomová práce věnuje důvodům rozdílné právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zejména pak povaze právnických osob jako takových vyplývající z jejich chápání právem...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Dao, Bich Lien ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Zavinění je základní institut trestního práva, neboť je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Zavinění je nezbytné pro naplnění kterékoli skutkové podstaty trestného činu, jelikož platí základní zásada odpovědnosti za zavinění, ze kterého vyplývá, že není trestného činu bez zavinění. Tato diplomová práce komplexně pojednává o zavinění v trestním právu a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Po úvodu následuje kapitola o obecném úvodu, zejména zasazení zavinění do skutkových podstat trestného činu. V této části jsou vysvětleny rozdíly mezi vinou a zaviněním, dále podrobně pojednává o obsahu zavinění, tedy rozsah skutečností zahrnutých zaviněním, a též se zabývá intenzitou a stupni jednotlivých forem zavinění neboli mírou zavinění. Vedle výše uvedeného je součástí této kapitoly též část věnující se otázce dokazování zavinění v trestním právu. V další kapitole je shrnut historický vývoj zavinění. Počínaje úpravou v říšském zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852, dále trestní zákoník z roku 1950, přes trestní zákon z roku 1961 až po trestní zákoník z roku 2009, který je v účinnosti v současné době. V kapitole s názvem "Zavinění v platném právu" je nejdříve vysvětlena zásada odpovědnosti za zavinění, což patří mezi základní...
|
|
|
Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
Kadoun, Jindřich ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 Abstrakt Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže Tato diplomová práce se zabývá trestným činem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku. Tento trestný čin zahrnuje čtyři samostatné skutkové podstaty, přičemž autor se zaměřuje pouze na skutkovou podstatu nekalé soutěže a uzavření kartelových dohod. V první kapitole se autor stručně věnuje historickému vývoji, který je pozoruhodný především s ohledem na prvorepublikovou úpravu. Význam tohoto právního období spatřuje v tom, že tehdejší zákon proti nekalé soutěži byl jistým zdrojem i pro současnou úpravu v občanském zákoníku. Současně chtěl autor upozornit na tehdejší úlohu právní úpravy kartelových dohod, která je v porovnání s dnešní situací zcela odlišná. Po obecné charakteristice předmětného trestného činu ve smyslu systematického zařazení a výkladu jeho základních pojmů autor v druhé kapitole představuje dvě trestněprávní zásady, tj. subsidiaritu trestní represe a požadavek nullum crimen sine lege certa, v jejichž světle obě skutkové podstaty v rámci celé diplomové práce zkoumá. Ve třetí kapitole se již autor zabývá komplexní analýzou nekalé soutěže, přičemž hlavní důraz klade na existenci a úlohu tzv. generální klauzule nekalé soutěže. Autor postupuje tím způsobem, že nejprve představuje...
|
|
|
Trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení
Skovajsová, Klára ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o tom, jak je koncept mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení a trestání vnímán optikou mezinárodního, regionálního a v neposlední řadě také vnitrostátního práva a jak jsou tyto jednotlivé systémy vzájemně provázány ve snaze vymýtit fenomém mučení a ostatních forem špatného zacházení z moderní společnosti. V úvodu se poměrně obsáhle zabývám historickými přístupy k mučení a ostatním formám špatného zacházení, a snažím se tak poskytnout komplexnější pohled na danou problematiku a usnadnit pochopení toho, proč jsou mučení a ostatní formy špatného zacházení i v dnešním světě mnohdy předmětem kontroverze. Následující kapitola je věnována právnímu zakotvení zákazu mučení a ostatních forem špatného zacházení na mezinárodní a regionální urovni, včetně toho, jakým způsbem jsou tyto pojmy napříč konkrétnimi dokumenty definovány. Následuje kapitola pojednávající o tom, že zákaz mučení a ostatních forem špatného zacházení je nutno chápat jako součást konceptu základních lidských práv a svobod a rovněž o tom, zdali existují nějaká absolutní a nezrušitelná lidská práva, včetně toho zdali je zákaz mučení a ostatních forem špatného zacházení součástí tohoto systému absolutních a nezrušitelných práv, či...
