Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  začátekpředchozí66 - 75  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj státoprávního systému Byzantské říše
Mařík, Petr ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce)
99 Název diplomové práce: Vývoj státoprávního systému Byzantské říše Name of the diploma paper: Development of the state-law system of the Byzantine Empire Shrnutí: Tato diplomová práce pojednává o vývoji státoprávního uspořádání Byzantské říše v kontextu s četnými změnami podoby a rozsahu jejího území. Pozornost je zaměřena na základní moci ve státě, jimiž jsou především císař, armáda a církev. Nelze ovšem opomenout ani roli senátu, dém a civilní a vojenské aristokracie. Autor u těchto subjektů sleduje vývoj jejich vzájemných vztahů a proměn jejich postavení. V první kapitole je popsán územní vývoj a proměny zahraničně-politického postavení státu. Slouží především pro ilustraci faktu, že zahraničně-politické postavení říše bylo značně komplikované a změny území četné a zásadní. Z kapitoly vyplývá, že se značně měnilo i etnické složení společnosti. Důležité z hlediska zaměření této diplomové práce je, že tyto okolnosti kladly značné nároky na správu státu. Kapitola druhá se věnuje vývoji samotné správy státu se zvláštním zaměřením na okolnosti a příčiny vzniku a posléze opuštění themového systému. Dále se autor snaží najít souvislost úpadku a zániku říše se způsobem spravování státu. Ve třetí kapitole je blíže rozebrán nástupnický systém byzantských císařů se zaměřením na jeho nedostatky a z toho plynoucí...
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Kubelková, Jana ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Tema moji diplomove prace je rasisticke zakonodarstvi nacistickeho Německa. Toto tema jsem zvolila, protože si myslim, že je třeba si připominat i stinne stranky pravnich dějin, abychom se z historie poučili a předešle chyby neopakovali. Diplomovou praci jsem rozdělila do osmi zakladnich kapitol. V prvni kapitole vymezuji zakladni pojmy rasismus a antisemitismus, rasove teorie a vůdcovsky princip, neboť tvořily integralni součast nacisticke ideologie. Druha kapitola obsahuje nastin politicke a ekonomicke situace v povalečnem Německu, postupny vzestup Nacionalněsocialisticke německe dělnicke strany v čele s Adolfem Hitlerem, převzeti moci nacisty a prvni fazi protižidovských opatřeni. Třeti kapitola se věnuje nejvyznamnějšim rasistickym zakonům, tedy tzv. norimberskym zakonům, a dvěma zakonům, jež se tykaly dědičneho zatiženi. V dalšich kapitolach jsem se zabyvala dvěma důležitými mezniky protižidovske politiky Německa. Prvnim je celonarodni pogrom z 9. a 10. listopadu 1938, tzv. křišťalova noc, kterou bych označila za předehru holocaustu. Druhy meznik představuje porada na tema "konečne řešeni evropske židovske otazky" znama jako konference ve Wannsee. 1
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Vernerová, Denisa ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Diplomová práce je členěna do devíti samostatných kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na důsledky první světové války. Krátce po utichnutí bojů se ve Francii sešli zástupci zúčastněných mocností s cílem stanovit odpovědnost za rozpoutání celosvětového konfliktu. Versailleskou mírovou smlouvou byly Německu uloženy vysoké finanční reparace, redukce armády a v neposlední řadě odejmutí části území. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji poválečnému vývoji na území Německa. Po skončení války se z Německa stala republika, a to republika demokratická. Výmarská republika měla dokonce jednu z nejdemokratičtějších ústav v Evropě. Republika se od svého vzniku potýkala s těžko překonatelnými obtížemi vnitropolitickými, hospodářskými a později i finančními. A tak není divu, že demokracií zklamaní občané slyšeli na libozvučná hesla nacionálních socialistů o vymýcení nezaměstnanosti a zlepšení životní úrovně pro všechny. Pro lepší orientaci v textu jsem z hlediska přijímání antisemitských opatření rozdělila éru Hitlerova Německa do tří období. V prvním z nich se nacisté zaměřili především na vylučování Židů (s jistými výjimkami) z určitých povolání a jejich odsun na okraj společnosti. Po roce 1935 se situace zdánlivě uklidnila, když tempo přijímání diskriminačních předpisů na krátkou dobu zvolnilo. Rok 1938 a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   začátekpředchozí66 - 75  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.