Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření změn napětí v horninovém masivu v okolí průzkumné štoly staveniště Skalka pomocí tenzometrických svorníků v roce 2018
Staš, Lubomír ; Zajícová, Vendula
Předmětem tohoto díla je pokračování sledování měření změn napětí v horninovém masivu v návaznosti na předchozí měření z let 1997 - 2017 v okolí průzkumné štoly pomocí tenzometrických svorníků, zabudovaných do stropu a boků průzkumné a přístupové štoly. Měření probíhalo v průběhu roku 2018.
Ověřování skutečného napěťového pole horninového masivu za účelem zvýšení bezpečnosti v prostředí anomálních napěťových stavů
Koníček, Petr ; Staš, Lubomír ; Ptáček, Jiří ; Kaláb, Tomáš ; Chura, Jan ; Souček, Kamil ; Waclawik, Petr
Napěťová pole jsou jedním ze základních faktorů, které rozhodným způsobem, spolu s mechanickými a přetvárnými vlastnostmi hornin, výrazně ovlivňují chování horského masivu. Poznání napěťových polí je přínosem pro projektování a zdárnou realizaci geotechnických podzemních projektů (např. pro posouzení stability podzemních prostor, chování navržených výztuží podzemních objektů, pro časoprostorové situování podzemních objektů) zvláště v netriviálních geomechanických podmínkách jak z hlediska přírodních faktorů ovlivňujících napěťová pole (např. strukturní a geologická stavba horninového masivu, tektonická napětí, trhliny a diskontinuity v horninovém masivu), tak rovněž z hlediska antropogenních faktorů (geomechanická konfigurace podzemních prostor a dynamika jejich změn). V geotechnické praxi v našich (ČR) podmínkách bývají většinou využívány jen výpočty napěťového pole vycházející především z teoretického chování hornin a předpokládaného svislého geostatického tlaku v dané hloubce. Vývoj případných postupujících deformací napěťového pole je pak odvozován od vývoje antropogenních zásahů do relativně homogenního masivu. Ve skutečnosti je však napětí ovlivňováno i blízkými geologickými strukturami. Data získaná z výzkumu velikosti, směrů a změn napětí v horském masivu jsou zásadním přínosem v oblasti matematického modelování, kde mohou být použita jako vstupní parametry, pro získání přesnějšího obrazu o chování horského masivu a podzemních objektů v předmětných oblastech.
Závěrečná zpráva projektu PB-2014-ZL-U2301-004-BUKOV
Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Staš, Lubomír ; Kaláb, Zdeněk ; Koníček, Petr ; Georgiovská, Lucie ; Kaláb, Tomáš ; Konečný, Pavel ; Kolcun, Alexej ; Králová, Lucie ; Kubina, Lukáš ; Lednická, Markéta ; Malík, Josef ; Martinec, Petr ; Ptáček, Jiří ; Vavro, Leona ; Waclawik, Petr ; Zajícová, Vendula
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je vybudováno jako testovací lokalita pro ověření metodik studia a zhodnocení vlastností a chování horninového masívu, který je typově blízký vybraným kandidátním lokalitám (tj. je tvořen krystalinickými horninami s vysokou pevností a puklinovou propustností), a který je situován v hloubce odpovídající předpokládané úložné hloubce finálního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v České republice. Lokalita PVP Bukov se nachází na území Kraje Vysočina, na katastrálním území obce Bukov, přibližně 3 km jv. od Dolní Rožínky. Samotné podzemní výzkumné pracoviště je situováno přibližně 300 metrů od jámy Bukov-1, a to na 12. patře této jámy v hloubce přibližně 550 – 600 metrů pod zemským povrchem. Z hlediska regionálně geologického je PVP Bukov lokalizováno v jižním křídle uranového ložiska Rožná, na severovýchodním okraji strážeckého moldanubika, poblíže jeho kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horninový masiv je tvořen poměrně monotónním sledem migmatitizovaných biotitických rul až stromatitických migmatitů, amfibolicko-biotitických až biotiticko-amfibolických rul a amfibolitů s občasnými drobnými vložkami aplitů, pegmatitů nebo vápenato-silikátových hornin (erlánů). V rámci komplexní geotechnické charakterizace prostorů PVP Bukov byl Ústavem geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě (ÚGN) v letech 2013 – 2017 realizován komplex laboratorních a terénních prací, jejichž cílem bylo zejména detailní popsání geotechnických a geomechanických vlastností a kvality horninového masivu. Tyto práce konkrétně zahrnovaly: