|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Organizace soudnictví a státního zastupitelství od roku 1918 do roku 1938
Procházka, Jakub ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce)
Závěr Pro právní řád nově vzniklého Československa byla tehdejší politickou strukturou zvolena recepce práva Rakouska-Uherska tedy vlastně jejího státního předchůdce. Důležitým důvodem proč byl zvolen tento způsob a nikoli tvorba nového právního řádu již od počátku, bylo zejména zajištění právní kontinuity, což muselo být v nově vzniklém státě rychle a naprosto plynule. Nemohlo se protáhnout na několik let, ale muselo fungovat a platit téměř okamžitě. Teprve následně pak mělo docházet k postupnému vytváření nebo doplňování převzatého právního systému novými právními předpisy, což mělo být pro změnu spíše reakcí na poměry ve státě a ve společnosti. Po vzniku státu bylo nutné velmi rychle řešit situace, které vznikly převzetím některých právních předpisů, v nichž byly uvedeny některé instituce, které však dosud v nově vzniklém státě neexistovaly. Jednalo se zpočátku zejména o Nejvyšší soud zřízený zákonem 5/1918 Sb. z. a n. a Nejvyšší správní soud zřízený zákonem 3/1918 Sb. z. a n. Samozřejmě byla spolu s právním řádem převzata také organizace soudnictví, která plynule navazovala na dřívější uspořádání soudní soustavy a dále pokračovala ve své činnosti. Základem soustavy zůstaly okresní soudy, nad kterými stála hierarchicky vyšší instance krajských soudů, vrchních soudů a Nejvyššího soudu. Spolu s těmito...
|
host ::
RSS.