|
|
Cide Hamete Benengeli v díle Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha
Melero Pavlíčková, Miriam ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Juračková, Pavlína (oponent)
Cílem této práce je rozbor postavy Sidiho Hameta Ibn Enheliho v díle Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha Miguela de Cervantese. Sidi Hamet se v románu objeví na začátku kapitoly IX první části a jeho vstupem do díla se interpretace celého díla komplikuje. V textu tak najednou figuruje více autorů a vypravěčů. Sidi Hamet je rozporuplnou postavou. Jde o fiktivního autora a dějepisce arabského původu, který se v díle objevuje napříč literárními úrovněmi. Postava představuje nezbytnou součást Cervantesovy metafikční hry. V práci se zaobírám především původem jména, identitou postavy a funkcí postavy v románu. Postupně představuji, v čem spočívá problematika této postavy, a rozebírám některé z interpretací, které literární kritika doposud přinesla.
|
|
|
Utopie v Baratarii?
Šoškolová, Adriena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce je zaměřena na téma utopie v nejzásadnějším díle španělské literatury- Don Quijote. Konkrétně je analýza tohoto tématu aplikována na kapitoly pojednávající o Sanchu Panzovi jako vladaři v Baratarii. Dále se tato práce bude věnovat přímo tématu utopie z pohledu Erasma a Thomase Morea, dvou autorů, kteří se věnovali této problematice. Zásadní je objasnění významu utopie v jejich pojetí, tedy jako představení absurdní, směšné a nerealizovatelné společnosti, která v jádru představuje parodii, satiru na autorovu vlastní společnost. Právě proto bude na zmíněných kapitolách studována problematika utopie spolu souvisejících témat, a to sice smíchu, lidové kultury a karnevalu, o nichž pojednává dílo M. M. Bachtina, ze kterého tato práce mimo jiné čerpá. Důležitým zdrojem je i kniha Svět Dona Quijota věnující se totožnému tématu v kapitole Utopie v Donu Quijotovi. Záměrem této práce je prostudovat, zda se toto téma v díle opravdu objevuje, popřípadě v jaké variantě. Dále poukázat na způsob, jakým je utopie v díle odražena, studium vlivu Thomase Morea, jakožto aspektů spjaté s utopií, jako smích, lidová kultura a karneval. Dále se bude tato práce snažit odpovědět na otázku, zda nám Cervantes v konkrétních kapitolách skrz užití jazyka frašky a karnevalového rámce chce předložit...
|
|
| |
|
|
Středověká společnost v díle Hrabě Lucanor
Machová, Dominika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá středověkou společností v díle Hrabě Lucanor. Zkoumá společenskou a politickou situaci Španělska v dané době. Vysvětluje zařazení díla do literárního kontextu a věnuje se také literárním vzorům, které dílo Juana Manuela ovlivnily, například Disciplina clericalis (Výchova žáků). V díle Hrabě Lucanor najdeme prvky didaktické i beletristické. Autor řeší problém dobra a mravních hodnot, čímž se zároveň dostává k psychologickému rozměru díla a zkoumání duševního rozpoložení jednotlivých postav, což je také předmětem této práce.
|
|
|
Tradice pikareskního románu a Camilo José Cela
Schumannová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pikareskním románem. Zaměřuje se na prototyp pikareskního románu, Lazarilla z Tormesu od anonymního autora a porovnává ho s Novými příhodami a nehodami Lazarilla z Tormesu Camila José Cely. V teoretické části práce představuje pikareskní román, stručně prezentuje oba romány a nastiňuje nezbytný historický kontext obou období, španělský zlatý věk a poválečné období. Ve druhé, více praktické části, se práce věnuje postavě pikara, a především třem základním principům pikareskního románu. Jedná se o princip autobiografičnosti, cesty a služby mnoha pánům, který souvisí s kompozicí tohoto žánru. V každé kapitole jsou nejdříve obecně rozebrány buď postava pikara nebo daný princip a následně jsou díla porovnána s přihlédnutím k danému formálnímu aspektu. Klíčová slova Lazarillo z Tormesu, Camilo José Cela, pikareskní román, poválečná literatura
|
|
|
The influence of Dostoievsky in Pío Baroja's work
Karimova, Elena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(český) Tato diplomová práce zkoumá dílo dvou velkých autorů v dějinách literatury - Fjodora Dostojevského a Pío Baroji. Práce se zaměřuje na interpretaci a zkoumání filozofických myšlenek a umělecké techniky spisovatelů. Pío Baroja popsal román jako proteanský a otevřený žánr, který kombinuje filozofii, psychologii, dobrodružství, utopii a epos. Prostřednictvím srovnávací analýzy budeme sledovat paralely, které existují v díle obou autorů, a zároveň některé aspekty a charakteristiky, které odlišují jejich myšlenky. Spolu s obecnými a filozofickými myšlenkami budou představeny společné prvky a výrazné zvláštnosti děl obou spisovatelů, jako jsou hlavní a vedlejší postavy, hrdinové a antihrdinové, místo, kde se příběh odehrává, prostředí a atmosféra, stejně jako dějové a narativní prvky. Mezi nimi stojí za to také vyzdvihnout literární motivy charakteristické pro oba autory. Například individuální boj, sociální konflikt a sociální vyloučení, existenciální antropologie, melancholie, bolest, etika a morální úsudek. Klíčová slova: Baroja, Dostojevsky, literatura, literární postavy, filozofie, psychologie
|
|
|
Las Sinsombrero - zapomenuté umělkyně očima vzpomínek Conchy Méndez a Maríi Teresy León.
