|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Rieder, Milan (oponent)
Slídy z centrální části Českého středohoří byly podrobeny analýzám rentgenová difrakce s geometrií na odraz a na průchod, hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a elektronové analýze. Hmotnostní spektroskopií byly naměřeny stopové prvky, které mají převážně nízké obsahy v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Slídy byly určeny Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikací jako Fe-flogopity či Fe-Ti- flogopity. Obsahy titanu se pohybují v rozmezí 0,28 - 0,46 Ti (v jednotkách a.p.f.u.). Práškovými daty byl zjištěn polytyp 1M a u dvou vzorků byl díky dvojnásobnému parametr c zjištěn dvouvrstevný polytyp 2M1 s prostorovou grupou C/2c.
|
|
|
Krystalochemie pyroxenů a amfibolů z Českého středohoří
Kallistová, Anna ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Pro klinopyroxeny a klinoamfiboly z bazanitů, vulkanoklastik, essexitů, sodalitických syenitů a monzodioritů Českého středohoří byly stanoveny obsahy hlavních (EPMA) a vedlejších a stopových (LA-ICP-MS) prvků. Klinopyroxeny odpovídají chemicky diopsidu resp. augitu, zatímco amfiboly představují kaersutit nebo pargasit. U některých pyroxenů byla prokázána výrazná sektorová zonálnost s nabohacením Mg a Si v pyramidálních sektorech a Fe, Ti a Al v sektorech prizmatických. Oba sektory svým chemismem odpovídají diopsidu. Růstová zonálnost se projevuje především u vzorků z bazanitů a vulkanoklastik. Jádra zrn vykazují složení augitu a směrem k okraji přechází v diopsidové složení. Dále byly vzorky analyzovány pomocí práškové a monokrystalové rentgenové difrakce. Kvalitativní fázová analýza zrn pyroxenů ukázala, že studované vzorky jsou buď zcela čisté, nebo vykazují jen nevýznamnou příměs malých množství flogopitu. Vzorky amfibolů jsou rovněž buď bez příměsí, nebo obsahují diopsid resp. augit, k nimž vzácně přistupuje ještě flogopit. Ve vzorcích amfibolů se objevují závislosti mřížkového parametru b a úhlu na substitucích ve strukturních polohách M1,2,3 a A. Delší průměrné vazebné vzdálenosti T-O korelují s významnou tetraedrickou substitucí Al Si u vzorků amfibolů i pyroxenů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ověření obsahu azbestu v horninách lomu Sýkořice : závěrečná zpráva
Skála, Roman
Zpráva je volně šiřitelná. Anotace: U pěti vzorků hornin z lomu v Sýkořici byl vyhodnocován možný obsah azbestu. Horniny byly podrobeny makroskopickému a mikroskopickému pozorování a studiu elektronovým mikroanalyzátorem a práškovou rentgenovou difrakcí. V žádném ze studovaných vzorků nebyly nalezeny významné akumulace azbestových minerálů, jak jsou definovány právními normami ČR.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Chemické složení vltavínů chebské pánve a jejich vztah k dalším tektitům středoevropského pádového pole
Skála, Roman
Pro více než 350 jednotlivých nálezů tektitů ze 4 lokalit v chebské pánvi byly určeny základní fyzikální vlastnosti (hmotnost, tvar, barva a skulptace). Tyto vlastnosti jsou podobné vltavínům z jižních Čech. Technikou elektronové mikroanalýzy bylo charakterizováno celkem 24 tektitů z chebské pánve a 17 vltavínů z jižních Čech a západní Moravy. Obsahy hlavních prvků zaujímají široký interval a pro obě skupiny se překrývají; trendy prvků v Harkerových diagramech však umožňují odlišit několik dílčích skupin. Vedlejší a stopové prvky byly stanoveny technikou LA-ICP-MS. Jak chebské tak jihočeské resp. moravské tektity vykazují značnou nehomogenitu s četnými šlírami a fluidální stavbou. Předběžné výsledky datování metodou 40Ar/39Ar potvrzují stejné stáří jihočeských a moravských vltavínů a chebských vzorků. Objev nového dílčího pádového pole vltavínů v okolí Chebu potvrzuje teorii že vltavíny byly vyvrženy z riesské impaktové struktury v podobě vějířovitého tělesa.
|
host ::
RSS.