|
|
Vznik Jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení
Zich, Leoš ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
69 Resumé - Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení V této diplomové práci zabývám právní úpravou jednotných zemědělských družstev v počátečním období jejich zakládání a některými souvisejícími programově- politickými dokumenty. V první části se věnuji období od vyhlášení Košického vládního programu do února 1948, především některým programovým dokumentům ministerstva zemědělství (Družstevní anketa, "Ďurišovy zákony", Hradecký program). Zmiňuji se zde i o nově zakládaných typech družstev, zejména o zemědělských výrobních družstvech, jejichž podoba svým způsobem předznamenala podobu pozdějších JZD. V části druhé se zabývám obdobím od února 1948 do přijetí zákona o jednotných zemědělských družstvech. Soustřeďuji se zde především na činnost stranických a státních orgánů po vydání známé rezoluce Informačního byra v červnu 1948 a s tím související přípravou kolektivizace, resp. přípravou vydání zákona o jednotných zemědělských družstvech. V této části se věnuji také změnám v právní úpravě družstevnictví jako takového (zákon o Ústřední radě družstev), distribuce zemědělských výrobků, systému povinných dodávek, státní správy v oblasti zemědělství a konečně mechanizace zemědělství, protože tyto právní úpravy měly pro počínající kolektivizaci vesnice zásadní význam. V části třetí je...
|
|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu 1939 - 1945
Vaněk, Tomáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Závěr Na závěr bych shrnul obsah a výsledky mé práce. Do první části této práce jsem zařadil kapitolu, která pojednává o situaci, která panovala po mnichovském diktátu, o jeho následcích a která následně vyvrcholila obsazením českých zemí a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. V této části jsem se pokusil shrnout nejen historické okolnosti, které předcházely okupaci, ale zvláště vyložit a rozebrat základní právní normu, na základě které byl Protektorát zřízen, kterou byl Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava, a její dopad na český právní řád. V následující kapitole jsem pojednal obecně o perzekuci, o jejích druzích, formách a na uvedených příkladech ukázal, jakým způsobem se tyto druhy a formy často prolínají. Ve zbývajících kapitolách jsem se zaměřil na určité odvětví perzekuce, mezi které jsem zařadil trestní perzekuci obyvatel Protektorátu, hospodářskou perzekuci na území českých zemí a perzekuci Židovského obyvatelstva ve vztahu ke konfiskaci jejich majetku nacisty na území Protektorátu. Snažil jsem se zkompletovat a popsat nejvýznamnější nejenom právní formy a prostředky perzekuce obyvatel Protektorátu, ale zejména jejich důsledky a dopady, které měly na obyvatelstvo českých zemí. Myslím, že Němci se snažili udržet zdání, že opatření, která prováděli, byly...
|
|
| |
|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Sabevová, Karolína ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Při zevrubném historickém exkurzu sledujícím i normativní stránku věci je nemalá část práce věnována i konstituování Nejvyššího správního soudu ve Vídni. Důvodem této skutečnosti je fakt, že právě vídeňský správní tribunál byl po vniku samostatné Československé republiky použit jako legislativní i personální můstek pro umožnění rychlého zřízení Nejvyššího správního soudu Československé republiky, jako soudní instituce vystavěné na koncentrovaném systému a stojící mimo klasickou soudní soustavu. Po ustanovení Nejvyššího správního soudu ČSR je v práci řešena problematika zahájení jeho činnosti po samotném vzniku, jakož i konstatovány výjimky provedené v jeho koncepci oproti Nejvyššímu správnímu soudu Rakouské monarchie. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud ČSR si velmi záhy po svém vzniku vydobyl velmi prestižní a důvěryhodné postavení, došlo k jeho zahlcení napadanými kauzami. V této souvislosti je část práce věnována i snahám o odlehčení tohoto přetížení Nejvyššího správního soudu ČSR novelizačním zákonem č. 164/1937 Sb. Nejvyšší správní soud Československé republiky vynikal svou kvalitní a odbornou rozhodovací činností, jejíž mnohé elementy jsou aplikovatelné i v dnešním právním řádu, a proto je adekvátní...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Hübnerová Asadová, Zejneb ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích Resumé Ve své práci se zabývám vývojem trestního práva v 18. století v našich zemích. V 18. století došlo v důsledku osvícenské filozofie a beccariánské trestněprávní reformy k významným proměnám trestního práva. Práce se skládá z úvodu, závěru a šesti kapitol. V úvodu je vysvětlena terminologie užívaná v práci a teoretická a filozofická východiska, ze kterých při výkladu vycházím, např.: osvícenství, trestní právo, vliv osvícenství na proměnu společnosti 18. století. Kapitola první podává stručný výklad vývoje trestního práva do 18. století. Kapitola druhá se skládá ze čtyř podkapitol a na rozboru tehdy platných zákoníků ilustruje vývoj trestního práva v první polovině 18. století. Část první se zabývá kodifikací městského práva z roku 1579, jejímž autorem byl Pavel Kristian z Koldína. Část druhá obsahuje stručný popis trestněprávní kodifikace práva šlechtického - Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Část třetí pojednává o prvním pokusu o sjednocení trestních norem, převážně však procesní povahy, Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707. Část čtvrtá obsahuje rozbor kodexu Marie Terezie z roku 1768, který byl vyvrcholením feudálního pojetí trestního práva. Kapitola třetí se soustředí na vývoj trestního práva ve druhé polovině 18. století, po vydání...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.