|
|
Aplikace doložky DNR v klinické praxi se zaměřením na problematiku neposkytnutí pomoci
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Závěr Aplikace doložky Do Not Resuscitate se může na první pohled jevit jako specifický úzce vyprofilovaný medicínskoprávní problém, nicméně pokud je na ní nahlíženo v souvislosti s problémy, jež se k ní v praxi pojí, pak představuje první reálnou ukázku toho, že úprava dříve vysloveného přání jakožto jednoho z aspektů fundamentálních práv pacientů na autonomii a sebeurčení, je naprostou nezbytností v moderní společnosti. Práva pacientů už dávno neznamenají jen právo na zdravotní péči poskytovanou lege artis a právo na náhradu škody na zdraví, dojde-li k ní zaviněnému porušení právní povinnosti ze strany lékaře, v současné době se do popředí zájmu zdravotnického práva dostává právo na ochranu osobnosti, tedy právo na ochranu osobní integrity, právo na autonomní rozhodování o sobě samém, právo na důstojnost. K posílení právní ochrany pacientů je nezbytné, aby prováděcím zákonem byly stanoveny podmínky, formy, věcná a osobní působnost ustanovení vztahující se na institut dříve vysloveného přání, tak jak bylo naznačeno při kritickém hodnocení připravovaného návrhu zákona o zdravotních službách. K posílení právní ochrany lékařů by bezesporu bylo možností, aby metodické pokyny, vypracovávané na základě a v souladu s nejnovějšími poznatky, tedy obsahově odpovídající postupu lege artis, dostaly i právně závaznou...
|
|
|
Euthanasie a trestní právo
Klementová, Šárka ; Sovová, Olga (oponent) ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce)
70 8.Shrnutí- Euthanasie a trestní právo Problematika euthanasie patří mezi kontroverzní téma, které je diskutováno nejen v České republice, ale všude po světě. Legislativní úprava euthanasie se v jednotlivých státech liší. Cílem této diplomové je poskytnout přehled právní úpravy problematiky euthanasie, zejména pak v oblasti trestního práva, a rozdílný přístup k tomuto tématu ve vybraných státech Evropy, USA a Austrálie. V první kapitole je objasněn a definován pojem euthanasie, což je pro účely diplomové práce nezbytné. Termín euthanasie prošel vývojem a měnil svůj význam. Pojem euthanasie je slovo řeckého původu (eu-dobrá, thanatos- smrt), které znamená vědomé zkrácení těžkého smrtelného zápasu neboli pěknou smrt. Druhá kapitola pak charakterizuje základní formy euthanazie. Mezi základní formy euthanasie patří rozlišení na euthanasii aktivní, pasivní, dále pak přímou a nepřímou euthanasii. Třetí kapitola se soustředí na právní úpravu euthanasie ve vybraných státech v Evropě, USA a Austrálii. Tato kapitola má dvě podkapitoly.První podkapitola popisuje právní stav a úpravu euthanasie v trestním právu ve vybraných státech. Druká podkapitola je pak soustředěna na právní úpravu euthanasie ve státech, kde je euthanasie legalizvána nebo za stanovených podmínek tolerována. Čtvrtá kapitola je zaměřena na právní...
|
|
|
Informovaný souhlas pacienta
Nováková, Kristýna ; Císařová, Dagmar (oponent) ; Sovová, Olga (vedoucí práce)
54 8. Závěr V úvodu jsem si vytkla cíl této práce, kterým bylo pojednat o institutu informovaného souhlasu, jeho obsahu, složkách a formě, a dalších problémech s tím souvisejících. Na začátku práce jsem pojednala o vývoji vztahu lékaře a pacienta, který ještě pořád nedosahuje vysněného ideálu plně partnerského vztahu, i když je podle mého názoru na dobré cestě. Dále jsem se zabývala zakotvením informovaného souhlasu v pramenech práva jak vnitrostátních, tak i evropských a mezinárodních. Největší část práce je věnována samotnému poučení před zákrokem a náležitostem souhlasu. V závěru se práce věnuje výjimkám z obecného pravidla, tedy zdravotní péče poskytované bez souhlasu. V průběhu zpracování tohoto tématu jsem narazila na řadu oblastí, které s touto problematikou souvisí, některé úžeji, jiné méně. Vzhledem k tomu, že mým cílem bylo zpřístupnit základní fakta o poučení a souhlasu pacienta jakožto nezbytného předpokladu pro provedení lékařského zákroku, nechala jsem některá témata otevřená, jiná jsem pouze naznačila. Mám na mysli zejména problematiku podávání souhlasu dětmi a osobami, které nemají dostatek způsobilosti k právním úkonům v důsledku duševní poruchy. Ostatně, tato otázka není ani dostatečně řešena vnitrostátní právní úpravou. Obecným zákonem toto upravujícím je zákon o péči o zdraví lidu,...
