|
|
Dopplerovské parametry myokardiální dysfunkce u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti.
Širc, Jan ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Plavka, Richard (oponent) ; Janota, Jan (oponent)
Po narození prodělává oběhový systém nedonošeného novorozence výrazné hemodynamické změny. Důležitou roli v tomto období mají intrakardiální a extrakardiální zkraty, především tepenná dučej. Při poruše adaptace a perzistenci otevřené tepenné dučeje (PDA) může dojít k oběhovému selhání s hypoperfůzí životně důležitých orgánů se závažnými důsledky pro krátkodobou i dlouhodobou morbiditu a mortalitu. Nejrizikovější skupinou jsou novorozenci velmi nízké porodní hmotnosti. Diagnostické možnosti oběhového selhání jsou limitovány specifikami těchto pacientů. Klinický stav novorozence a fyzikální vyšetření jsou velice nespecifické a subjektivní. Echokardiografie umožňuje vyšetření systolické i diastolické funkce srdce a měření oběhových parametrů včetně srdečního výdeje a návratu horní dutou žílou (SVC flow). Diagnostika i terapie se dosud soustředila na systolickou funkci, o diastolické funkci je informací méně. Near infrared spectroscopy (NIRS) je neinvazivní metoda umožňující měření oxygenace tkáně a umístěním sondy na hlavu lze měřit oxygenaci mozku. Další možností jsou biochemické markery, které jsou důležité v diagnostice srdečního selhání u dospělých pacientů. V novorozeneckém věku jejich význam stoupá. Cílem naší první práce bylo popsat diastolickou funkci levé i pravé komory v prvních 48 hodinách...
|
|
|
Plicní biotrauma
Vobruba, Václav ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Straňák, Zbyněk (oponent) ; Pachl, Jan (oponent)
Cílem předložené studie bylo sledování zánětlivých změn v plicích navozených traumaticky prováděnou umělou plicní ventilací (UPV). V bronchoalveolární laváži (BAL) byly vyšetřeny koncentrace IL-8, TNFα, MIP-1β, nitrity a nitráty a koncentrace proteinu inducibilní nitric oxid syntázy (iNOS). Studie byla provedena na modelu prasete bílého. 23 zvířat bylo rozděleno do třech skupin. Byl sledován vliv UPV na hemodynamiku, plicní funkce a změny hladin některých cytokinů, chemokinů a produkci inducibilní nitric oxid syntázy a nitritů/nitrátů v bronchoalveolární laváži. Ve skupině I byla zvířata spontánně dýchající, skupina II byla ventilována nastaveným ventilačním režimem s dechovým objem (TV) 7 ml/kg; PEEP = 5 cmH2O a skupina III byla ventilována TV = 15ml/kg; PEEP = 0 cmH2O. Ve skupině III byl prokázán významný vzestup srdeční frekvence ve 3. hodině pokusu a to jak ve vztahu k počátečním hodnotám, tak i ke zbývajícím skupinám.(p = 0,01 resp. p < 0,008). V této skupině byl prokázán i signifikantní pokles hodnot krevního tlaku ve stejném časovém období. Významný vzestup byl prokázán ve skupině III při měření centrálního žilního tlaku již od 1. hodiny experimentu. Umělá plicní ventilace vedená vysokými dechovými objemy způsobila významný pokles plicní poddajnosti ve skupině III a to již od 1. hodiny...
|
|
|
Nanotechnology in the intensive care: Intravascular biocompatibility of carbon nanomaterials-effect of carbon nanotubes on blood platelets
Šemberová, Jana ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Nanotechnologie v intenzivní péči: Intravaskulární biokompatibilita uhlíkových nanomateriálů - uhlíkové nanotuby a krevní destičky Uhlíkové nanotuby patří v současnosti mezi nejdůležitější nanomateriály využívané v biologii a medicíně. Vyznačují se unikátními mechanickými a fyzikálně-chemickými vlastnostmi, jako je vysoká pevnost, pružnost a výborná vodivost při minimálníich rozměrech. To z nich dělá velmi atraktivní materiály pro použití v různých oblastech biomedicíny, z nichž mnohá zahrnují přímý kontakt s krví a přítomnost nanotub v intravaskulárním prostředí. V organismu se však mohou ocitnout i z jiné příčiny - po průniku tkáněmi z kontaminovaného okolního prostředí. Výzkum intravaskulární biokompatibility těchto materiálů je tedy klíčový pro zajištění bezpečnosti jejich dalšího praktického použití. V naší studii jsme se věnovali vlivu strukturálně odlišných uhlíkových nanotub na krevní destičky a porovnávali ho s efektem nanočástic amorfního uhlíku, fullerenu C60, fullerenolu C60(OH)24 a polystyrenových nanokuliček o standardní velikosti. Agregometrií jsme prokázali , že uhlíkové nanotuby způsobují agregaci krevních destiček v lidské plasmě, přičemž míra agregace rostla s koncentrací nanotub. Polystyrenové nanokuličky a ani fulleren, jehož molekula má kulovitý tvar, agregaci krevních...
