|
|
Naše země je dnes krásná, ale zítra bude ještě krásnější. Vztah socialistického realismu k tématu přírody a krajiny.
Charvát, Ondřej ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
3 ABSTRAKT Lidstvo se po celou dobu své existence vztahuje ke svému životnímu prostředí pomocí kultury a umění. Různé kulturní epochy se k hodnotě přírody staví rozdílně, což má bezprostřední vztah k potřebě přírodu chránit, nebo naopak využívat. Tento vztah se dá vysledovat na uměleckých artefaktech dané doby. Téměř polovinu dvacátého století ovládala v českých zemích komunistická ideologie, která se k přírodě stavěla poměrně kořistnicky, což se projevilo v jejím poškozování. Státním uměním komunismu se stal socialistický realismus, který měl zobrazit novou epochu, nového člověka a novou společnost. Cílem práce bylo prozkoumat, jak socialistický realismus jako výtvarný umělecký směr zobrazoval téma přírody a krajiny. Předmětem zkoumání byla jednak teoretická literatura, jednak přímo umělecká díla z období zhruba 1945-1958, která vznikla v tehdejší Československé republice. Jádrem práce je ověření předpokladu, že socialistický realismus přírodě žádné estetické kvality samy o sobě nepřiznává, naopak že oceňuje její "přebudování", které zlepší možnost využití člověkem. Klíčová slova: příroda, krajina, estetika, výtvarné umění, socialistický realismus, krajinářská malba
|
|
|
Proměny reflexe krajiny v českém umění a její nové koncepty v posledních padesáti letech se zaměřením na fotografii
Dlabáčková, Barbora ; Dadejík, Ondřej (oponent) ; Stibral, Karel (vedoucí práce)
Naše práce obsahuje deskripci vývoje umělecké reflexe krajiny od antických počátků, kdy se do výtvarného umění dostávaly nejprve přírodní prvky, přes renesanci, kdy krajina poprvé zaujme umělce jako celek. Později se krajina ustavuje jako samostatný náměť a dokonce i jako žánr výtvarného umění. První velký zlom reflexe krajiny přichází v období romantismu, kdy se do podvědomí dostávají i tabuizovaná témata, nejvýznamněji hory. Ve 20. století dochází k útlumu krajinomalby, naopak nastává éra fotografie krajiny, která se vyvíjí postupně se zdokonalováním techniky. Tradiční česká krajina pochází od malířů krajinářů 19. století, jedná se o horizontální a vertikální linie polí a luk složené do mozaiky. Tento tradiční model již není v dnešní době platný, krajina se výrazně proměnila, naplnila se doly, skládkami či továrnami. Díky procesu artealizace můžeme i tyto nové krajiny, v realitě bez estetické hodnoty, vnímat s libostí. Přesvědčují nás o tom fotografie Sudka, Koudelky, Holomíčka i Spurného. Nacházíme v nich koncepty nové krajiny, metakrajiny, prakrajiny, mlčící krajiny apod., tedy i teoreticky si uvědomujeme , že je třeba krajinu redefinovat.
|
|
|
Problém celku. Holistické koncepty v environmentálním vzdělání
Dlouhá, Jana ; Kratochvíl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent) ; Stibral, Karel (oponent)
Práce byla zahájena1 analýzou současných přístupů či modelů uplatňovaných v environmentálním vzdělávání a relevantních dokumentů v dané oblasti. Pozornost se soustředila na charakteristické rysy a zde uplatňované požadavky, a posléze i na základní obecné pojmy, které jsou pro tento typ vzdělání příznačné2. Na nich pak bylo prováděno zkoumání další, v jeho rámci se ukázal nejvýznamnější právě koncept celostnosti, holismu (který ovšem ve zkoumané oblasti chápán ze souvislostí přírodních věd). Tomuto "celku" jako základnímu východisku i cíli myšlení pak byla věnována pozornost především, a tento zájem dal celé práci nakonec název. Šlo tedy o celek (vědění), o to, aby se ukázala myšlenková východiska tzv. holistických přístupů, a na tomto základě i jejich možnosti a omezení vzhledem k popisu a výkladu skutečnosti, i jejich úloha v konceptech či soustavách vzdělávacích. Byly analyzovány způsoby, jakými se některé oblasti vědění celku přibližují, vyšetřováno, jakou roli zde hraje, například jaký kontext navozuje a zda a jak tento kontext pak působí na utváření dílčích a jednotlivých významů. Bylo dále zkoumáno, zda poukaz k celku je v nějakém ohledu univerzální a zda tedy na tomto základě lze založit dialog mezi různými diskursy. Nakonec byl učiněn pokus vymezit povahu celkovosti samé - metafyzickou,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.