|
|
Kolaborativní roboty ve strojírenském průmyslu
Sláma, Martin ; Vetiška, Jan (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na oblast kolaborativní robotiky. V první řadě jsou popsané kolaborativní roboty a jejich specifikace. Dále jsou představeny nejznámější kolaborativní roboty na trhu a jejich parametry. V další kapitole jsou uvedeny příklady úspěšných aplikací. Na závěr je popsána bezpečnost a programování kolaborativních robotů.
|
|
|
Virtuální zprovoznění robotizovaného výrobního systému
Sláma, Martin ; Vetiška, Jan (oponent) ; Bražina, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá virtuálním zprovozněním robotizovaného výrobního systému, který se nachází v dílně Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky VUT v Brně. Teoretická část práce obsahuje přehled současného stavu poznání v oblasti virtuálního zprovoznění a popis prvků k jeho dosažení. Dále jsou popsány zařízení nacházející se v zadané robotizované výrobní buňce. V praktické části je poté popsán postup tvorby simulačního modelu v programu RobotStudio a jeho následné propojení s řídícím PLC v TIA Portálu přes SIMIT, a tím provedeno virtuální zprovoznění pracoviště.
|
|
|
Keramické materiály používané v medicíně - výzvy a příležitosti
Vitásek, Ladislav ; Sláma, Martin (oponent) ; Novotná, Lenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá keramickými materiály používanými v medicíně, zejména v ortopedických a dentálních aplikacích. Úvodní část práce se zaměřuje na požadavky a současný stav biomateriálů používaných v kostním tkáňovém inženýrství, jejich výhody a nevýhody. V další podkapitole jsou popsány kompozitní materiály, kde alespoň jednu složku tvoří keramický materiál. V samostatné části je popsána hutná keramika na bázi oxidu hlinitého a zhouževnatělého oxidu zirkoničitého. Hlavní část této práce je zaměřena na porézní keramické materiály na bázi kalciumfosfátů, jsou zde vymezeny požadavky na skafoldy, mezi které patří pórovitost, mechanické a biologické chování. Další část se zabývá způsoby přípravy keramických skafoldů. Experimentální část této práce byla věnována přípravě bioaktivního porézního keramického materiálu na bázi hydroxyapatitu a oxidu křemičitého se zlepšenými vlastnostmi. Replikační technikou byly vyrobeny 4 sady vzorků s obsahem oxidu křemičitého od 6 do 21 hm%. Připravené bioaktivní skafoldy se strukturou odpovídající spongiózní kosti se mohou uplatnit jako potenciální náhrady tvrdých tkání v kostním tkáňovém inženýrství.
|
|
|
Studium přípravy a vlastností biokeramických kompozitů na bázi Ca-fosfátů a ZrO2
Sláma, Martin ; Drdlík, Daniel (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou biokeramických kompozitních materiálů na bázi Ca-fosfátů a ZrO2. Byla provedena řada experimentů zaměřených na stanovení vhodného složení suspenzí. Úprava suspenzí vysokoenergetickým mletím měla za cíl přípravu depozitů s dobrými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi pomocí EPD. Bylo provedeno hodnocení vlivu doby mletí, množství kyseliny monochloroctové v isopropanolové suspenzi, indiferentního elektrolytu LiCl a ZrO2 na průběh depozic a výsledné vlastnosti depozitů. Vliv slinovací teploty, doby mletí a obsahu vláken ZrO2 na chemické a strukturní složení byl určen pomocí rentgenové analýzy, měřením hustoty a strukturní analýzou pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Mechanické a bioaktivní vlastnosti slinutých depozitů byly stanoveny v závislosti na době mletí a obsahu ZrO2 vláken.
|
|
|
Příprava a vlastnosti obrobitelných keramických materiálů
Sláma, Martin ; Matoušek, Aleš (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium obrobitelnosti keramických materiálů v závislosti na teplotě předslinutí. Použitým materiálem byla keramika na bázi Al2O3. Obrobitelnost oxidu hlinitého byla zjišťována na vzorcích připravených uniaxiálním lisováním. Pro obrábění se používaly vzorky bez tepelného zpracování ihned po vylisování a vzorky předslinuté na teploty 700°C, 800°C, 900°C a 1000°C s rozdílnou dobou výdrže na teplotě předslinutí. Obrobitelnost se testovala v závislosti na vyfrézované hloubce. Vzorek se obráběl do čtyř úrovní hloubky. Ve výsledcích byla hodnocena obrobitelnost materiálu, vliv teploty a doby výdrže na předslinovací teplotě na obrobitelnost materiálu a použití v praxi.
