|
|
Definování základních typů sociálně-ekologických krajin v České republice v kontextu poskytovaných ekosystémových služeb
Spustová, Kateřina ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce reaguje na současné přístupy antropogenního ovlivnění ekosystémů a jimi poskytovaných ekosystémových služeb. Cílem práce je na základě existujících klasifikací a typologií krajiny a jejich kombinace s přístupy klasifikace ekosystémových služeb vymezit sociálně-ekologické jednotky jako funkční sociálně- ekologické typy území; tedy na základě uvedených klasifikací prokázat, že sociálně- ekologické jednotky jsou funkční sociálně-ekologické typy území, kterým by měla být v typologii krajiny věnována zvýšená pozornost. Sociálně-ekologické krajiny jsou v práci vymezovány na základě stupně antropogenního ovlivnění, vybraných socioekonomických charakteristik a na základě vymezení typických ekosystémových služeb. Práce vychází z Miléniového hodnocení ekosystémů a soustřeďuje se na tři ze čtyř definovaných kategorií ekosystémových služeb, a sice na zásobovací, podpůrné a kulturní služby. Jako metodologie byl zvolen kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn pomocí sběru a analýzy statistických dat získaných z databází Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Statistické ročenky půdní služby. Výsledkem práce je zjištění, že sociální a ekologické složky sociálně-ekologických systémů jsou ve vzájemném vztahu a je žádoucí věnovat jim v klasifikaci krajiny...
|
|
|
Geoekologické preference jelena evropského v NP Šumava a Bavorský les
Lachová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Barbora Lachová Praha 2017 1 Geoekologické preference jelena evropského v NP Šumava a Bavorský les Abstrakt Jelen evropský (Cervus elaphus) je ve střední Evropě hojně rozšířeným druhem. V NP Šumava a Bavorský les jsou jeho stavy zvýšené, proto je pro zajištění ochrany porostů nutné provádět selektivní management a kontrolovat populaci jelena. Velmi cenná je pro management a pochopení životních strategií jelena znalost typického habitatu, geoekologických preferencí a časoprostorového využití území jelenem. Z toho důvodu je nutné shromažďovat data o výskytu jedinců, což se děje převážně pomocí GPS-telemetrie. V této práci jsou data z GPS-obojků třinácti jedinců zpracována a podrobena časoprostorové analýze, z níž plyne, že jeleni volí z nabídky prostředí převážně na základě potravních nároků. Volba prostředí je též nemalou měrou ovlivněna činností člověka. V rešeršní části se práce věnuje charakteristice relevantních faktorů prostředí a popisu prostředí v NP Šumava a Bavorský les.
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a využití krajiny bývalého VVP Ralsko po roce 1990
Tvrzník, Lukáš ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnou krajinného pokryvu a využitím krajiny bývalého výcvikového vojenského prostoru Ralsko po roce 1990. Bývalý VVP Ralsko se nachází na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm. Většina jeho území leží v Libereckém kraji a jen jeho jižní část zasahuje do kraje Středočeského. Po odchodu sovětských vojsk v roce 1991 byl výcvikový vojenský prostor zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti obcí na jeho bývalém území obec Ralsko, která má v současné době 171 km2 . Město Ralsko tak rozlohou patří k obcím s největší rozlohou v České republice. V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. Některé bývalé vojenské budovy jsou v současné době komerčně využívány jako sklady surovin. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům a na území tankodromu Židlov byla zřízena obora vzácných druhů zvěře, z nichž nejzajímavějším je zubr evropský (Bison bonasus). V první části práce je provedena rešerše odborné literatury zabývající se změnou krajinného pokryvu, opuštěnou půdou a problematikou bývalých výcvikových vojenských prostorů na území České republiky a v zahraničí....
|
|
|
Typizace experimentálních povodí v Jizerských horách
Buková, Eva ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií krajiny experimentálních povodí ČHMÚ v Jizerských horách, která byla provedena na základě vybraných fyzicko-geografických charakteristik, jež mohou ovlivňovat jejich srážkoodtokové procesy. Vybranými faktory jsou geologické poměry, půdní pokryv, charakteristiky reliéfu - sklonitost a expozice a především vegetační poměry. Právě krajinný pokryv představuje jeden z nejvýznamnějších faktorů, které formují povrchový odtok. Pro typologii krajiny byla využita metoda klastrové (shlukové) analýzy, a to konkrétně metoda k - průměrů. Tato typologie byla provedena jak pro abiotické vlastnosti povodí, tak pro krajinný pokryv. Při tvorbě obou klasifikací bylo zhotoveno celkem 5 analýz o různém počtu shluků. Na základě těchto analýz byla vymezena povodí, která si jsou svými abiotickými vlastnostmi a krajinným pokryvem nejvíce podobná. Součástí práce je i hodnocení vývoje krajiny zájmového území za roky 1953,1986 a 2013.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Břehy vodních toků jsou častým místem výskytu invazních druhů rostlin. Záměrem práce bylo zmapovat výskyt invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky a zjištěné údaje porovnat s výsledky mapování Boháčkové (2007) z roku 2006. Terénní výzkum proběhl v srpnu roku 2015. V každém segmentu břehové vegetace byl sledován výskyt a přibližný počet jedinců sedmnácti invazních neofytů. Celkem bylo v břehové vegetaci Berounky zaznamenáno třináct invazních neofytů. Největší podíl segmentů obsadila Impatiens glandulifera, těsně následována taxonem Robinia pseudacacia. Největší celkový počet jedinců byl zaznamenán u taxonu Reynoutria sp. Výsledky srovnání ukázaly, že dochází k šíření invazních neofytů na nová stanoviště, ale nedochází ke zvětšování populací. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, vodní tok, změny vegetace, mapování vegetace
