|
|
Úprava obecného stereo páru obrazů do jednoduché stereo geometrie
Peloušek, Jan ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o základech epipolární geometrie, vysvětluje způsob automatické detekce korespondujících bodů, popisuje principy tvorby fundamentální matice a konečně tvorby mezilehlého pohledu. Dále jsou zde popsány některé základní funkce knihovny OpenCV od firmy Intel, které s danou problematikou souvisí, potažmo popisuje způsob počítačového zpracování stereo-páru. Součástí práce je také samostatná aplikace, vytvořená v jazyce C++, konkrétně ve vývojovém prostředí Borland C++ Builder 6.0 za pomocí knihovny OpenCV. Tato aplikace umožňuje demonstrovat některé zde uvedené pojmy. Zejména potom výpočet fundamentální matice a tvorbu mezilehlého pohledu. V souvislosti s použitím prostředí Borland C++ Builder 6.0 je zde také popsán způsob integrace OpenCV do tohoto prostředí.
|
|
|
Softwarový analyzátor zvukových efektů
Frenštátský, Petr ; Sysel, Petr (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Ke zjišťování kvalitivních parametrů zvukových zařízení je stále více využíván stolní počítač, ve kterém díky rozvoji číslicového zpracování signálů je umožněna implementace analýz. Mezi ně patří zjišťování kmitočtové a převodní charakteristiky, parametrů zkreslení (THD, THD+N, WHD, SINAD), míry přeslechů a odstupu signálu od šumu. V práci je vytvořena aplikace, která umužňuje zjišťovat kvalitativní parametry hardwarových zvukových zařízení, které jsou propojeny se zvukovou kartou. Ta využívá pro efektivní komunikaci se stolním počítačem technologii ASIO. Aplikace také umožňuje měřit parametry zvukových zařízení, které jsou implementovány pomocí technologie VST. Aplikace je vyvíjena v jazyce C++. Implementace vychází doporučení AES17.
|
|
|
Tvorba zvuku v technologii VST
Švec, Michal ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou digitální zvukové syntézy. Jejím hlavním úkolem bylo navrhnout a implementovat nový zvukový syntezátor. Vytvořený nástroj využívá různé přístupy k syntéze zvuku, proto je ho možné označit jako hybridní. Návrh nástroje byl inspirován existujícími audio syntezátory. Pro implementaci byl zvolen jazyk C++ a technologie VST od společnosti Steinberg. Jako rozšíření byl navržen a realizován modul, který dokáže zpracovat hlasový nebo textový vstup a na jeho základě vytvořit MIDI soubor, který je možné pomocí syntezátoru interpretovat. Pro tento modul je použitý jazyk Python. K vytvořenému syntezátoru vzniklo i jednoduché uživatelské rozhraní.
|
|
|
Softwarový kytarový looper s dálkovým ovládáním
Kalník, Jan ; Říha, Kamil (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vytvořením softwarového kytarového looperu v graficém programovacím jazyce Pure Data a následným sestrojením jeho dálkového ovladače. Tento ovladač bude realizován ve formě MIDI kontroleru. Součástí programu bude zároveň zarovnávací algoritmus, který se postará o přesné zarovnání vytvořené smyčky na dobu tak, aby nevznikaly nežádoucí rytmické či tempově závislé nedokonalosti.
|
|
|
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
|
|
|
Mikrofonová pole pro prostorovou separaci akustických signálů
Grobelný, Petr ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Míča, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo prozkoumání metody lokalizace zdrojů akustického signálu a jejich následná separace pomocí algoritmů tvarování přijímací charakteristiky mikrofonového pole. Posléze byly vybrány dvě geometrie mikrofonních polí, lineární a kruhová,na kterých byly experimentálně ověřeny lokalizační a separační schopnosti metod tvarování přijímací charakteristiky, jmenovitě metody Delay and Sum a Constant Directivy Beamforming - Circular Arrays, v reálném prostředí.
|
|
|
Úprava akustiky poslechové místnosti pro hodnocení subjektivní kvality audiovizuálních systémů
Bijota, Jan ; Kurc, David (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá úpravami akustiky poslechové místnosti, které mají být použity na zvolenou místnost tak, aby splňovaly podmínky dané normou ITU-R BS.1116 pro subjektivní hodnocení kvality audiovizuálních systémů. Přináší rozbor vlastností elektroakustického reprodukčního řetězce, geometrických a akustických vlastností poslechové místnosti a podmínek, které použitá norma klade na referenční poslechové pole. Dále se zabývá vhodným návrhem poslechového uspořádání reproduktorů v referenční poslechové místnosti, návrhem 3D modelu této místnosti, importováním tohoto modelu do simulačního programu a následnou simulací zvoleného poslechového pole této místnosti. Zdrojem hodnot mi byla technická dokumentace použitých reproduktorů a výsledky vlastních měření akustických vlastností reproduktorů, poslechové místnosti a poslechového pole. Pro návrh poslechového uspořádání jsem použil nástroj pro kreslení schémat Microsoft Visio. Model laboratoře jsem vytvořil pomocí programu SketchUp Make, který slouží pro tvorbu trojrozměrných modelů a k simulaci poslechového pole jsem použil software EASE. Měřením hodnot a simulací poslechového pole jsem zjistil, že laboratoř SC1.22 normu ITU-R BS.1116 nesplňuje. Navržené úpravy pomocí dostupných prostředků (tj. basových pastí) by mohly pouze snížit dobu dozvuku na nižších kmitočtech. Výsledky této práce umožňují nahlédnout na rozbor vlastností reprodukčního řetězce a mohou být také podkladem pro další úpravy zkoumané poslechové místnosti.
|
|
| |
|
|
Hlukoměr pro embedded systémy
Stejskal, Tomáš ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Botta, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je návrh a implementace hlukoměru pro emdedded systémy. Je vytvořeno hlukoměrové čidlo. Toto čidlo obsahuje mikrofon, mikrofonní předzesilovač a ADC převodník. Čidlo je připojeno k vývojovému kitu STM32F4 Discovery, kde je zvuk zpracován. Je provedena jeho filtrace, časové váhování, výpočet hladiny hluku a provedeno váhování dle vnímání hluku. Výsledná hladina hluku je poté odeslána pomocí seriové komunikace USART. Práce také obsahuje teoretický rozbor hluku a jeho vnímání člověkem. Je popsána také použitá vývojová platforma.
|
|
|
Databáze algoritmů číslicového zpracování signálů s automatickou klasifikací a vyhledáváním využívající webové rozhraní
Kouba, Petr ; Sysel, Petr (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo navrhnout databázovou strukturu pro katalogizaci zdrojových kódů a implementací algoritmů číslicového zpracování zvukových signálů. V práci jsou popsána kritéria, podle kterých lze dělit číslicové zvukové efekty. Realizovaný informační systém umožňuje přidávání projektů do databáze přes webový formulář. Další možností je využít automatické klasifikace. Automatickou klasifikací je nazývána funkce pro automatické rozpoznání informací o projektu ze souboru se zdrojovým kódem. Z toho důvodu byl navržen formát vhodný k zápisu katalogových údajů do zdrojového souboru. Tyto údaje je poté možné prostřednictvím vhodně navrženého algoritmu a s využitím integrovaných funkcí v jazyce PHP rozpoznat a následně uložit do databáze. V uložených projektech lze vyhledávat podle jména projektu, podle autorů, v popisu projektů a podle kritérií popsaných v úvodu práce.
|
host ::
RSS.