|
|
|
Virtuální zprovoznění robotizovaného výrobního systému
Sláma, Martin ; Vetiška, Jan (oponent) ; Bražina, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá virtuálním zprovozněním robotizovaného výrobního systému, který se nachází v dílně Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky VUT v Brně. Teoretická část práce obsahuje přehled současného stavu poznání v oblasti virtuálního zprovoznění a popis prvků k jeho dosažení. Dále jsou popsány zařízení nacházející se v zadané robotizované výrobní buňce. V praktické části je poté popsán postup tvorby simulačního modelu v programu RobotStudio a jeho následné propojení s řídícím PLC v TIA Portálu přes SIMIT, a tím provedeno virtuální zprovoznění pracoviště.
|
|
|
Kolaborativní roboty ve strojírenském průmyslu
Sláma, Martin ; Vetiška, Jan (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na oblast kolaborativní robotiky. V první řadě jsou popsané kolaborativní roboty a jejich specifikace. Dále jsou představeny nejznámější kolaborativní roboty na trhu a jejich parametry. V další kapitole jsou uvedeny příklady úspěšných aplikací. Na závěr je popsána bezpečnost a programování kolaborativních robotů.
|
|
|
Studium přípravy a vlastností biokeramických kompozitů na bázi Ca-fosfátů a ZrO2
Sláma, Martin ; Drdlík, Daniel (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou biokeramických kompozitních materiálů na bázi Ca-fosfátů a ZrO2. Byla provedena řada experimentů zaměřených na stanovení vhodného složení suspenzí. Úprava suspenzí vysokoenergetickým mletím měla za cíl přípravu depozitů s dobrými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi pomocí EPD. Bylo provedeno hodnocení vlivu doby mletí, množství kyseliny monochloroctové v isopropanolové suspenzi, indiferentního elektrolytu LiCl a ZrO2 na průběh depozic a výsledné vlastnosti depozitů. Vliv slinovací teploty, doby mletí a obsahu vláken ZrO2 na chemické a strukturní složení byl určen pomocí rentgenové analýzy, měřením hustoty a strukturní analýzou pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Mechanické a bioaktivní vlastnosti slinutých depozitů byly stanoveny v závislosti na době mletí a obsahu ZrO2 vláken.
|
|
|
Keramické materiály používané v medicíně - výzvy a příležitosti
Vitásek, Ladislav ; Sláma, Martin (oponent) ; Novotná, Lenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá keramickými materiály používanými v medicíně, zejména v ortopedických a dentálních aplikacích. Úvodní část práce se zaměřuje na požadavky a současný stav biomateriálů používaných v kostním tkáňovém inženýrství, jejich výhody a nevýhody. V další podkapitole jsou popsány kompozitní materiály, kde alespoň jednu složku tvoří keramický materiál. V samostatné části je popsána hutná keramika na bázi oxidu hlinitého a zhouževnatělého oxidu zirkoničitého. Hlavní část této práce je zaměřena na porézní keramické materiály na bázi kalciumfosfátů, jsou zde vymezeny požadavky na skafoldy, mezi které patří pórovitost, mechanické a biologické chování. Další část se zabývá způsoby přípravy keramických skafoldů. Experimentální část této práce byla věnována přípravě bioaktivního porézního keramického materiálu na bázi hydroxyapatitu a oxidu křemičitého se zlepšenými vlastnostmi. Replikační technikou byly vyrobeny 4 sady vzorků s obsahem oxidu křemičitého od 6 do 21 hm%. Připravené bioaktivní skafoldy se strukturou odpovídající spongiózní kosti se mohou uplatnit jako potenciální náhrady tvrdých tkání v kostním tkáňovém inženýrství.
|
|
|
Příprava a vlastnosti obrobitelných keramických materiálů
Sláma, Martin ; Matoušek, Aleš (oponent) ; Cihlář, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium obrobitelnosti keramických materiálů v závislosti na teplotě předslinutí. Použitým materiálem byla keramika na bázi Al2O3. Obrobitelnost oxidu hlinitého byla zjišťována na vzorcích připravených uniaxiálním lisováním. Pro obrábění se používaly vzorky bez tepelného zpracování ihned po vylisování a vzorky předslinuté na teploty 700°C, 800°C, 900°C a 1000°C s rozdílnou dobou výdrže na teplotě předslinutí. Obrobitelnost se testovala v závislosti na vyfrézované hloubce. Vzorek se obráběl do čtyř úrovní hloubky. Ve výsledcích byla hodnocena obrobitelnost materiálu, vliv teploty a doby výdrže na předslinovací teplotě na obrobitelnost materiálu a použití v praxi.
|
host ::
RSS.