|
|
Sebereflexe českých sportovních novinářů působících v letech 1980-1999 v tištěných médiích a vliv ideologie na jejich roli ve společnosti
Stránský, Luděk ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Sebereflexe českých sportovních novinářů působících v letech 1980-1999 v tištěných médiích a vliv ideologie na jejich roli ve společnosti se zabývá otázkou, zda práci píšících sportovních novinářů ovlivňovala před rokem 1989 vládnoucí ideologie. Práce je založena na životopisných rozhovorech s pěti sportovními novináři, které byly pořízeny za pomoci výzkumné metody orální historie. Sportovní novináři přinášejí svá svědectví, vzpomínky, prožitky a příběhy spojené s obdobím normalizace, sametové revoluce i s obdobím porevolučním. Největší důraz je v práci kladen na zachycení míry vlivu vládnoucí ideologie na redakční práci sportovního novináře před rokem 1989. Diplomová práce se tak dotýká témat autocenzury, cílených kampaní, vztahu sportovních novinářů ke Komunistické straně Československa či Státní bezpečnosti. Práce navíc přináší sebereflexi píšících sportovních novinářů, kteří s odstupem času hodnotí svou motivaci k vykonávání profese sportovního žurnalisty, svou dosavadní novinářskou kariéru i roli a úlohu sportovního novináře ve společnosti. Předkládaná diplomová práce je tak příspěvkem k orálně-historickému bádání o období normalizace a k pochopení vlivu ideologie na činnost médií před rokem 1989. Diplomová práce navíc rozšiřuje poznání o oblasti sportovní...
|
|
|
Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence
Steklík, Daniel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence se zabývá analýzou samizdatových sborníků, československých a zahraničních periodik, a také internetových článků reagujících na celoživotní dílo a osobnost tohoto hudebníka, básníka a představitele československého undergroundu. Autor práce nejprve utváří biografický a historický kontext a stručně představuje další protagonisty undergroundu. Dále přibližuje underground a disent, kde vysvětluje i rozdíl mezi těmito pojmy. Hlavní částí práce pak tvoří zpracování mediálního ohlasu na básnická díla, hudbu a život umělce. Text dále zachycuje událost soudního procesu z roku 1976, která vedla k uvěznění Vratislava Brabence, jak z pohledu pamětníků, kteří uchovali dopisy v samizdatové formě, tak z pohledu zástupců StB, kteří proces proti tvůrcům undergroundu vedli a sepsali zprávy zachycujíci průběh soudního jednání. Rešeršní metodou pak autor práce pátrá v československém a exilovém tisku a samizdatech. Obsahová analýza vyhledaného materiálu přínáší zajímavé rozdíly mezi cenzurovanými a svobodnými periodiky, včetně pohledu představitelů undergroundu. Práce tudíž zachycuje i dopad procesu s Vratislavem Brabencem na vývoj událostí v Československu.
|
|
| |
|
|
Mediální ohlas literární tvorby Jiřího Stránského a Karla Pecky s vězeňskou tematikou
Rozšafná, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Magisterská diplomová práce Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského a Karla Pecky mapuje vybraná beletristická díla Jiřího Stránského a Karla Pecky, která ovlivnil jejich pobyt v komunistickém vězení. Práce se zabývá kritickým ohlasem těchto literárních děl a vychází z dobových recenzí, které vyšly v literárních i jiných periodikách. Kvalitativní a kvantitativní analýze recenzí, která je zahrnuta v praktické části magisterské diplomové práce, předchází část teoretická. V ní se zamýšlíme nad významem literární kritiky, vymezujeme žánr rozhovoru a objasňujeme okolnosti vzniku beletristických děl Jiřího Stránského a Karla Pecky. Díky dochovaným dokumentům z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsou nastíněny okolnosti Stránského i Peckova zatčení, výslechů a vězení v komunistických lágrech 50. let. Jiří Stránský byl vezněn v letech 1953-1960 a Karel Pecka v letech 1949-1959. Dochované dokumenty přibližují i další represe Státní bezpečnosti vůči Karlu Peckovi, které nastaly po jeho propuštění v šedesátých letech. V teoretické části magisterské diplomové práce, v níž se zabýváme významem literární kritiky, čerpáme z děl Ansgara Nünninga, Winfrieda Schulze, Terryho Eagletona a Přemysla Blažíčka. V pasáži pojednávající o rozhovoru vycházíme z několika statí...
|
|
|
Československo v letech 1948-1989: Jak vládnoucí strana využívala jazyk k formování "příznivé" reality?
