|
|
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Testování vlivu hybridizace na fitness u gekončíků rodu Eublepharis pomocí performančních testů
Kohoutová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Na mezidruhovou hybridizaci se obvykle nahlíží ze dvou úhlů pohledu. Buď jako na chyby v reprodukci, které snižují fitness hybridů (např. ztráta či snížení životaschopnosti a plodnosti), nebo jako na mechanismus umožňující živočichům adaptivně odpovídat na změny prostředí a tím zvyšovat svou fitness. Pro určení fitness živočichů se zpravidla využívá korelátů. Jedním z využívaných korelátů je výkonnost organismu neboli performance skládající se z naměřených maximálních hodnot fyzických aktivit. Tato práce se věnuje měření síly stisku čelistí a vytrvalosti u druhů gekončíků E. macularius a E. angramayniu, jejich vnitrodruhových hybridů a mezidruhových hybridů. Ze získaných výsledků vyplývá, že mezi jednotlivými testovanými skupinami existují rozdíly v síle stisku čelistí. Nejnižší sílu stisku má druh E. macularius, a naopak nejvyšší sílu stisku má druh E. angramayniu. Mezidruhoví hybridi disponují v porovnání s rodičovskými druhy intermediátní silou stisku. Vnitrodruhový hybrid vzniklý křížením velké a bílé formy E. macularius dokonce oba rodiče v síle stisku převyšuje. Variabilita v tomto znaku naznačuje pozitivní vliv hybridizace na fitness. Rozdíly v síle stisku mezi velkou a bílou formou E. macularius podporují hypotézu existence více alopatrických populací gekončíka nočního v přírodě. Naopak v...
|
|
|
Factors influencing effectiveness of aposematic signals against avian predators
Kuklová, Lucia ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou ovlivňovat efektivitu aposematických signálů vůči ptačím predátorům. V experimentech byli testováni dospělí, v přírodě odchycení ptáci i ručně odchovaná mláďata sýkory koňadry (Parus major). Práci tvoří čtyři studie. V první studii jsme srovnávali reakce dvou geograficky vzdálených populací sýkory koňadry vůči aposematické ploštici ruměnici pospolné (Pyrrhocoris apterus) a její neaposematické uměle vytvořené barevné variantě. Ptáci z české populace se většinou vyhýbali aposematické variantě kořisti a napadali neaposematickou variantu. U ptáků z finské populace, kterým chyběla zkušenost s ruměnicí v přírodě, byla zjištěna větší pravděpodobnost útoku na obě varianty kořisti. I když se česká populace sýkor aposematické variantě kořisti vyhýbala, ve srovnání s finskou populací nebyla více neofobní. Usuzujeme, že rozdílné reakce dvou populací sýkor na aposematickou kořist byly způsobeny rozdílnou zkušeností ptáků s lokálně se vyskytujícími společenstvími aposematické kořisti. Ve druhé studii jsme srovnávali efektivitu dvou strategií chemické obrany larev druhu Chrysomela lapponica před ptačími predátory. Sýkory se naučily vyhýbat larvám zbavených možnosti vnější sekrece již po první manipulaci s kořistí, což ukazuje na přítomnost obranných...
|
|
|
Implication of snow leopard distribution, population dynamics and landscape genetics, and prey preference for its conservation in Nepal
Shrestha, Bikram ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá ohroženým velkým druhem savců - sněžným levhartem, jeho rozšířením, populační dynamikou, genetikou a konektivitou krajiny, trofickou ekologií a konflikty sněžným levhartem a člověkem v nepálském Himálaji: Národní park Sagarmatha (SNP), Dolní Mustang (LM) a Upper Manang (UM) v Annapurna Conservation Area, během let 2014-2016. V případě studie levhartů sněžných jsme použili údaje získané z fotopastí, genetické analýzy trusu a sledování čerstvých pobytových známek a škrábanců, zatímco přímé odpočty byly použity ke studiu hlavní kořisti, nahura modrého a tahra himálajského. Ve studii 1 jsme pomocí modelu MaxEnt hodnotili determinanty vhodnosti stanovišť levhartů sněžných a mapovali rozšíření vhodného prostředí pro levharty sněžné v Nepálu. Nadmořská výška a roční průměrná teplota jsou důležitými společnými faktory, které přispívají k vhodnosti stanoviště levharta sněžného ve studované oblasti, což je indikováno jak procentním příspěvkem proměnných prostředí, tak testem Jackknife z modelu MaxEnt. Zdá se, že tu hrají roli i některé další neobvyklé faktory, které byly důležité alespoň v jedné z analýz. Byly to: vzdálenost od silnice a srážky v nejsušším měsíci, ale jejich důležitost je třeba zvažovat opatrně. Ve studii 2 prezentujeme naše pozorování spolu s dalšími publikovanými údaji...
