|
|
Konflikty v mezinárodních vztazích. Případová studie: válka o Šlesvicko a Holštýnsko 1864
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je koncipována jako jednopřípadová studie analyzující regionální konflikty na příkladu prusko-dánské války o Šlesvicko a Holštýnsko v roce 1864. V úvodu je obecně rozebrána problematika regionů. Dále je ukázán složitý historický vývoj vybraného sporu. Válka samotná je zasazena do kontextu evropských událostí v polovině 19. století. Analyzovány jsou také její rozdílné důsledky pro další vývoj aktérů sporu. Zatímco jednoznačná výhra Pruska přispěla k jeho konsolidaci a byla významným krokem k vzniku Německé říše o sedm let později, posunula Dánsko jeho fatální porážka do kategorie malých a bezvýznamných států. Naznačeno je také konečné vyřešení šlesvicko-holštýnské otázky po první světové válce.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
|
|
Diplomatické vztahy Německa v období tzv. Výmarské republiky
Pýcha, Jan ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je mezinárodně-politické postavení Německa po první světové válce a jeho vývoj během poválečných let až po uchopení moci Hitlerem. Text sleduje diplomatickou činnost poražené velmoci od pařížské mírové konference a dotýká se všech klíčových událostí té doby. Taktéž popisuje hlavní kroky, jimiž se výmarská republika snažila vymanit z mezinárodní izolace, do které se dostala v důsledku přisouzení odpovědnosti za rozpoutání války. Práce analyzuje zásadní témata dvacátých a počátku třicátých let dvacátého století v německém kontextu včetně problematiky reparací nebo hlavních bezpečnostních otázek.
|
|
| |
|
|
Postavení Rakouska v mezinárodních vztazích 20. století
Šťastná, Alice ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje postavení Rakouska na mezinárodním poli ve 20. století. Cílem práce je analyzovat proměnu tohoto postavení v mezinárodním kontextu - po první světové válce byl z centrální země habsburské říše vytvořen malý chudý stát, který se už po dvaceti letech své existence stal součástí německé Říše. Ačkoliv bylo Rakousko v roce 1945 osvobozeno, teprve až v roce 1955 byla podepsána Státní smlouva, navracející zemi suverenitu a ukončující období spojenecké okupace. S tímto rokem se také spojuje počátek moderní historie rakouského státu. Práce je rozčleněna do 4 částí. První kapitola se věnuje vývoji Rakouska do 2. světové války, druhá mapuje válečné období ve vztahu k vyjednávání o budoucím osudu země až po poválečnou situaci, kapitola třetí se zabývá aspekty deseti okupačních let a úsilí o dosažení shody v otázce Státní smlouvy. Závěrečná kapitola pak shrnuje zákon o neutralitě, politiku neutrality, zahraniční politiku i snahy o začlenění do evropských integračních seskupení.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti
Benedová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Jistě není třeba podtrhovat důležitost Spolkové republiky Německo pro ostatní země evropského prostoru a pro proces evropské integrace, jež z ní činí velmi zajímavý předmět studia. Díky specifickému vývoji v poválečném období získala její zahraniční politika jisté charakteristické rysy, které se v takové míře neprojevovaly u žádného jiného státu, vyvíjejícího se "normální" cestou. Přelomovým bodem se stalo znovusjednocení, jež postavilo Německo před problematiku hledání a určování své nové pozice v evropském a světovém rámci. Následné proměny zahraniční politiky, vycházející se zmíněných speciálních okolností, jsou tématem této práce. Smyslem je nejen zhodnotit, které rysy a orientace zahraniční politiky uplynulých osmnácti let se vyznačovaly spíše kontinuitou a které prošly změnou, ale také vytvořit obraz o