|
|
|
Jak snížit výskyt závažných nozokomiálních infekcí u novorozenců přijatých na neonatologickou jednotku intenzivní péče
Bořkovcová, Tereza ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce)
Díky rychlému vývoji vědy a techniky a s tím souvisejícím pokrokem v lékařské péči, mají pediatři, respektive neonatologové, možnost zachraňovat stále menší a nezralejší novorozence. K péči o často kriticky nemocné novorozence (nedonošené s nízkým gestačním stářím nebo s vrozenými vývojovými vadami) neodmyslitelně patří velké množství invazivních diagnostických a terapeutických výkonů, přinášejících řadu rizik v podobě nozokomiálních infekcí (v anglosaské literatuře uváděné jako NI=nosocomial infection, HAI=hospital-acquired infection, nebo healthcare-associated infection). Ty se v dnešní době vysokou měrou podílí na perinatální morbiditě a mortalitě. A nejen to. Prodlužováním pobytu novorozenců na NICU zvyšují rizika dalších nemocničních nákaz, prodlužují strasti a utrpení rodin a novorozenců samotných, a v neposlední míře zvyšují náklady na nemocniční péči. Přitom, jak vyplývá ze závěrů rozličných zahraničních studií, pravidelným a důsledným dodržováním často i naprosto elementárních hygienických návyků ( jako je např. mytí a dezinfekci rukou zdravotníků a rodičů před jakýmkoli kontaktem s novorozencem, dezinfekce fonendoskopů atp.), lze vzniku nozokomiálních nákaz zabránit nebo alespoň toto riziko podstatně snížit.
|
|
|
Actual options in prevention of premature labor
Hjertaas, Benedikte ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to review the current options for treating premature labor. It will focus on evaluating the efficacy of the various therapies based on the comparisons of data presented in available articles on clinical trials. The results show that many of the treatments used today yield little or no improvement. And for those that are proven to be effective it is difficult to distinguish the patients that can benefit from the treatment from those that will not.
|
|
|
Současné možnosti prevence předčasného porodu
Michalcová, Jana ; Straňák, Zbyněk (vedoucí práce)
Předčasný porod je ve vyspělých zemích hlavní příčinou novorozenecké morbidity i mortality a představuje závažný perinatologický i socioekonomický problém. V současnosti se hovoří o tzv. syndromu předčasného porodu, který může být způsobem různými příčinami, za nejdůležitější je považován zánět, etiologicky jde především o infekci. V diagnostice předčasného porodu se dnes za nejspolehlivější považuje kombinace anamnézy, ultrazvukové cervikometrie a stanovení cervikovaginálního fetálního fibronektinu. Tato vyšetření mají velmi vysokou negativní prediktivní hodnotu. Primární cílem tokolýzy je oddálít porod za učelem získání času pro indukci plicní zralosti a transport in utero do specializovaného centra. Za ideální tokolytika jsou dnes považovány antagonisté oxytocinu. Podání antibiotik při spontánním předčasném porodu se zachovalým vakem blan a bez známek infekce se nedoporučuje. V případě předčasného odtoku plodové vody představuje infekce příčinu i možnou sekundární komplikaci. Proto se zde vždy podávají antibiotika, ideálně erytromycin. Další postup se řídí především dle gestačního stáří plodu. Učinná primární prevence předčasného porodu zatím není možná. Možností sekundární prevence záleží především na schopnosti identifikace rizikovych těhotenství. Přínos antibiotik v prevenci se neprokázal, naopak...
|
|
|
Mechanismus vlivu hypoxie na fetoplacentární cévní řečiště
Jakoubek, Vít ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Straňák, Zbyněk (oponent)
Placentární hypoxie je všeobecně považována za jeden z hlavních faktorů při rozvoji mnoha perinatálních a neonatálních patologií jako např. intrauterinní růstové retardace plodu (IUGR) nebo preeklampsie. V této disertační práci jsme se proto snažili najít alespoň částečné řešení tohoto problému odpovědí na otázku, jak akutní a chronická hypoxie ovlivňuje fetoplacentární cévní řečiště. Na rozdíl od cév v celém těle (kromě plicního cévního řečiště), fetoplacentární cévy reagují na akutní hypoxii vasokonstrikcí (HFPV). Tímto mechanismem je přesměrováván tok krve z méně oxygenovaných okrsků tkáně do oblastí, které jsou zásobeny kyslíkem lépe. Již je známo, že hypoxie inhibuje draslíkové kanály a tím působí depolarizaci hladkého svalu fetoplacentární cévy. Předpokládáme, že tato hypoxií navozená depolarizace má za následek otevření napěťově řízených vápníkových kanálů a influx vápenatých iontů do buňky, což způsobí vasokonstrikci. Naši první studii jsme prováděli na preparátu dvojitě perfundovaného kotyledonu lidské placenty, které jsme získávali okamžitě po nekomplikovaných spontánních porodech nebo elektivních císařských řezech. Preparát byl perfundován Krebsovým roztokem s dextranem a meklofenamátem a probubláván směsí plynů s 40% O2, 5% CO2 a 55% N2. Srovnávali jsme HFPV, kterou jsme navodili změnou složení...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.