Kološová, Štěpánka ; Váňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá otázkou, jak vládnoucí strana využívala jazyk k zobrazením "příznivé" reality, a to na příkladu zavedení měnové reformy a zrušení lístkového systému v roce 1953. Pomocí kritické diskursivní analýzy Jamese Paule Gee zkoumá dvanáct vybraných článků v denících Rudé právo a Pravda v období jednoho týdne před a dvou týdnů po zavedení peněžní reformy. Cílem této bakalářské práce je zachytit, jak se skrze média Komunistická strana snažila manipulovat a ovlivnit postoj občanů Československa k měnové reformě. Hlavním přínosem této bakalářské práce by měl být náhled na fungování médií v totalitním Československu a zobrazení úsilí komunistického režimu o ovlivnění mediální konstrukce reality.
|
|
|
Den D a Den vítězství - výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku
Jakešová, Miroslava ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Den D a Den vítězství - výročí vylodění Spojenců v Normandii a Dne vítězství na stránkách československého/českého, britského, amerického a ruského tisku" porovnává informace a analyzuje způsoby, jakými jednotlivá média o těchto událostech informovala. Články z vybraných periodik (Rudé právo/Právo, The Guardian, The New York Times a Izvestija) jsou analyzovány od 80. let minulého století až do roku 2015, a to vždy v rozmezí deseti let. První kapitola se věnuje popisu historického pozadí a okolností, za jakých došlo k vylodění Spojenců v Normandii a k následnému osvobození Evropy. Závěr první kapitoly nabízí popis hlavních událostí spojených s oslavami výročí vylodění Spojenců a s oslavami Dne vítězství v roce 2014 a v roce 2015. Cíle a metody výzkumu, vývoj vybraných periodik a vývoj tisku v jednotlivých zemích jsou charakterizovány ve druhé kapitole. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu vybraných periodik od roku 1984 až do roku 2014 pro výročí invaze do Normandie a od roku 1985 až do roku 2015 pro výročí Dne vítězství. Za každou analýzou následuje shrnutí. V závěru třetí kapitoly jsou ověřeny hypotézy. Závěr v českém jazyce a krátké shrnutí v anglickém jazyce tvoří poslední kapitoly této práce. Následuje seznam literatury a příloh.
|
|
|
Mediální ohlas dramat Václava Havla od 60. let 20. století do současnosti (Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění)
Kopřiva, Ondřej ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Diplomová práce Mediální ohlas dramat Václava Havla od 60. let 20. století do současnosti (Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění) se zabývá třemi uvedenými divadelními hrami Václava Havla a jejich ohlasem ve vybraných tištěných médiích. Cílem práce je analyzovat, jak byly tyto hry, které bývají řazeny do žánru zvaného "absurdní drama", přijaty v dobovém odborném a denním tisku. Mediální ohlas Zahradní slavnosti, Vyrozumění a Ztížené možnosti soustředění je zkoumán v třech obdobích. Prvním obdobím jsou 60. léta 20. století, kdy měly všechny tři hry svou světovou premiéru v pražském Divadle Na zábradlí a kdy také pronikly na evropská a světová jeviště. V druhém období, které ohraničuje 21. srpen 1968 a 17. listopad 1989, se zaměřím zejména na ohlas v zahraničí, neboť Havel byl v Československu autorem zakázaným. Posledním zkoumaným obdobím bude časový úsek od Sametové revoluce do současnosti, tedy období opětovného zájmu o Havlovy rané hry. Součástí práce je i stručný "divadelní životopis" Václava Havla, analýza fenoménu absurdního dramatu a analýza všech tří zkoumaných her.