nové roli Německa v mezinárodních vztazích. Prvním krokem je nastínění úlohy aktérů zahraniční politiky v Německu, tedy především spolkové vlády, parlamentu, spolkových zemí a prezidenta, které prozrazuje rozložení moci při tvorbě zahraničně-politických koncepcí a rozhodnutí. Dále je pro posouzení kontinuity či změn nutné alespoň krátce zmínit hlavní směry orientace Německa v onom předcházejícím období, jež je tak velmi ovlivnilo, tedy v době studené války. Výchozím bodem je však znovusjednocení obou německých států, navracející zemi její plnou mezinárodněprávní subjektivitu a předznamenávající zahájení další fáze jejího vývoje. Samotné hodnocení následných událostí probíhá na základě periodizace do tří hlavních celků, a to z hlediska osobnosti stojící v čele vlády - spolkového kancléře. Práce je tak s ohledem na splnění cíle členěna chronologicky a nejprve popisuje zahraniční politiku vlády Helmuta Kohla od sjednocení do roku 1998, navazuje politikou vlády Gerharda Schrödera od roku 1998 do roku 2005 a v poslední kapitole zmiňuje zahraničně-politickou činnost vlády Angely Merkelové od roku 2005 až do současnosti. Z důvodu komplexnosti cíle se práce soustředí pouze na vybraná témata zahraniční politiky a jiná zmiňuje jen okrajově. Důraz klade především na tradiční pilíře německé politiky - na evropskou integraci, v rámci ní mimo jiné na vztahy s Francií, a na transatlantickou spolupráci. Zabývá se též oblastí střední a východní Evropy, zde především Ruskou federací. Konečná část každé ze tří hlavních kapitol je vždy věnována aktuálním konfliktům, sleduje reakci zahraniční politiky na ně a snaží se tak doplnit celkovou představu o proměnách zahraniční politiky Spolkové republiky Německo od roku 1990 do současnosti.
|
|
|
Visegrád Dimension of Foreign Policy of the Slovak Republic
Zelenická, Zuzana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Visegrádska skupina, tzv. V4, je príkladom regionálneho neformálneho zoskupenia v stredoeurópskom regióne. V4 vznikla z vôle Slovenskej republiky, Českej republiky, Maďarska a Poľska s cieľom spoločnými silami dosiahnuť návrat do demokratickej Európy. Od začiatku spolupráce v roku 1991 zohrávalo Slovensko (spočiatku súčasť ČSFR) vo Visegráde dôležitú úlohu, raz ako jeden z dôvodov jeho ?odumretia?, inokedy ako motor jeho ?znovuoživenia?. Koniec koncov visegrádska dimenzia bola a do súčasnosti je jednou z priorít slovenskej zahraničnej politiky. Slovenská diplomacia vníma V4 ako fungujúcu a opodstatnenú platformu stredoeurópskej spolupráce, v rámci regiónu i na celoeurópskej úrovni.
|
|
| |
|
|
Sudetoněmecká otázka v současných česko-německých vztazích
Ležáková, Petra ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o česko-německých vztazích v letech 1997-2006 v kontextu sudetoněmecké otázky. V práci je rozebíráno Sudetoněmecké krajanské sdružení jakožto zosobňovatel sudetoněmecké otázky ve Spolkové republice Německo. Samostatné kapitoly jsou věnovány Sudetoněmecké kanceláři Praha a reflexi sudetoněmecké otázky spolu s obrazem Sudetoněmeckého krajanského sdružení ve vybraných českých denících.
|
|
|
Současná zahraniční politika vlády velké koalice Spolkové republiky Německo
Kotyzová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá současnou zahraniční politikou vlády velké koalice Spolkové republiky Německo. Stručně charakterizuje vývoj německé zahraniční politiky od sjednocení Německa. Pojednává o postavení Německa v Evropě se zaměřením na hlavní cíle německého předsednictví v Evropské unii. Dále se věnuje německo-ruským a německo-polským vztahům. Poslední kapitola popisuje vývoj transatlantických vztahů včetně charakterisktiky jejich současného stavu.
|
host ::
RSS.