|
|
|
Právní aspekty ukončování léčby pacientů
Kops, Richard ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Strana 63 z 64 End of Treatment Decision Making Legal Aspects (Summary) Thesis is focused on end of treatment decision making and its legal aspects. Author tries to explain some of the most important terms used in medical law conceptions in Czech Republic. inion. The first chapter is mostly about general definitions, such as what is medical law what im- pact it has in Czech legal system and how it is r procedure in this efore author tries to find such definition in decisions of the Highest Court of Czech Republic and literature. While thinking about this topic, it is necessary to keep in mind problems with pro- fessional guidelines. The second chapter continues with general definitions. But in this case, the whole chapter is only about one term, which is considered to be crucial. The explanation of treatment itself is necessary for defining the very moment of beginning and ending of treatment. Author uses civil law to find subjects and object of this legal relation and then tries to use them to demon- strate differences between treatment and other civil legal relations. The third chapter follows the moment of beginning of treatment. If we want to examine end of treatment decision making, we must know when it ends. And for its end we have to know when, how and why it begins. This chapter compares Czech legal...
|
|
|
Mobilita pacientů v Evropské unii
Ratajová, Daniela ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
51 zdravotní pé e stala t žko nedosažitelnou. Autorka se však domnívá, že pokud lenské státy budou garantovat svým ob an m ur itý standard zdravotní pé e, tržní mechanismy na trhu se zdravotními službami by m ly za následek celkové zlepšení úrovn poskytovaných služeb v rámci EU.218 Ke zdravotnickým službám je tedy t eba p istupovat jako k jiným službám, tedy vytvo it áste n harmoniza ní právní úpravu a bránit omezování jejich volného pohybu uvnit Spole enství. Zárove je nezbytná intervence státu v podob garance ur itého standardu pé e, aby uplatn ní práva na poskytování zdravotní neza alo byt závislé výhradn na schopnosti zaplatit. Podle názoru autorky je t eba p ipustit možnost krátkodobého negativního dopadu Sm rnice na eský zdravotnický systém. A koli Sm rnice nezavádí nic nového, lze p edpokládat, že po jejím p ijetí se zvýší informovanost ob an , kte í tak budou více p eshrani ní pé e využívat. Podle l. 31 Listiny základních práv a svobod219 a podle § 11 zákona o pé i o zdraví lidu mají eští ob ané nárok na bezplatnou pé i v souladu se sou asnými dostupnými poznatky léka ské v dy, p i emž není možné si p iplatit za nadstandardní pé i, protože ta vlastn není. Takový požadavek samoz ejm není dlouhodob udržitelný. M že nastat situace, kdy by stále více osob, které jsou na ekacích listech, požadovalo...
|
|
| |
|
|
Informovaný souhlas pacienta
Semrád, Václav ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
56 poukazovat na zanedbání péče ze strany ošetřujícího lékaře, tedy na postup non lege artis216 . V krajním případě by byl lékař vystaven i riziku trestního stíhání217 případně občanskoprávní žalobě na náhradu škody. V případě soudního řešení celé věci bude na zdravotnickém zařízení, aby prokázalo existenci informovaného nesouhlasu. Z tohoto pohledu se jeví jako klíčové, zda byla řádně vedena zdravotnická dokumentace a bude dostupný písemný (byť jak naznačeno výše i třeba nepodepsaný) negativní revers. Pokud bude písemné zachycení reversu nedostupné (např. proto, že se dokument ztratil), lze jej stále prokázat svědecky, nicméně důkazní pozice zdravotnického zařízení tím bude zcela jistě oslabena. Za nesouhlas pacienta s navrhovanou zdravotní péčí se nepovažuje situace, kdy je lékařem doporučen určitý léčebný postup, ale zároveň jsou uvedeny určité reálné alternativy a pacient se rozhodne pro jinou možnost než tu, jež doporučil lékař. V takovém případě jde o pouhou svobodnou volbu mezi dostupnými možnostmi. Pro postavení lékaře by bylo v takové situaci vhodné, aby pacient podepsal informovaný souhlas, v němž by pacientova volba jiné než doporučované alternativy byla zanesena. 7 Závěr Cílem právní úpravy informovaného souhlasu se zákrokem je dosáhnout určitého stupně ochrany práv pacientů. Pozitivní právo...
