|
|
Depiction of Slovakia in Czech artistic milieu until 1918
Ernestová, Simona ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Šámal, Petr (oponent)
Bakalárska práca skúma obraz Slovenska v českom umeleckom prostredí od polovice 19. storočia po vznik spoločného štátu v roku 1918. Zameriava sa na to, akým spôsobom bolo Slovensko a Slováci zobrazovaní v dielach českých umelcov ako Josef Mánes, F. B. Zvěřina, Mikoláš Aleš, Jaroslav Augusta, Emil Pacovský, či Miloš Jiránek. Predstavuje slovenských horalov, zbojníkov a drotárov ako symboly Slovákov. Tento obraz sa vytváral na pozadí budovania českej národnej identity, v dobe kedy Uhorské Slovensko bolo súčasťou Zalitavska a České krajiny súčasťou Predlitavska. Za pomoci slovanského mýtu, detvianskeho mýtu a československého mýtu, ktoré niektorí českí umelci reflektovali a následne rozvíjali, vznikal obraz slabšieho spriateleného slovanského národa, bojujúceho proti silnému maďarskému útlaku. Štúdia zároveň poukazuje na rôzne výklady a interpretácie v dobe vzniku umeleckých diel, po vzniku prvej republiky a po komunistickom prevrate v 50. rokoch 20. storočia.
|
|
|
Gabriel Cornelius von Max a některé aspekty jeho kreslířské tvorby
Nedbalová, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Urban, Otto M. (oponent)
Resumé Diplomová práce čtenáři přibližuje osobnost a dílo malíře Gabriela Cornelia von Maxe (1840-1915). První část je věnována umělcově biografii a přehledu jeho celkové tvorby. V jednotlivých kapitolách sleduje chronologicky umělcův život se zvláštním zřetelem na několik význačných okruhů témat jeho děl. Tvorba tohoto představitele mnichovské školy vycházela z pozdního romantismu a dospěla k naturalistickému vyjádření, silně ovlivněnému mysticismem. Gabriel Max na svých plátnech nejčastěji věnoval různým psychickým stavům ženských postav a namaloval několik obrazů extatických vizionářek. Významnou součástí jeho tvorby byla náboženská témata. Zabýval se ale rovněž spiritismem a esoterickými vědami. Vzhledem k specifickým námětům jeho děl a vyhranému individualismu lze jeho tvorbu sledovat také v kontextu ideových proudů symbolismu a dekadence. Svými "náladovými" obrazy ovlivnil také díla některých českých umělců konce 19. století. Vedle ústřední snahy představit malířovu uměleckou tvorbu je v práci poukázáno také na Maxovu mnohostrannou osobnost. Proto jsou zmíněny též jeho přírodovědecké zájmy, ústící do vytvoření rozsáhlé sbírky exponátů z oblasti zoologie, antropologie a etnografie. Tato kolekce se po jeho smrti stala součástí Reiß-Engelhorn Musea v Mannheimu. Darwinovy teorie o původu druhů, rozvíjené...
|
|
|
Žena jako mytologická postava v malbě v českých zemích kolem roku 1900.
Vacková, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
(CZ) Bakalářská práce se bude zabývat zobrazením ženy jako mytologické postavy v umění kolem roku 1900 v českém prostoru a její role v těchto zobrazeních z pohledu mužských autorů. V souvislosti s postavením ženy ve společnosti přelomu století, dobovou filosofií, literaturou a esoterickými či spirituálními teoriemi se práce pokusí zasadit konkrétní vyobrazení mytologických ženských postav na pomyslnou škálu od čisté panny po nebezpečnou femme fatale. Klíčová slova: Umění kolem 1900, Čechy, žena, male gaze, mytologická ženská postava
|
|
|
Malíř Karel Myslbek (1874-1915)
Bradáčová, Barbora ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o akademickém malíři Karlu Myslbekovi, jenž je v uměleckém prostředí znám svou sociální tvorbou. Práce mapuje nejen umělcovu osobitou tvorbu, které byla doposud věnována pozornost pouze okrajově, ale zasazuje ji i do dobového kontextu. V jednotlivých kapitolách jsou tak Myslbekovy obrazy srovnávány s díly tuzemských i zahraničních autorů. Práce zároveň nastiňuje dobové kulturně-společenské pozadí, jež mělo nesporný vliv na řadu umělců. Neopominutelným přínosem práce je i podrobné zhodnocení grafické tvorby Karla Myslbeka, která doposud stála stranou zájmu odporné veřejnosti. Závěr práce se věnuje fenoménu sebevraždy na počátku 20. století, kdy poukazuje na stigmatizování tohoto problému na plátnech a osudech dobových malířů.