|
|
|
Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského a Karla Pecky
Rozšafná, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Magisterská diplomová práce Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského a Karla Pecky mapuje vybraná beletristická díla Jiřího Stránského a Karla Pecky, která ovlivnil jejich pobyt v komunistickém vězení. Práce se zabývá kritickým ohlasem těchto literárních děl a vychází z dobových recenzí, které vyšly v literárních i jiných periodikách. Kvalitativní a kvantitativní analýze recenzí, která je zahrnuta v praktické části magisterské diplomové práce, předchází část teoretická. V ní se zamýšlíme nad významem literární kritiky, vymezujeme žánr rozhovoru a především objasňujeme okolnosti vzniku beletristických děl Jiřího Stránského a Karla Pecky. Díky dochovaným dokumentům z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsou nastíněny okolnosti Stránského i Peckova zatčení, výslechů a vězení v komunistických lágrech 50. let. Jiří Stránský byl vezněn v letech 1951-1960 a Karel Pecka v letech 1949-1959. Dochované dokumenty přibližují i další represe Státní bezpečnosti vůči Karlu Peckovi, které nastaly po jeho propuštění v šedesátých letech. V teoretické části magisterské diplomové práce, v níž se zabýváme významem literární kritiky a úskalími interpretace, čerpáme z děl Ansgara Nünninga, Winfrieda Schulze, Hanse-Gregora Gadamera a Přemysla Blažíčka. V pasáži pojednávající o...
|
|
|
Mediální ohlas románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně
Haasová, Tereza ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská diplomová práce Mediální ohlas románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně nastiňuje život a tvorbu spisovatelky Kateřiny Tučkové a analyzuje ohlasy na její třetí román. Zabývá se jak odbornými recenzemi, tak reakcemi na čtenářských serverech a sociálních sítích. Zároveň mapuje tematicky podobnou tvorbu Jiřího Jilíka a zkoumá reakce na jeho publikaci Žítkovské čarování: Pravdivý příběh žítkovských bohyní. Zamýšlíme se i nad obsahovou podobností a vztahem obou děl a zároveň nad způsobem zpracování, který oba autoři zvolili. Práce též rozebírá okolnosti sporu mezi Kateřinou Tučkovou a Jiřím Jilíkem a také mezi Kateřinou Tučkovou a některými obyvateli Moravských Kopanic. Zamýšlíme se zejména nad vztahem fiktivní a faktické roviny historického románu. V práci využíváme kromě knižní tvorby obou autorů také rozhovory s Kateřinou Tučkovou a články z periodického tisku. Recenze čerpáme především z periodik Host, Tvar, Lidové noviny a MF Dnes. Využíváme i tematické internetové servery. V teoretické části vycházíme z děl Jonathana Cullera, Lubomíra Doležala, Pavla Janouška a dalších. Rozhovor s Kateřinou Tučkovou je přiložen.
|
|
|
Pražské jaro 1968 pohledem karlovarských okresních novin Stráž míru
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obdobím Pražského jara z pohledu karlovarského periodika Stráž míru. Zároveň přináší i stručný historický pohled na události a mediální situaci v Československu. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny společenské a mezinárodní okolnosti, které předcházely Pražskému jaru. Pozornost je soustředěna na události po nástupu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, Akční program KSČ a činnost reformistů. Kapitola druhá se zabývá mediální situací v Československu. Vylíčeny jsou zde rozsáhlé změny mediální sféry v době Pražského jara, zejména zrušení cenzury a žánrový rozvoj všech typů médií. V této kapitole je zahrnut i popis právních předpisů a mezinárodních schůzek, které situaci v zemi ovlivnily. Na konci teoretické části je stručný popis týdeníku Stráž míru. Stráž míru byla regionálním periodikem a působila v okrese Karlovy Vary. Třetí kapitola je již zaměřena analyticky, prakticky rozebírá jednotlivé články. Analýza článků nabízí pohled na události v okrese Karlovy Vary a zasazuje je do kontextu celospolečenských témat. Pozornost je zaměřena na politické události, které se na Karlovarsku odehrávaly, a na informace, které byly přinášeny z centrální úrovně.
|
host ::
RSS.