|
|
Životní styl a kultura každodenního života ruské společnosti pozdního středověku očima Západoevropanů
Vavřinová, Valburga ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Krejčík, Tomáš (oponent) ; Stellner, František (oponent)
Zámerem predložené disertacní práce bylo prozkoumat zprávy, které zanechali cizinci, prijíždející na Rus v 15. až 16. století, z aspektu poznávání a vnímání reálií a všedního života zeme a osvetlit jejich reflexi lidmi, kterí pocházeli z odlišného kulturního prostredí. Pro lepší osvetlení vnímání specifické reality pozdne stredoveké Rusi a její interpretace západoevropskými návštevníky bylo nezbytné zaradit jejich díla do obecneji koncipovaného rámce dejin ruského státu v dobe, kdy byl "znovuobjevován" západní Evropou, a pripomenout vývoj jeho vztahu s jednotlivými západoevropskými subjekty. Práce je rozdelena do následujících cástí. V první kapitole Rus a Západ v 15. a 16. století byl nastínen vývoj událostí, které byly stežejní pro formování moskevského státu v tomto období a jeho prvotní "otvírání okna do Evropy". Druhá kapitola Západoevropané jako zdroj informací o Rusi predstavuje rozsáhlejší a tematicky širší rozbor použitých pramenu. Jejím cílem je seznámit s autory, kterí napsali ve sledovaném období práci, v níž se zabývali Rusí a životem jejích obyvatel. Pozornost je venována okolnostem, za jakých tuto zemi navštívili, nebo zda psali pouze z doslechu, charakteru a kvalite jejich díla, prvním vydáním tiskem. Vlastní jádro práce predstavuje tretí kapitola Životní styl a kultura každodenního života...
|
|
|
Engelbert Dollfuss a střední Evropa 1932-1933
Šepták, Miroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Pokud označíme určitou historickou postavu za osobnost, znamená to, že její činy rozhodujícím způsobem spoluovlivnily dobu, ve které žila a některé z těchto skutků dodnes poskytují látku k přemýšlení nejenom laické, ale také odborné veřejnosti. Pro rakouského kancléře Engelberta Dollfusse lze toto označení s klidným svědomím použít. Jenom málo osob moderních rakouských dějin vyvolávalo již v době své politické aktivity tolik vášnivých diskusí jako on. Tyto kontroverze přetrvávají s větší či menší intenzitou prakticky dodnes, neboť Dollfuss i v současnosti výrazně polarizuje nejenom rakouskou politickou scénu, ale také tamní odbornou a publicistickou obec. Předmětem zkoumání diplomové práce bude meziválečná Rakouská republika, jeden z nástupnických států habsburské monarchie, vzniknuvší na základě rozhodnutí vítězných států po první světové válce.1 Ta se od počátku své existence potýkala s mnoha problémy především politického, hospodářského a sociálního rázu.
|
|
|
Litva, Polsko a moskevský stát na konci 15. století
Kettner, Josef ; Stellner, František (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Na konci 15. století dostávaly do té doby několik desetiletí poklidné vztahy mezi Litvou a Polskem na jedné straně a moskevským státem na straně druhé silně konfrontační ráz. Právě počáteční období střetů těchto zemí, které pak probíhaly s menšími přestávkami i ve století následujícím, jsem si zvolil za téma své práce. Pokusil jsem se v ní nastínit jednak obraz vzájemných vztahů panovníků těchto států před i po konfliktu a hlavně v jeho průběhu a také jejich přístup k němu. Vše je vylíčeno v širších souvislostech, neboť různé postoje okolních států z východní a také střední Evropy měly svůj dopad na výsledek první litevsko-moskevské války. Práce je psána v chronologické posloupnosti a rozčleněna do pěti kapitol. Úvodní kapitola (Litva, Polsko a moskevský stát v průběhu staletl) je věnována vývoji litevského státu a ruských zemí od 12. století až do roku 1485. Pozornost byla soustředěna hlavně na události, které ovlivňovaly dění v daných zemích a jejich vztahy. Těžištěm práce jsou následující čtyři kapitoly. Druhá (Počátek pohraničních srážek 1486-1490) a třetí (Nepokoje ve stínu války o uherský trůn 1490-1492) popisují vzájemné vztahy mezi Litvou a Moskvou v letech 1486-1492, tedy v době neutuchajících pohraničních konfliktů. Čtvrtá kapitola (Litevskomoskevská válka 1492-1494) zachycuje dění od chvíle, kdy...
|
|
|
Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století
Smrž, Pavel ; Stellner, František (oponent) ; Picková, Dana (vedoucí práce)
Na počátku 13. století se v severovýchodním Pobaltí začal rodit stát, který do dějin vstoupil pod názvem Livonsko. Díky systematickému dobývání, christianizaci a osídlování země se v průběhu několika desítek let vytvořil svébytný státní útvar, jenž se skládal z držav řádových rytířů, duchovenstva a bohatých hanzovních měst. Od prvních let se západní křesťané střetávali při podmaňování Pobaltí s rusky mluvícím pravoslavným obyvatelstvem a Livonsko se na dlouhou dobu stalo nejvýchodněji položenou výspou latinského Západu, která bezprostředně sousedila s ruskými zeměmi. Po dobu několika století, od zrodu livonského státu až do jeho zániku na počátku livonské války, udržovalo Livonsko čilé kontakty s ruskými zeměmi, které reprezentovala města Veliký Novgorod a Pskov. V mírových dobách byla tato města jeho hlavními diplomatickými a obchodními partnery a ve válečných konfliktech se stávala cílem útoků řádového vojska. Tématem diplomové práce Livonský stát a Moskevská Rus na přelomu 15. a 16. století j sou diplomatické vztahy mezi Livonskem a ruskými zeměmi v letech 1471 až 1505. Jejím cílem je zachytit zásadní kvalitativní změnu rusko-livonských vztahů, ke které došlo vobdobí dokončování procesu nazývaného ruskou historiografií "sobiranije russkich zemel". Na vrcholu tohoto procesu stál moskevský veliký kníže...
