|
|
Velikost těla plazů: proximátní mechanismy a ekofyziologické koreláty
Starostová, Zuzana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Souhrn Velikost tšIaje zě.1rllradnímznakem ovlivňujícím řadu morfologicbýc\ fyziologichých a ekologiclcýeh charakteristik kaŽdéhoorganismu Prirce zařazenédo disertačnípráce se zabývají proximátními mechanismy změny ve velikosti těla jďtěrů a ekoýziologickými koreláý velikosti těla' jako je rychlost standardníhometabďisamt nebo vliv teploý prostředí. Disertačnípráce se skládríz krátkéhoúvodua dálLeze čýř publikací zrurc|tžtÍ'tjsoupublikovanénebo ve stádiu přijetí kpub|ikaci a zjednoho rukopisu v recenzním řízení.Pro všechny práce je jednotné to. žs vŽdy berou v potaz příbuzenské vztahy mezi studovanými drulry a vylŽivaji ruzných metď kjejich odfiltrování' První práce ukazuje, že i v rámci skupiny blízce si příbuzných druhů čelediEublepharidae (gekončíkovití)'se velikost červenýchkwinek mezi studovanými druhy výrazně liší a koreluje s velikostí těla. Velikost buněk tedy pravděpodobně sehrála u tétoskupiny důležitouroli při evolučníchzměnáeh ve velikosti těla. Druha práce se zabývá evolučními z:měnami ve velikosti g€nomu u gekončíkůa zkoumá vztahmezi velikostí buněk a velikostí genomu. Změny velikosti genomu dobře odnáží slogenetické vztahy mezi gekončíky,měnily se však neávisle tn zrnénáchvelikosti buněk. Na vyššíchtaxomických škálácb' ale byla opakovaně na|ezsna pozitimí korelace mezi velikostí buněk a...
|
|
|
Potravní a reprodukční strategie vybraných druhů pěvců
Kryštofková, Milena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Souhrn Podle sou asn všeobecn p ijímaného principu evolu ní optimalizace rodi ovských investic by rodi ovské chování m lo být takové, aby p inášelo jedinci co nejvyšší zisk (v podob o ekávané budoucí hodnoty potomstva) za cenu co nejnižší ztráty (investice). Tento tlak vede k neustálému "balancování" životních strategií podle m nícího se prost edí v rámci omezení každého druhu nebo jedince. asto existuje více možností jak toho dosáhnout a m že být podstatné, jakou variantu si za daných okolností který druh "zvolí". Tato diserta ní práce se zabývá t emi r znými druhy p vc a zkoumá jejich potravní, reproduk ní a antipreda ní strategie, v kontextu "costs and benefits" rodi ovského chování a také v kontextu v sou asnosti velmi aktuálního tématu synurbanizace. Práce Kryštofková et al. (2006) "Parental foraging strategies and feeding of nestlings in Common Redstart Phoenicurus phoenicurus" se zam uje na otázku, zda mají faktory jako stá í a po et mlá at nebo pohlaví rodi rehka zahradního vliv na frekvenci krmení mlá at nebo na volbu potravní strategie ( asoprostorové parametry lovu potravy), protože dostupná literatura není v tomto sm ru konsistentní ani pro jednotlivé druhy p vc . Nejzajímav jším výsledkem je, že samec využívá pasivní typ lovu více než samice a rovn ž s rostoucím stá ím mlá at se u obou pohlaví...
|
|
|
Struktura a funkce vybraných lipokalinů a jejich role v chemické komunikaci savců
Stopková, Romana ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
SouHrulolsBnrnčnipnÁcE Komunikace zprostředkovanáruznými chemickými substancemise vyskytuje u organismůjiŽ od buněčnéúrovně.V průběhuevoluce vznikajíspecifickésystémy přenosu a zachyceníinformačníchmolekul, zahmujícívznik čichovýchreceptoru nebo diverzifikacipřenašečůtěchtosubstancí(např. lipokaliny)'Lipokalinyjsou proteiny,kterédíkysvékonzervativníterciámístruktuřemajíschopnostviuat ma|é těkavéligandya na základětétov|astnostije jim častopřisuzovánavýznunnárolepři přenosusigná|ů(odorantuneboferomonů)v chemickékomunikaci. Nejznámějšía nejlépeprostudovanélipokalinyjsou Hlavnímočovéproteiny(Mupy) u myšia odorantvžuajiciproteiny(obp),existujeale mnohodalšíchlipokalinů,o jejichŽfunkci se speku|ujenebonenívůbeczniima.Cílemméprácebylo přispět k pochopenívariabiliý lipokalinůa utvořit tak komplexnějšíobraz o těchto proteinech.V rámci tétodisertačnípráce předkládám dvě publikace,kteréprošly recenmímřizenim a třetípub|ikacipředloŽenoudo časopisu.Součástítřetípublikace jsou tři novésekvencegenůpro lipoka|iny,kteréjsme identifikovaliu nomíkarudého (Myodesglareolus)'předloŽenédo databazeGenBank.Charakteristikatěchtonových lipokalinůvede k dalšímúvahámo jejich funkci a můŽetak přispět k upřesnění představyo mechanismechpachovékomunikace. Stopková R.' StopkaP.,JanotováK., JedelskýP.L.2007 Druhověspecifickáexprese...