|
|
|
Aktuální otázky mlčenlivosti zdravotnického pracovníka
Charvátová, Anna ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Povinná mlčenlivost, zejména ve zdravotnictví, ale obecně i v dalších regulovaných povoláních, je v poslední době, zvláště v souvislosti s některými trestními kauzami jak zdravotnických pracovníků, tak v oblasti advokacie či obecněji justice, velmi diskutována. Otázky povinné mlčenlivosti jsou o to složitější, že jsou spojeny nejen s rovinou právní, ale i etickou. Institut povinné mlčenlivosti slouží v našem právním řádu k ochraně celospolečenských i individuálních zájmů2 a zejména v souvislosti s profesemi, jejichž úkolem je poskytovat služby v oblastech, ve kterých se často seznamují i s tzv. citlivými údaji a informacemi, je nutno zabezpečit, aby tyto znalosti nemohly být zveřejněny. V zájmu svých klientů mají příslušníci profesních komor uložena zákonem omezení v možnosti použít získané informace.3 Povinná mlčenlivost je zdůrazňována rovněž ve stavovských předpisech a je jedním ze základů profesní etiky. Institut povinné mlčenlivosti je ve zdravotnictví pojednáván především jako právo pacienta na zachování důvěrnosti o jeho zdravotním stavu, což je jeho soukromou oblastí. Institut povinné mlčenlivosti rovněž chrání zdravotnické pracovníky před neopodstatněnými zásahy státní moci do výkonu jejich zdravotnického povolání. Formou takového zásahu může být i požadování informací nejen o zdravotním stavu...
|
|
|
Veřejné zdravotní pojištění a jeho nová legislativní koncepce v českém právním řádu
Novotná, Lenka ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Solidární systém veřejného zdravotního pojištění má v České republice (resp. v Československu) dlouhou tradici. Účast v systému je obligatorní pro zákonem určené skupiny osob, které jsou zároveň povinny do něj finančně přispívat (popř. je povinen za ně platit někdo jiný). Na základě veřejného zdravotního pojištění mají jeho účastníci právo na zdravotní péči bez přímé úhrady, přičemž stávající právní úprava zakotvuje velmi široký nárok na zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Nejen Česká republika, ale i řada jiných rozvinutých zemí v současnosti čelí problému, který se všeobecně nazývá stárnutí populace. Podíl seniorů v populaci se zvyšuje, což má za následek vyšší podíl zdravotní péče o tyto skupiny osob, přičemž se často jedná o velmi drahou zdravotní péči. I samotná medicínská věda se nezadržitelně rozvíjí a nové metody jsou efektivnější a komfortnější, ale také nákladnější, přičemž růst nákladů je v podstatě nepredikovatelný. Zároveň dochází ke snižování počtu ekonomicky aktivních občanů, kteří do systému finančně přispívají. Zákonitě tedy dřív či později výdaje na zdravotní péči převýší příjmy systému veřejného zdravotního pojištění a bude nutné přistoupit k významným reformám. Vzhledem k omezenosti zdrojů, ze kterých jsou hrazeny náklady na veřejné zdravotní...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost lékařů v oboru gynekologie a porodnictví
Kociánová, Natálie ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat trestněprávní odpovědnost lékařů, zvláště pak lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Z obsahového hlediska je práce členěna do pěti hlavních kapitol a několika podkapitol. V první kapitole je popsána právní odpovědnost obecně, zmíněny jsou i další druhy právních odpovědností, které mohou vzniknout v souvislosti s výkonem lékařského povolání. Kromě odpovědnosti trestní je v první kapitole věnována bližší pozornost také odpovědnosti správní a disciplinární. Záměrem výkladu dalších právních odpovědností bylo zdůraznit pojetí trestního práva jako ultima ratio. Druhá kapitola je věnována výkladu jednotlivých pojmů zdravotnického práva, které je zapotřebí vymezit, neboť jsou tyto instituty zmiňovány napříč celým následujícím textem této diplomové práce. Kromě vymezení lékařského oboru gynekologie a porodnictví a jeho právní úpravy, je dále specifikován postup lege artis, informovaný souhlas či nesouhlas a dříve vyslovená přání. Tyto instituty jsou navíc demonstrovány na příkladech z praxe oboru gynekologie a porodnictví a judikatuře s tím související. Třetí kapitola podává ucelený výklad teoretických poznatků trestněprávní odpovědnosti. Stěžejním pramenem, z kterého tato kapitola vychází je publikace Solnaře, Fenyka a Císařové - Základy trestněprávní...
|
host ::
RSS.