|
|
|
Spojené státy americké a znovusjednocení Německa v letech 1989-1990
Ehler, Tomáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce je analyzovat americkou zahraniční politiku ve vztahu k německé otázce v období od nástupu nové americké administrativy prezidenta Bushe na počátku roku 1989 do uzavření diplomatického procesu sjednocení Německa na podzim 1990. Budu se věnovat hlavním problémům: Jaké faktory ovlivúovaly utváření "německé politiky" USA; jaké byly americké zájmy; zda byla zahraniční politika USA konzistentní či spíše reagovala na nečekané události; jakou roli v celém procesu hrála - do jaké míry ovlivnila postoj Francie, Velké Británie a zejména Sovětského svazu ke sjednocení, respektive členství sjednoceného Německa v NATO. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Financování britského válečného loďstva za druhé světové války
Baštář, Filip ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Tato práce analyzuje financování britského loďstva za druhé světové války, jejíž začátek pro něj znamenal nutnou mobilizaci a restrukturalizaci. Zaměřuje se na přechod Royal Navy do válečného stavu a na problémy s ním vzniklé. Vychází ze známé skutečnosti, že Velká Británie platila před druhou světovou válkou za námořní velmoc. Práce se detailněji soustředí na zajištění prostředků na fungování loďstva a na samotné výrobní programy. Cílem mé práce bylo zjistit jak se Admiralitě a dalším institucím dařilo loďstvo zabezpečit, jaké k tomu využívaly nástroje a jak si Royal Navy stálo v průběhu války v porovnání se svými konkurenty a dalšími složkami branné moci.
|
|
|
Postoj vedení ČSSR k hospodářským reformám za Gorbačovovy éry
Drobný, Adam ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V druhé polovině 20. století se Evropa vzpamatovávala ze světových válek a zdálo se, že vše špatné je za námi. Naneštěstí pro státy východní Evropy, ze kterých se následně staly satelity Sovětského svazu, to tak úplně neplatilo. Nejenže na území SSSR panovaly nelehké životní podmínky v podobě nesvobody, cenzury apod., ale na konci 70. let začaly gradovat také hospodářské problémy. Nastala čtyřicetiletá "doba temna", kterou ukončil až Michail Sergejevič Gorbačov. Tato práce se zabývá reakcí vedení ČSSR na Gorbačova a jeho politiku. Cílem je analýza přístupu komunistického vedení ČSSR k novým ekonomickým reformám.
|
|
|
Vývoj československé ekonomiky v padesátých letech 20. století
Peřinová, Barbora ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je vývoj československé ekonomiky v době prvního pětiletého plánu, tedy 50. léta 20. století. Vývoj ekonomiky během prvního pětiletého plánu je ovlivněn poválečnou obnovou Československa. Z toho důvodu se první část práce věnuje historickým okolnostem poválečné přeměny Československa. Tato část práce tak naváže na převzetí moci komunisti a následné zavedení centrálního plánování v prvním pětiletém plánu. Prostor je věnován především procesu tvorby plánu a jeho bilanci. Práce se zabývá i začleněním Československa do hospodářského uskupení RVHP, které bylo nutné vzhledem k mezinárodní politické situaci a příchodu sovětských poradců, kteří měli velký vliv na vývoj ekonomiky během prvního pětiletého plánu i v následujících letech. V závěru práce jsou podrobeny analýze části pětiletého plánu, ve kterých proběhly největší změny. Mezi tyto části patří zemědělství, militarizace průmyslu, sociální politika a industrializace Slovenska. Cílem práce je zjistit, zda reálné chování ekonomiky odpovídalo očekáváním spojeným s centrálním plánováním a jaký vliv mělo plánování na ekonomiku.
|
|
|
Dekolonizace Indie a britská ekonomika
Horešovský, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá hospodářskými a politickými okolnostmi vedoucími k dekolonizaci Indie. Cílem práce je analyzovat politickou a hospodářskou situaci v Britské Indii od začátku druhé světové války do roku 1947. Práce se zabývá klíčovými politickými jednáními, která bezprostředně vedla k dekolonizaci Indie. Zároveň analyzuje dopady druhé světové války a let 1945-1947 na průmysl, zemědělství a zahraniční obchod. Dále se věnuje problematice válečného financování a hospodaření státu v průběhu druhé světové války a zkoumá jeho dopady na situaci v Indii.
|
|
|
Hospodářské reformy N. S. Chruščova
Nebeská, Daniela ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza hospodářského vývoje v Sovětském svazu v období vlády Nikity Sergejeviče Chruščova. Práce se bude zabývat reformami zahájenými po XX. sjezdu KSSS, přičemž se blíže zaměří na reformy v zemědělství a průmyslu. Zároveň budu věnovat pozornost socioekonomické situaci Sovětského svazu v poststalinském období a příčinám, které vedly Nikitu S. Chruščova k naplánování a prosazení těchto reforem. Provedu analýzu jednotlivých částí reforem v zemědělské a průmyslové oblasti. Zhodnotím jejich účinnost po jejich zavedení do praxe a jejich následný dopad na výkon ekonomiky Sovětského svazu a na životní standard obyvatelstva. Při práci se zaměřím především na rozbor monografií, dílčích studií, vydaných pramenů a archivních materiálů vztahujících se k období reforem Nikity S. Chruščova.
|
host ::
RSS.