|
|
Koaliční chování a vládní model první československé republiky (1918-1938)
Suchá, Anita ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat první Československou republiku (1918-1938) z hlediska koaličního chování. Práce mapuje všechny aspekty, které s tímto jevem souvisí, pomocí analytické a deskriptivní metody. Nejprve je představena teorie koalic včetně typologie koaličních vlád, ale i další teoretické aspekty související zejména s formováním koalic. Samotnému představení určujících faktorů koaličního chování během první republiky předchází historický kontext vzniku Československa s důrazem na národnostní problematiku jako neopomenutelného faktoru s dopadem na utváření vlád. Práce se zabývá i dalšími klíčovými faktory, které měly vliv na koaliční chování ať už přímo nebo nepřímo. Proto je představen vztah mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, volební systém, specifika stranického systému včetně přehledu relevantních stran. Politické strany měly v době první republiky rozhodující vliv, proto tzv. Pětka složená z hlavních představitelů československých stran dokázala v určitém období odsunout roli parlamentu a vlády do pozadí. Naproti tomu stála silná autorita prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Stěžejní část práce se věnuje samotnému koaličnímu chování v letech 1918-1938, kde je představeno reálné fungování prvorepublikových vlád a jejich specifika. Rovněž je kladen důraz na analýzu...
|
|
|
Fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii mezi dvěma světovými válkami: od nástupu duceho k moci po konsolidaci italského fašismu
Suchá, Anita ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Fašistický režim Benita Mussoliniho v Itálii mezi dvěma světovými válkami: od nástupu duceho k moci po konsolidaci italského fašismu" mapuje fašistický režim od jeho počátku po 1. světové válce až do vstupu Itálie do války v roce 1940. Toto období je důležité nejen z vnitropolitického hlediska, vlastní fašistická minulost je v Itálii dodnes vnímána jako velmi citlivé téma, ale stejně tak pro světové dění, protože se Itálie stala jedním z prvních evropských států, kde se moci chopili fašisté. Práce zkoumá příčiny a události, které napomohly vzniku fašistického hnutí v Itálii s důrazem na analýzu osobnosti Benita Mussoliniho, vůdce tohoto hnutí. Práce sleduje jeho odklon od socialistické strany, založení fašistického hnutí v roce 1919, zisk postu předsedy vlády v roce 1922, pevné uchopení veškeré moci v Itálii, fašizaci státu a potlačení opozice. Práce popisuje fašistickou doktrínu a postupnou proměnu režimu z autoritářského k totalitnímu. Dále se zabývá zahraniční politikou, zejména druhé poloviny 30. let 20. století, kdy došlo k územní expanzi a sbližování Itálie s nacistickým Německem.
|
host ::
RSS.