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Daňové trestné činy
Voleš, Petr ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Daňové trestné činy Abstrakt Tato práce se zabývá tématem daňových trestných činů. Jejím cílem je analyzovat současnou právní úpravu v České republice, a to jak z hlediska jednotlivých druhů daňový trestných činů, tak z hlediska obecného, a nalézt slabá místa této úpravy. Tato slabá místa byla nalezena zejména v nepružné reakci zákonodárce na legislativní změny v právním řádu, což způsobuje nereflektování těchto změn do trestního kodexu. Některé pasáže jsou věnovány obecným tématům daní a daňových trestných činů, jako např. oznamování tohoto druhu trestné činnosti a její přípravě a pokusu. Dále byla ustanovení trestního zákoníku vykládána se zaměřením na části, které by mohly představovat při výkladu problém. Těmi jsou například rozsah zkrácení daně, nedávné rozšíření trestného činu dle § 227 trestního zákoníku tak, aby zahrnoval i povinnosti při správě daní, anebo rozbor návaznosti daňových právních předpisů na úpravu v trestním zákoníku. Následující část porovnala českou legislativu s daňovými trestnými činy tak, jak existují na Slovensku a v Rakousku. Poté se zaměřuje na zkoumání současných problémů v oblasti daňové kriminality, a to především zásada ne bis in idem, zásada nemo tenetur se ipsum accusare a téma účinné lítosti. Zabývá se zřejmě nejdůležitějším problémem výkladu zásady zákazu dvojího...
|
|
|
Ochrana oběti trestného činu
Horňák, Lukáš ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice ochrany obětí. V první kapitole je popsán fenomén oběti a využity poznatky z oboru viktimologie k popsání procesu viktimizace se zaměřením na příčiny viktimizace a její negativní dopady na oběť. Sumarizovány jsou také poznatky o potřebách obětí. Dále jsou konstatovány nejčastější mýty o obětech a je vysvětlen jejich vliv na obecné vnímání obětí. Druhá kapitola rozebírá institut oběti z právního hlediska. Věnuje se roli EU v posílení postavení obětí v trestním procesu i mimo něj a zákonu o obětech v právním řádu ČR. Zákon o obětech a jednotlivá práva obětí v něm obsažená jsou podrobeny hlubší analýze za využití nejnovějších poznatků na poli viktimologie. Autor také v práci poukazuje na jednotlivé kritiky zákona o obětech jako je například kontraproduktivně koncipované právo oběti na informace, či obava z narušení trestního řízení posílením postavení obětí. Současně jsou vyzdviženy pozitivní dopady zákona, který omezil zejména bezdůvodnou sekundární viktimizaci, což se odráží především v rostoucím zájmu obětí o využívání jejich práv a jim určených služeb. Ve třetí kapitole jsou sumarizovány instituty, které slouží k ochraně obětí před hrozícím nebezpečím, specificky jsou analyzovány předběžná opatření dle trestního řádu, krátkodobá ochrana dle zákona o...
|
|
|
Zajištění osoby obviněného se zaměřením na institut vazby
Frolková, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zajištění osoby obviněného se zaměřením na institut vazby Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem zajištění obviněného se zaměřením na institut vazby jakožto zajišťovacího prostředku v trestním řízení, jež je vnímána jako prostředek ultima ratio trestního procesu. Práce se skládá z úvodní části, devíti na sebe navazujících kapitol a závěrečné části. První kapitola se věnuje historickému nástinu institutu vazby na našem území, jež vytváří úvod do celého děje rigorózní práce. Historický vývoj institutu vazby je sám o sobě zajímavou kapitolou a vydal by na celé samostatné dílo, ale tato práce je věnována spíše aktuální platné a účinné právní úpravě s přesahem do sekundárního práva EU. Následuje kapitola druhá, která se zabývá ústavněprávním aspektem vazebního práva, jež vnímám jako jeho zcela neodmyslitelnou součást, protože je třeba pamatovat, že do vazby jsou brány osoby presumovaně nevinné a stejným způsobem by s nimi také mělo být zacházeno. Kapitola třetí čtvrtá a pátá je již věnována hlavnímu tématu celé práce, pojednává o způsobech, kterými lze v českém právním řádu zajistit osobu obviněného, a dále následuje kapitola popisující materiální stránku vazebního práva. Stěžejní část práce je věnována vazbě po stránce procesní, především vzetí obviněného do vazby, trvání vazby, vazební zasedání, stížnost...
|
host ::
RSS.