|
|
|
Ontogeneze personality aneb opakovatelnost v behaviorálních a kognitivních testech
Pšeničková, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro vývoj personality je důležitá individuální stabilita, a především dva vzory konzistence - strukturální a diferenciální. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledovat změny opakovatelnosti chování v čase (tedy diferenciální konzistenci), v průběhu ontogeneze a porovnat konzistentnost jednotlivých vybraných prvků chování v behaviorálních testech a vybraném kognitivním testu. Testování modelového druhu šupinatého plaza, gekončíka nočního (Eublepharis macularius), v rámci běžných behaviorálních testů i ve vybraném kognitivním testu napříč ontogenezí přes tři životní fáze (juvenilní, subadultní a adultní fázi) po statistickém prověření prokázalo pro některé prvky chování vysoké odhady opakovatelnosti i významný vliv ontogenetické fáze. Konzistence chování se mezi juvenilními a adultními jedinci mohla pro určitá chování zvyšovat i snižovat, případně být konzistentní pouze v jedné životní fázi. V subadultním období nebylo chování obecně konzistentní, vyjma vokalizace v rámci testu reaktivity, kde se prokázala vysokým odhadem opakovatelnosti. Cílem testování ve vybraném kognitivním testu bylo zjistit nekognitivní složku variability, která by byla vysvětlitelná rozdílnou personalitou. Kognitivní styly spojené s personalitou však nebyly prokázány. Nejlepší odhady opakovatelnosti byly naměřeny u...
|
|
|
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Testování vlivu hybridizace na fitness u gekončíků rodu Eublepharis pomocí performančních testů
Kohoutová, Tereza ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Na mezidruhovou hybridizaci se obvykle nahlíží ze dvou úhlů pohledu. Buď jako na chyby v reprodukci, které snižují fitness hybridů (např. ztráta či snížení životaschopnosti a plodnosti), nebo jako na mechanismus umožňující živočichům adaptivně odpovídat na změny prostředí a tím zvyšovat svou fitness. Pro určení fitness živočichů se zpravidla využívá korelátů. Jedním z využívaných korelátů je výkonnost organismu neboli performance skládající se z naměřených maximálních hodnot fyzických aktivit. Tato práce se věnuje měření síly stisku čelistí a vytrvalosti u druhů gekončíků E. macularius a E. angramayniu, jejich vnitrodruhových hybridů a mezidruhových hybridů. Ze získaných výsledků vyplývá, že mezi jednotlivými testovanými skupinami existují rozdíly v síle stisku čelistí. Nejnižší sílu stisku má druh E. macularius, a naopak nejvyšší sílu stisku má druh E. angramayniu. Mezidruhoví hybridi disponují v porovnání s rodičovskými druhy intermediátní silou stisku. Vnitrodruhový hybrid vzniklý křížením velké a bílé formy E. macularius dokonce oba rodiče v síle stisku převyšuje. Variabilita v tomto znaku naznačuje pozitivní vliv hybridizace na fitness. Rozdíly v síle stisku mezi velkou a bílou formou E. macularius podporují hypotézu existence více alopatrických populací gekončíka nočního v přírodě. Naopak v...