|
|
|
Vliv inkubační teploty na kognitivní schopnosti a buněčné složení mozku u gekonů druhu Paroedura picta
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé morfologické, fyziologické, kognitivní a behaviorální vlastnosti u plazů je velmi studované téma, ačkoli přesný mechanismus vzniku rozdílů mezi jedinci inkubovanými v různých teplotách je jen málo objasněný. V předložené práci se věnuji vlivu inkubační teploty na kognitivní schopnosti a počet neuronů a nonneurálních buněk u gekonů druhu Paroedura picta, inkubovaných ve dvou různých inkubačních teplotách, 24řC a 30řC. Gekoni byli testováni ve dvou kognitivních úlohách simulujících útok predátora. Mláďata ve věku 14 dní byla testována v bludišti tvaru Y, půlroční gekoni byli testováni v aréně s barevně odlišenými úkryty. Po otestování byl u některých jedinců v několika částech mozku stanoven počet neuronů a nonneurálních buněk metodou izotropní frakcionace. Ačkoli inkubační teplota nekorelovala s úspěšností v kognitivních úlohách, ovlivnila celkový čas potřebný k nalezení úkrytu. Tento rozdíl byl patrný u mláďat i dospělých gekonů. Počet neuronů, který byl použit jako ukazatel procesní kapacity mozku, s úspěšností v úlohách nekoreloval. S počtem správných odpovědí u dospělců však korelovala absolutní velikost mozku. Inkubační teplota zřejmě ovlivnila především "personalitu" gekonů, což vedlo k odlišnému chování v kognitivních úlohách. Klíčová slova: Inkubační teplota,...
|
|
|
Vztah hierarchického postavení ve skupině s personalitními charakteristikami a melaninovým zbarvením u holuba domácího (Columba livia f. domestica)
Vohralíková Houšková, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Postavení v sociální hierarchii je jedním z klíčových mechanismů, jak může jedinec dosáhnout na prioritní přístup ke kvalitním zdrojům potravy, vybojovat a udržet si atraktivního partnera alespoň po dobu nutnou k úspěšné reprodukci a také výhodnější teritorium s nižším rizikem predace a celkově tak zvýšit svoji fitness. Obecně se předpokládá, že personalita jedince, určující míru jeho agresivních projevů, které na fyziologické úrovni úzce souvisí s expresí melaninového zbarvení a hladinami testosteronu v krvi, je důležitým ukazatelem toho, jak se dokáže prosadit v sociální skupině. Více explorující, agresivní, odvážní, avšak méně sociální jedinci, v jejichž tělním pokryvu je více zastoupeno tmavé eumelaninem podmíněné zbarvení by měli být těmi dominantními. Tomuto předpokladu však dosud nebyla věnována přílišná pozornost. Tato diplomová práce si proto kladla za cíl otestovat konzistentnost individuálních projevů v sociálním a nesociálním kontextu, na jejich základě ověřit přítomnost personality a pokusit se najít souvislost mezi individuální variabilitou v agonistickém a exploračním chování a variabilitou v poměru melaninového zbarvení ve vztahu k sociálnímu postavení jedince u sledované populace holubů domácích (Columba livia f. domestica) chované v lidské péči. Existence personality však nebyla...
