|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
|
|
B + B BARCELONA
Růžička, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
B+B Barcelona – Gymnázium Barcelona – Vallcarca Vallcarca je čtvrť s velmi specifickým charakterem, členitou topografií, sociální strukturou, zástavbou dvojího měřítka, důležitým pěším tahem a místem, před kterým jsou velké změny. Kromě gymnázia je třeba na pozemku vytvořit kvalitní veřejný prostor pro studenty i pro Vallcarcu a pokud možno využít budovu staré školy. Tento plácek je obklopen budovami gymnázia přístupnými veřejností, vede na něj nový veřejný průchod v logice spojení parku Güell s dalšími velkými parky. Škola je navržena jako spojení 4 pavilonů s nestejnou výškou, propojených vnitřními dvory nebo uličkou. Studenti oživují svým nutným pohybem veřejnou plochu. Nástupní místo je naproti budovy staré školy, jedná se o venkovní vestibul, ovšem krytý pergolou. Výška budov reaguje na charakter terénu a velikost okolní zástavby. Pavilony jsou dvojtraktem s dvojicí schodišť a pavlačí v kontaktu s dvorem. V každém pavilonu je vnitřní přestávková hala pro studenty. V zadní části je součástí haly stávající lom. Druhé straně ulice je stará škola využita jako jídelna s přístavbou příslušenství. Z jihu plácek vymezuje novostavba knihovny a vedení školy, na severní straně je hřiště. Měřítkem, konstrukcí a materiály budova odkazuje na přítomnost lomu. Je to skelet, s pohledovým betonem na fasádě, s povrchovou úpravou, která zdůrazňuje vrstvený charakter okolí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Centrum trvale udržitelného rozvoje
Kučerová, Petra ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Navrhuji tu novou autonomní sturkturu, která vychází z protažení kompozičních os okolního prostředí, ale která vlastním charakterem a náplní vytváří své specifické prostředí. Struktura múže být nezastavěná, zastavěná částečně nebo úplně a ve všech těchto fázích jsem si projekt představila. Pro další rozpracování jsem si vybrala fázi kdy bude zastavěná parcela při ulici Koliště a při ulici Lidická.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
|
|
Centrum trvale udržitelného rozvoje
Křístková, Veronika ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Vytvoření trvale hodnotného prostředí ve městě. Moje definice je následující: Zaprvé místo se silným charakterem, které bude nezaměnitelné, snadno lokalizovatelné a ke kterému bude možné vytvořit si vztah. Zadruhé místo, které se může – aniž by ztrácelo svůj charakter – neustále proměňovat. Zatřetí místo uvnitř kterého lze objevovat zvenčí neviděné skutečnosti a překvapení. Pokus o implementaci těchto principů na konkrétní lokalitu – nákladové nádraží Gare de Sebeillon ve Švýcarském Lausanne. Urbanistické řešení plochy kolejiště a rekonstrukce nádražní haly.
|
|
|
B + B BARCELONA
Fabián, Ondřej ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh školy do místa jako je čtvrť Poblenou je velké dobrodružství. Bloky plánu Cerda uv sobě uzavírají dramatickou historii industriální éry, kdy se ještě Barceloně říkalo Katalánský Manchester. A tady si pokládám otázku. Co znamená slovo krajina v tomto prostředí ? Jak se aplikuje na staré haly a komíny představa archetypu KRAJINY ? Jsou to snad právě tyto prvky, jež kdysi živily takřka celou Katalunii ? Mohou se střechy dnes již nevyužívaných průmyslových hal stát něčím jiným ? Novou fasádou ? Krajinou ?
|
|
|
RADNICE - VĚC VEŘEJNÁ, Správní centrum městské části Brno-sever
Lindovská, Lucie ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo navrhnout radnici pro největší brněnskou městskou část, Brno – sever. Jenda z možných lokalit pro umístění radnice je areál kasáren v Černých polích. Tento areál skrývá velký potenciál pro rozvoj vyhledávané rezidenční čtvrti, a má zároveň velmi výhodnou polohu pro umístění nové budovy radnice. V rámci areálu jsem radnici umístila na nároží ulic Provazníkovy, Jugoslávské a Mathonovy, kde radnice funguje jako spojovací prvek mezi starou a novou zástavbu je tak plně integrována do městské struktury. Budovy není výškovou dominantou, odlišuje se však od svého okolí atypickou hmotou a kamennou fasádou, které je pouze na jednom místě otevřena směrem k městu. Objekt je funkčně rozdělen na tři části – administrativní pronajímatelnou budovu, která je propojitelná s radnicí, vlastní úřad a reprezentativní část radnice (zasedací sál, obřadní síň). Přízemí je věnováno občanským aktivitám (komunitní centrum, knihovna, pošta) a samotná radnice se rozprostírá ve druhém, třetím a čtvrtém podlaží.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Bužek, Jiří ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Práce se zabývá urbanistickým řešením území Komínských louk a návrhem fotbalové akademie. . V návrhu je vytvořena osa, která spojuje dva hlavní vstupy do území a dělí území na dvě části. První část u řeky je část pro relaxaci pikniky atd… Funguje jako městský park. Dále jsou v návrhu vytvořeny umělé koryta pro možnosti využití řeky ke koupaní, bruslení, půjčování šlapadel. Vzniklé ostrovy pak fungují jako oblasti lesoparků, s důrazem na ochranu původních biotopů řeky. Další vstupy jsou navázány na zastávky tramvaje č. 1. Z těchto vstupů vedou cesty kolmé k hlavní ose a dělí území na primární pásy. Další dělení území na sekundární strukturu, je pomocí cest kolmých k hlavní ose, jejíž vzdálenosti jsou v měřítku fotbalového hřiště a vycházejí z důležitých bodů v území. Jednotlivé pásy jsou funkčně určeny možností zaplavení. Ty pásy jenž mohou být nejčastěji zaplavovány jsou určeny pro zahradnictví, ukázkové zemědělství, sportovní plochy s volným přístupem. Další pásy pak umožňují zastavění a také umístěný sportovišť s kontrolovaným vstupem. Fotbalová akademie je umístěna na křížení hlavní osy a cesty směřující ze zástavky tramvaje.
|
host ::
RSS.