|
|
|
Factors influencing effectiveness of aposematic signals against avian predators
Kuklová, Lucia ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá různými faktory, které mohou ovlivňovat efektivitu aposematických signálů vůči ptačím predátorům. V experimentech byli testováni dospělí, v přírodě odchycení ptáci i ručně odchovaná mláďata sýkory koňadry (Parus major). Práci tvoří čtyři studie. V první studii jsme srovnávali reakce dvou geograficky vzdálených populací sýkory koňadry vůči aposematické ploštici ruměnici pospolné (Pyrrhocoris apterus) a její neaposematické uměle vytvořené barevné variantě. Ptáci z české populace se většinou vyhýbali aposematické variantě kořisti a napadali neaposematickou variantu. U ptáků z finské populace, kterým chyběla zkušenost s ruměnicí v přírodě, byla zjištěna větší pravděpodobnost útoku na obě varianty kořisti. I když se česká populace sýkor aposematické variantě kořisti vyhýbala, ve srovnání s finskou populací nebyla více neofobní. Usuzujeme, že rozdílné reakce dvou populací sýkor na aposematickou kořist byly způsobeny rozdílnou zkušeností ptáků s lokálně se vyskytujícími společenstvími aposematické kořisti. Ve druhé studii jsme srovnávali efektivitu dvou strategií chemické obrany larev druhu Chrysomela lapponica před ptačími predátory. Sýkory se naučily vyhýbat larvám zbavených možnosti vnější sekrece již po první manipulaci s kořistí, což ukazuje na přítomnost obranných...
|
|
|
Implication of snow leopard distribution, population dynamics and landscape genetics, and prey preference for its conservation in Nepal
Shrestha, Bikram ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá ohroženým velkým druhem savců - sněžným levhartem, jeho rozšířením, populační dynamikou, genetikou a konektivitou krajiny, trofickou ekologií a konflikty sněžným levhartem a člověkem v nepálském Himálaji: Národní park Sagarmatha (SNP), Dolní Mustang (LM) a Upper Manang (UM) v Annapurna Conservation Area, během let 2014-2016. V případě studie levhartů sněžných jsme použili údaje získané z fotopastí, genetické analýzy trusu a sledování čerstvých pobytových známek a škrábanců, zatímco přímé odpočty byly použity ke studiu hlavní kořisti, nahura modrého a tahra himálajského. Ve studii 1 jsme pomocí modelu MaxEnt hodnotili determinanty vhodnosti stanovišť levhartů sněžných a mapovali rozšíření vhodného prostředí pro levharty sněžné v Nepálu. Nadmořská výška a roční průměrná teplota jsou důležitými společnými faktory, které přispívají k vhodnosti stanoviště levharta sněžného ve studované oblasti, což je indikováno jak procentním příspěvkem proměnných prostředí, tak testem Jackknife z modelu MaxEnt. Zdá se, že tu hrají roli i některé další neobvyklé faktory, které byly důležité alespoň v jedné z analýz. Byly to: vzdálenost od silnice a srážky v nejsušším měsíci, ale jejich důležitost je třeba zvažovat opatrně. Ve studii 2 prezentujeme naše pozorování spolu s dalšími publikovanými údaji...
|
|
|
Vliv inkubační teploty na kognitivní schopnosti a buněčné složení mozku u gekonů druhu Paroedura picta
Polonyiová, Alexandra ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv inkubační teploty na různé morfologické, fyziologické, kognitivní a behaviorální vlastnosti u plazů je velmi studované téma, ačkoli přesný mechanismus vzniku rozdílů mezi jedinci inkubovanými v různých teplotách je jen málo objasněný. V předložené práci se věnuji vlivu inkubační teploty na kognitivní schopnosti a počet neuronů a nonneurálních buněk u gekonů druhu Paroedura picta, inkubovaných ve dvou různých inkubačních teplotách, 24řC a 30řC. Gekoni byli testováni ve dvou kognitivních úlohách simulujících útok predátora. Mláďata ve věku 14 dní byla testována v bludišti tvaru Y, půlroční gekoni byli testováni v aréně s barevně odlišenými úkryty. Po otestování byl u některých jedinců v několika částech mozku stanoven počet neuronů a nonneurálních buněk metodou izotropní frakcionace. Ačkoli inkubační teplota nekorelovala s úspěšností v kognitivních úlohách, ovlivnila celkový čas potřebný k nalezení úkrytu. Tento rozdíl byl patrný u mláďat i dospělých gekonů. Počet neuronů, který byl použit jako ukazatel procesní kapacity mozku, s úspěšností v úlohách nekoreloval. S počtem správných odpovědí u dospělců však korelovala absolutní velikost mozku. Inkubační teplota zřejmě ovlivnila především "personalitu" gekonů, což vedlo k odlišnému chování v kognitivních úlohách. Klíčová slova: Inkubační teplota,...
|
host ::
RSS.