stanovení a zhodnocení fyzikálně-mechanických vlastností hornin, odebraných z boků důlních děl, z vrtů a z povrchových lokalit, stanovení napěťového stavu a přetvárného chování horninového masívu metodami hydraulického štěpení stěn vrtů, Goodman Jack a CCBO, resp. CCBM, stanovení kvality horninového masívu dle vybraných indexových geomechanických klasifikací, periodická dlouhodobá tenzometrická a konvergenční měření a posouzení vlivu technické a důlně indukované seismicity na zájmový horninový masív. Realizovaný soubor výzkumných prací by měl poskytnout dostatečně ucelený soubor geotechnických a geomechanických poznatků, nezbytných pro následnou realizaci rozsáhlých výzkumných experimentů zaměřených na dlouhodobou bezpečnost a technickou proveditelnost budoucího národního hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
Měření změn napětí v horninovém masivu v okolí průzkumné štoly staveniště Skalka pomocí tenzometrických svorníků v roce 2017
Staš, Lubomír ; Zajícová, Vendula ; Nohejl, Zdeněk ; Rutar, Tomáš
Předmětem zprávy je pokračování sledování a měření změn napětí v horninovém masivu v návaznosti na předchozí měření z let 1997-2016 v okolí průzkumné štoly pomocí tenzometrických svorníků, zabudovaných do stropu a boků průzkumné a přístupové štoly. Měření probíhalo v průběhu roku 2017.
Deformometrická a nivelační měření v katastrálním území obce Dětmarovice v roce 2017
Kajzar, Vlastimil ; Staš, Lubomír
Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. v Ostravě byl v souvislosti s uvažovaným hlubinným dobýváním uhelných zásob a jeho možného vlivu na katastrální území Dětmarovice požádán v roce 2001 Dolem ČSA o posouzení případných vlivů poddolování na stabilitu svahů na vybrané části katastrálního území Dětmarovice. Důsledkem dobývání jsou, mimo jiné, i poklesy povrchu, což vzhledem ke stávající morfologii terénu v předmětném katastrálním území vyvolalo obavu, zda tyto poklesy nebudou dále indukovat svahové pohyby.
Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I v roce 2017
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. V červnu a listopadu 2017 se uskutečnily měřické kampaně plánované v tomto roce, během kterých bylo prováděno výškové zaměření celkem 4 vzájemně navazujících nivelačních tras, které jsou těmito body tvořeny.
Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2017
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I.
Závěrečná zpráva - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v OPJ Dolu ČSM-SEVER
Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Ptáček, Jiří ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu V/2016 (Waclawik et al. 2016). Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Dílčí zpráva V/2017 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v OPJ Dolu ČSM-SEVER
Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu IV/2016 (Waclawik et al. 2016) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Dokončení vývoje a ověření SW Flow123d v rámci projektu DECOVALEX 2015
Blaheta, Radim ; Maryška, J. ; Březina, J. ; Stebel, J. ; Šembera, J. ; Balvín, A. ; Bruský, I. ; Hasal, Martin ; Michalec, Zdeněk ; Staš, Lubomír ; Sysala, Stanislav
Tato závěrečná zpráva shrnuje průběh prací a výsledky za celé období řešení projektu. Obsahem je modelování úloh podle zadání projektu Decovalex-2015, vývoj softwaru Flow123d a příprava podkladů pro jeho standardizaci s využitím porovnání výsledků se zahraničními týmy. Tým TUL se účastnil řešení úloh Task C1 (THMC procesy v jednotlivé puklině) pomocí softwaru Geochemist’s Workbench a vlastního nástroje TrAper pro propojení mezi chemií a deformací a Task C2 (proudění a transport v okolí tunelu Bedřichov) s pomocí softwaru Flow123d. Tým ÚGN se účastnil řešení úlohy Task A, zaměřené na sycení bentonitové zátky v jílové hornině a uzavírání mezery, s pomocí softwaru COMSOL Multiphysics. Výsledkem řešení jsou společné zprávy mezinárodních týmů a články ve speciálním čísle časopisu. Vyvinuté modely a získané zkušenosti přispívají k možnostem predikovat jevy v úložišti vyhořelého jaderného paliva. Dalším výsledkem je sada dokumentů k softwaru Flow123d. Všechny jsou ke zprávě připojeny jako přílohy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.