|
|
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
|
|
|
Vliv rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu na druhové složení vodních květů sinic
Kroupová, Kristýna ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Cílem této rešeršní práce bylo vysvětlit nebývalý rozvoj a změnu druhového složení vodních květů sinic v povrchových stojatých vodách během posledních 2-3 dekád vlivem rybářského obhospodařování rybníků, zemědělské činnosti v povodích a změn klimatu. Sinice se mohou díky svým ekofyziologickým vlastnostem přizpůsobit antropogenním změnám prostředí (přísunu živin a oteplování klimatu), konkurovat tak úspěšně ostatnímu fytoplanktonu a masivně se šířit. Navíc mnoho druhů sinic produkuje cyanotoxiny, kterými zvyšuje svou odolnost vůči potenciálním konzumentům a zároveň znehodnocuje vodní ekosystémy. Změna obhospodařování rybníků (ustoupení od hnojení superfosfátem během roku 1970) měla za následek zahuštění rybích obsádek a s tím související vymizení období čisté vody. To vedlo ke změně ve složení vodních květů, kdy druh Aphanizomenon flos-aquae byl postupně vytlačen varietou A. flos-aquae var. klebahnii. Současné složení vodních květů v rybnících se značně liší od skladby typické v 90. letech. Příkladem je dnešní nárůst výskytu druhu Woronichiniana naegeliana ve vysokých počtech, který je přisuzován nebývalému zahuštění rybích obsádek a častému ustupování od dvouletého cyklu rybářského hospodaření k delším cyklům. Eutrofizace nádrží a jezer je způsobena hlavně nadměrným přísunem živin z povodí, na němž se...
|
|
|
Hydrologická bilance horských jezer bez povrchového odtoku
Kohn, Tomáš ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní práce je literární rešerše na téma hydrologická bilance horských jezer se zaměřením na jezera, kde není možné přímo měřit odtok, tzn. bez povrchového odtoku, či s výrazným zastoupením průsaku na odtokové bilanci. Práce se postupně zabývá metodami sběru dat jednotlivých vstupů vody do systému. Dále jsou zde stručně zpracovány techniky sledování proudění podzemní vody a v neposlední řadě jsou zde zmíněny obecné možnosti modelování hydrologických procesů.
|
|
|
Freshwater macroinvertebrates and their use for assessment of environmental changes in running waters
Kolaříková, Kateřina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Porcal, Petr (oponent)
Dizertační práce je založena na pěti publikacích, které se zabývají využitím makrozoobentosu pro studium environmentálních změn v tekoucích vodách. Využití sladkovodních bezobratlých organismů pro hodnocení environmentálních změn je založeno na několika známých skutečnostech: a) samotný výskyt/absence druhů podává informaci o abiotických faktorech a/nebo o míře znečištění v dané lokalitě b) druhy žijí v daném místě a příliš nemigrují nebo jsou dokonce přisedlé, takže získaná environmentální data mohou být vztažena k dané lokalitě, c) organismy makrozoobentosu akumulují cizorodé látky ve svých tělech, a tím mohou odrážet úroveň zatížení okolního prostředí těmito látkami. Studované lokality byly vybrány v oblastech, která se v minulosti potýkala s environmentálními problémy. Jednotlivé studie byly provedeny na řece Labi a v pramenných oblastech vybraných toků sítě GEOMON České Geologické Služby. Labe bylo v druhé polovině minulého století považováno za jednu z nejznečištěnějších řek v Evropě, a to až do socio-ekonomické transformace po roce 1989. Menší potoky horských oblastí a pahorkatin v České republice se zase potýkaly s problémem acidifikace. Schopnost bezobratlých organismů akumulovat cizorodé látky byla využita pro studium dlouhodobých zátěží ekosystému Labe stopovými látkami a...
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Vliv klimaticky podmíněných změn hospodaření v lesích na hydrologický režim pramenných toků
Pícha, Zdeněk ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Křeček, Josef (oponent)
Hydrologické funkce povodí jsou důležitou součástí ekosystémů. Existují tři přístupy, které se věnují problematice hydrologických funkcí povodí. Tyto tři přístupy jsou v práci shrnuty, jsou zde ukázány jejich výhody, nevýhody a výsledky některých studií. Hydrologické funkce povodí, zvláště pak odtokový proces, jsou výrazně ovlivňovány lesy rostoucími v povodí, především pak jejich druhovou skladbou, stářím a typem půdy, na které je les umístěn. V práci jsou shrnuty poznatky o tom jak, který druh stromu, hlavně pak buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies), ovlivňuje odtok, infiltraci vody do půdy a intercepci. V další části je pak shrnut vliv lesů na povodně, který není tak velký, jak je obecně očekáváno. Na konci práce je pak uveden přehled některých studií, zabývající se hydrologickou bilancí a odtokovými procesy, které byly prováděny v pramenné oblasti řeky Litavky a nástin dalšího možného výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: odtok, povodí, les, infiltrace, hydrologické modelování, párová povodí
|
|
|
Fotogrammetrické zpracování leteckých snímků horského terénu za účelem vytvoření digitálního modelu terénu
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci je přiblížena použitá stereofotogrammetrická metoda pro digitalizování výškových informací o modelovaném území a stručně uvedeno využití vytvořeného digitálního modelu terénu (výškového). Podstatnou část práce představuje metodický postup tvorby digitálního výškového modelu (DEM), od stereofotogrammetrického vyhodnocení terénu z leteckých snímků, přes kontrolní postup vyhodnocování, vytvoření DEM a závěrečnou korekci modelu. Proces tvorby modelu byl zpracováván v programu Erdas Imagine 8.6. Výsledkem práce je popsaný a vyzkoušený metodický postup tvorby DEM horského terénu vybraného území povodí vysokohorských jezer ve Vysokých Tatrách. Přílohou je i vytvořený rastrový DEM s rozlišením 1x1 m. Klíčová slova: horská jezera a povodí, fotogrammetrie, letecké snímky, digitální model terénu
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.