|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Změna ve vlivu a oblibě žáků ve třídě v průběhu dvou let
SOKOL, Martin
Školní třída a klima školní třídy je hlavním tématem této práce. Práce uvádí, jak školní klima vzniká a jaké vlivy na něj působí. Dále jsou zde uvedeny možnosti zkoumání školního klimatu a jak s těmito poznatky nadále pracovat. Teoretická část dále popisuje formy sociálního učení, které úzce souvisí se školní třídou a začleňováním se jednotlivce do skupiny. Praktická část je zaměřena na poznávání jedné konkrétní školní třídy v časovém horizontu dvou let. Byl zde proveden empirický výzkum obliby a vlivu jednotlivců na školní třídu. Tato šetření se se prováděla pomocí dotazníků, který se čtyřikrát opakoval a výsledky se nakonec porovnaly. Tato práce ukazuje dále běžný život jedné třídy a popisuje hlavní události a změny, ke kterým během výzkumu došlo.
|
|
|
Vývoj a využití elektrochemického detektoru pro analýzu produktů spalování českého uhlí
Sokol, Martin ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Práce se věnuje elektrochemickému stanovení směsi HNO3 a H2SO4 v roztoku, který vzniká při kalorimetrickém stanovení spalného tepla uhlí podle normy ČSN ISO 1928. Množství vzniklých kyselin je potřeba zjistit kvůli přepočtu spalného tepla na výhřevnost. Norma předepisuje klasické titrační metody, které jsou zdlouhavé. Zde bylo použito vodivostní a iontově-selektivní stanovení, které analýzu roztoku podstatně zkrátilo. Celková vodivost roztoku byla měřena 4-elektrodovým měřičem, HNO3 byla měřena dusičnanovou ISE pomocí metody standardního přídavku. Kyselina sírová potom byla dopočítávána zpětně pro danou teplotu. Byly změřeny kalibrační a teplotní závislosti a provedena analýza laboratorně připravených i reálných vzorků. Celkově byla ověřena použitelnost metodiky pro budoucí automatický analyzátor.
|
host ::
RSS.