Bučánková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Juračková, Pavlína (oponent)
"Jednoho dne nás, Federika, Dalího, Margaritu Manso a mě, napadlo sundat si klobouk..." Tak zní začátek citátu surrealistické malířky Marujy Mallo o drobné rebelii uskutečněné při procházce po náměstí Puerta del Sol, jež dala vzniknout pojmenování celé jedné generace umělkyň, na něž se v průběhu historie zapomnělo. Las Sinsombrero, ty bez klobouku, byly ženy tvořící ve 20. a 30. letech dvacátého století, v takzvaném Stříbrném věku španělské literatury, bok po boku svých známých mužských protějšků z Generace 27. Odkaz Marujy Mallo, Conchy Méndez, Rosy Chacel, Maríi Zambrano, Ernestiny de Champourcín, Maríi Teresy León, Josefiny de la Torre, Carmen Conde, Ángeles Santos, Margarity Manso, Maríi Blanchard či Margy Gil Roësset nalezneme nejen na poli literatury, ale také malířství, sochařství, filmu a filozofie. Tato práce se zaměřuje na dvě z jejich řad zvolené autorky, konkrétně básnířku Conchu Méndez a spisovatelku Maríu Teresu León. Dává si za cíl přiblížit tuto zapomenutou generaci za pomoci jejich vlastních vzpomínek zachycených v knize zkompletované vnučkou Conchy Méndez Palomou Ulacií Altolaguirre Concha Méndez. Memorias habladas, memorias armadas, v její básnické tvorbě a v autobiografickém díle Maríi Teresy León Memoria de la melancolía. Zaměřením se na autobiografickou literaturu se práce...
|
|
|
Galdósův román Žebráci jako kartografie Madridu
Štěpánová, Tereza ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou prostředí Madridu v románu španělského spisovatele Benita Péreze Galdóse Žebráci. Zaměřuje se zejména na popis města, jeho okrajovýchčástí,chudinskýchčtvrtí a ulic,jejichž věrnýobraz se stává jedním z hlavníchtémat románu. Cílem je také vysvětlit symboliku těchto konkrétních míst a ukázat jejich vztah k samotným postavám,jež jsou svým okolím definovány.Na konkrétníchpříkladechje ukázáno, jak geografické rozvržení města v díle Žebráci odpovídá socioekonomickému uspořádání společnosti a s ním související otázce sociální mobility.
|
|
| |
|
|
Ženské hrdinky v románu Los pasos perdidos Aleja Carpentiera
Dvořáková, Iva ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kotuľáková, Lívia (oponent)
Ve své práci se soustředím na ženské postavy v románu Alejo Carpentiera Los pasos perdidos. Práce se zabývá patriarchálními prvky v díle, a to na formální i obsahové rovině. Stručně definuje pojmy machismus, patriarchát a sexismus, jež jsou pro charakter románu klíčové. Cílem práce je analýza tří ženských postav, Ruth, Mouche a Rosario. Každá z nich pochází z jiné sociální vrstvy a provádí hrdinu v různých životních etapách. Každá z žen v románu funguje jako objekt, umožňující osobní vývoj hlavního hrdiny.
|
host ::
RSS.