|
|
|
Rozpoznávání přirozených kategorií nepalatabilní kořisti ptačími predátory
Zíková, Markéta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost rozřazovat podněty do kategorií a podle příslušnosti do dané kategorie na ně reagovat má pro živočichy ve volné přírodě velký význam, například pro urychlení rozpoznání jedlé kořisti od nejedlé. Typicky jsou podněty kategorizovány na základě sdílených znaků. Ptáci se orientují především zrakem a proto i jejich kořist signalizuje svoji nejedlost především vizuálně, například pomocí aposematického zbarvení. V této práci byla testována schopnost sýkor koňader (Parus major) kategorizovat kořist do skupin jedlá a nejedlá na základě jejího vzhledu. Sýkory byly rozděleny do tří experimentálních skupin podle testovaných kategorií kořisti. Jedna skupina byla testována ve schopnosti rozpoznání nepalatabilních aposematických druhů ploštic (Heteroptera) od palatabilních druhů hmyzu z ostatních hmyzích taxonů. Druhá skupina byla testována v diskriminaci neaposematických druhů ploštic od hmyzu z ostatních taxonů a třetí v diskriminaci uměle vytvořených pseudokategorií, složených z podnětů využitých pro první skupinu. Testováni byli dospělí ptáci odchycení ve volné přírodě a naivní ručně odchovaná ptáčata. Ptáčata byla testována pouze v prvních dvou experimentálních skupinách. Ptáci byli nejprve v diskriminačním tréninku učeni rozlišovat podněty z daných kategorií a následně jim byly v testu...
|
|
|
Fylogeneze a evoluce bodlinatých myší rodu Acomys
Palupčíková, Klára ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Geografické rozšíření a fylogeneze bodlinatých myší rodu Acomys Geoffroy I., 1838 zůstává stále kontroverzním a otevřeným tématem. Tato práce se zabývá vnitrodruhovou strukturou a geografickým rozšířením rodu Acomys ze severní, východní, střední a jižní části Afriky, ostrovů Středozemního moře Kypr a Kréta, Tureckého pobřeží, Arabského a Sinajského poloostrova a z Íránu, při využití molekulárních analýz. Molekulární analýzy byly založeny, jak na mitochondriálních genových sekvencích genů D-loop (publikace I) a cytochromu b, tak i na jaderných sekvencích genu intraretinálního vazebného proteinu (IRBP) (publikace III, IV) a rekombinantního aktivačního genu 1 (RAG1) (publikace II.). Dále byla data podrobena fylogenetickým analýzám za použití analýz Maximální pravděpodobnosti (Maximum likelihood, ML), Bayesovské anylýzy (BA), Maximální úspornosti (Maximum parsimony, MP) a metoda nejbližšího souseda (Neighbor-joining, NJ). Výsledky těchto analýz potvrdily, že afro-středomořské Acomys cahirinus a asijské klady Acomys dimidiatus jsou jasně oddělené. Velká podobnost mezi haplotypy z kontinentální Afriky a severního Středomoří (klad A. cahirinus sensu stricto) podporuje hypotézu, že předci A. nesiotes, A. cilicicus a A. minous se velmi pravděpodobně rozšířili jako komenzální populace, čímž je zpochybněn...
|
|
|
Ontogeneze personality u zvířat
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Personalita neboli konzistentní individuální rozdíly v chování zvířat napříč časem a kontexty, je oblíbeným tématem, kterým se zabývá velké množství studií. Prací popisujících vývoj personality v delším časovém rozmezí ale není nyní mnoho. Pro vývoj personality je důležitá především střední (normativní) konzistence, diferenciální konzistence (opakovatelnost), strukturální konzistence a individuální stabilita. Personalita je obecně plastičtější u juvenilních jedinců, u kterých často projevy chování nabývají vyšší intenzity, ve smyslu, že jsou smělejší, agresivnější, aktivnější a více explorativní a postupem času, jak jedinci dospívají se plasticita i intenzita projevů chování zmenšuje. Dospívání je období, kdy často dochází k restrukturalizaci chování, které není v této fázi života jedinců stabilní a konzistentní. Chování se ale během ontogeneze nemusí nutně změnit, může zůstat nezměněné, případně se může intenzita chování s věkem naopak zvyšovat. Vybrané modely zachycující ontogenezi personality zvířat zcela neplatí a je třeba formulovat nové, které více počítají i s dalšími proměnnými, kterými mohou být například genetické nebo maternální efekty. Tato práce je rešerší studií týkajících se ontogeneze personality u zvířat. KLÍČOVÁ SLOVA: Personalita, ontogeneze, vývoj, střední (normativní)...
|
host ::
RSS.