|
|
|
Současná dynamika krajiny NP Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Disturbance představují procesy, které mění krajinu (Bengstsson et al., 2003). V případě horských oblastí střední Evropy se jedná především o větrné disturbance lesních ekosystémů (Bengstsson et al., 2003; Brůna, 2013; Čada, 2013; Fischer et al., 2002; Matějka, 2013), a následné přemnožení hmyzích škůdců, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus) (Janda et al., 2014). Podle takového scénáře se měnila krajina i na území NP Šumava v letech 2006 - 2012. Cílem předkládané práce bylo s ohledem na proběhlé disturbance analyzovat pomocí tzv. land cover flows proběhlé změny v krajinném pokryvu. Land cover flows popisují, jaký krajinný pokryv se mění v který a kvantifikují rozsah procesu (Martinez-Fernandez et al., 2015). Byly vytvořeny vrstvy za jednotlivé časové horizonty (jeden za každý rok) zaznamenávající změny převážně v lesnaté krajině. Tyto rastrové vrstvy krajinného pokryvu klasifikovaného do 14 kategorií vstupovaly do analýzy v extenzi Land Change Modeler for ArcGIS (Clark Labs, 2015). Stanoveny byly hlavní land cover flows a ty dále procházely analýzou v pěti různých prostorových rámcích pro hlubší pochopení rozšíření změn krajinného pokryvu podle daných podmínek. V důsledku orkánu Kyrill v roce 2007, vznikly plochy polomů (4,73 km2 ), převážně z již poškozeného lesa (3,07 km2 ). Od roku...
|
|
|
Metodické přístupy konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda se při tvorbě pracovních listů s přírodovědnou tématikou dodržují určité postupy a vztahy a dále analyzovat potenciál Prahy pro terénní výuku z geomorfologie. K řešení bylo využito analýzy 101 pracovních listů s přírodovědnou tématikou, které byly hodnoceny na základě předem daných kategorií vycházejících z rešerše literatury. Data analýzy byla dále zpracovávána statistickými metodami. Rešerší literatury pak byly stanoveny geomorfologické zajímavosti nacházející se na území Prahy, které byly dále analyzovány z hlediska jejich potenciálu pro terénní výuku. Analýza pracovních listů poukázala na větší rozmanitost provedení u pracovních listů, které nebyly určeny pro použití při terénní výuce. Pracovní listy určené pro terénní výuku pak byly shledány více homogenními z hlediska jejich délky, počtu otázek a podílu jednotlivých složek plochy pracovního listu. Na území Prahy se nachází několik geomorfologicky zajímavých lokalit, které mají potenciál pro využití...
|
|
|
Změny rozlohy porostů borovice kleče v Krkonoších
Bernhäuserová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Ekosystémy nad horní hranicí lesa jsou citlivé ke změnám klimatických podmínek, a proto jsou vhodným modelem pro hodnocení klimatických změn. Borovice kleč (Pinus mugo) je keřem vyskytujícím se nad hranicí lesa v pohořích střední a východní Evropy včetně Krkonoš. V této práci bylo využito ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1958/1964 a 2012 pro porovnání změn rozlohy a okrajů porostů borovice kleče v souvislosti s klimatickou změnou. Snímky byly vektorizovány ve čtyřech územích. Dvě území se nachází v dolní hranici areálu výskytu borovice kleče a dvě území v horní hranici areálu výskytu. Tím pádem bylo možné porovnat reakci porostu kleče nejen mezi dvěma časovými horizonty, ale i v souvislosti s rozdílnou nadmořskou výškou. Předpokládaná negativní závislost mezi nadmořskou výškou a expanzí se však nepotvrdila, k většímu nárůstu rozlohy došlo oproti předpokladu v územích reprezentujících horní hranici výskytu areálu kleče. Z výsledků je však patrná závislost rychlosti expanze na délce okrajů porostů kleče v iniciálním období, kdy kleč expandovala více na lokalitách s relativně delšími hranicemi areálu v iniciálním období. Zdá se tedy, že pro expanzi kleče v Krkonoších je důležitějším faktorem délka okraje porostu než nadmořská výška. Klíčová slova: borovice kleč (Pinus mugo), expanze,...
|
|
| |
|
|
Změny přírodních podmínek v jižní Africe
Píšová, Šárka ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Rozmanitý region jižní Afriky sužuje nemálo změn přírodních podmínek. Tato práce charakterizuje region jižní Afriky a hodnotí stav a vývoj těchto přírodních podmínek a environmentálních problémů ve čtyřech fyzickogeografických složkách - klima, vegetace, půdy a vodstvo. Metodou rešerše jsou zpracovány odborné studie, které popisují hlavní okruhy problémů ve složkách. Konkrétní hlavní problémy, se kterými se region potýká, jsou popsány v globálním, regionálním a lokálním měřítku. Hlavními problémy jsou: změna teploty a srážek, změna krajinného pokryvu, deforestace, desertifikace, ohrožení biodiverzity, eroze půdy a dostupnost vody. Obecně lze konstatovat, že změny přírodních podmínek v jižní Africe ovlivňuje klimatická změna a antropogenní činnost. Většího vlivu však dosahuje lidská činnost, v důsledku jejího "nepřímého vlivu" na klimatické podmínky a "přímého vlivu" na vegetační podmínky. Klíčová slova: Afrika, jižní Afrika, životní prostředí, klima, vegetace, půdy, vodstvo
|
host ::
RSS.