|
|
|
Otakar Kubín a Paříž
Zimová, Charlotte ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Pravdová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce tak shromažďuje údaje týkající se styků českého malíře Otakara Kubína s Paříží. Tyto informace bývají někdy obtížně dohledatelné a často obsahují řadu nesrovnalostí, které se tato práce pokouší opravit, uspořádat a analyzovat. Problematikou práce je odhalení vlivu, jaký měla Paříž na Kubínovu tvorbu a také případného zpětného působení, jaké mohl mít umělec na prostředí pařížské. Prostřednictvím metody formální analýzy uměleckých děl a jejich zasazením do kontextu dobového pařížského dění je vykreslena klíčová role, kterou Paříž sehrála v kontextu Kubínova života a tvorby. Právě díky své pařížské tvorbě si Kubín vysloužil uznání nejen v Čechách, ale i ve Francii. Stal se zároveň článkem v síti kontaktů mezi Prahou a Paříží, čímž usnadnil proudění umělecké výměny na trase Paříž-Praha, ale též Praha-Paříž.
|
|
|
Sbírka obrazů Jiřího (Georga) Karse ve Velvarech.
Štučková, Anna ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit a zmapovat Velvarskou sbírku děl moderního umělce Jiřího (Georga, Georgese) Karse, který se narodil roku 1880 v Kralupech nad Vltavou do rodiny bohatého židovského podnikatele. Jako Georg Kars absolvoval studia na Akademii umění v Mnichově, později se usadil v Paříži, kde tvořil a vystavoval pod jménem Georges Kars a stal se předním představitelem tzv. Pařížské školy. Po Karsově předčasné a tragické smrti v roce 1945 byla jeho umělecká pozůstalost z velké části věnována jeho rodnému městu Kralupy nad Vltavou. Dnes jsou obrazy a kresby z pozůstalosti součástí sbírky Městského muzea Velvary, kde se díky tomu nachází nejucelenější sbírka obrazů tohoto pozoruhodného umělce. Velvarské muzeum obrazy vystavuje v obměňované expozici v malém sále v budově v Pražské ulici ve Velvarech. Několik obrazů je také dlouhodobě zapůjčeno do Městského muzea v Kralupech nad Vltavou. Práce se pokusí zasadit díla z Velvarské sbírky do souvislostí umělcova života a tvorby a také vytvořit jejich katalogový soupis.
|
|
|
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
|
|
|
Předpoklady a geneze marxistické ikonologie
Johanidesová, Tereza ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce je postihnout základní předpoklady, genezi a hlavní charakteristiky marxistické ikonologie, která se zformovala jako svébytný interpretační přístup v prostředí českého dějepisu umění začátkem 60. let 20. století. Marxistickou ikonologii zde pojímám jako zastřešující název pro společné metodologické tendence a interpretační strategie úzce provázané skupiny historiků umění působících na tehdejším Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé Akademie věd. Práce sleduje čtyři hlavní tematické linie, které lze považovat z hlediska formování metody marxistické ikonologie do podoby, kterou získala v 60. letech, za klíčové. První sledovanou perspektivu představují ikonografické a ikonologické tendence. Nastíněny jsou dějiny pojmů ikonografie a ikonologie a její hlavní světoví reprezentanti s důrazem na první polovinu 20. století, v návaznosti na to jsou dále sledovány zpočátku ikonografické, později i ikonologické tendence v českém dějepisu umění 20. století. Důraz je kladen nejenom na postihnutí způsobů pojetí ideového výkladu ale i na tradici chápání pojmů ikonografie/ikonologie v českých dějinách umění. Druhou linií, kterou práce sleduje z hlediska formování marxistické ikonologie, je samotná přítomnost marxismu a marxisticko-leninského diskurzu v uměleckohistorických...
|
|
|
Sochařské dílo Stino Paukerta
Paukertová, Martina ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Šámal, Petr (oponent)
The concern of this bachelor theses is about sculptor and medallist Stino Paukert (*1879 †1960), pupil of Stanislav Sucharda (*1866 †1916). The main aim of this thesis is a listing of his works and an attempt to contextualize it. It chronologically through his life events map his work. The first part is devoted to the beggining of his life and study, the next one is about his stay in Rome and the last one is about his work after the first world war and return to the Czechoslovak Republic. As a supplement is the listing of his work.
|
|
|
Osamění ženy v díle Jakuba Schikanedera
Zamazalová, Kateřina ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Štefková, Zuzana (oponent)
1 ABSTRAKT (CZ) Bakalářská práce se zaměřuje na tu část díla Jakuba Schikanedera, která zobrazuje osamění žen. Schikaneder pracoval s motivem osamělé ženy napříč svou uměleckou tvorbou, jako malíř sociálních témat, i později, kdy se v jeho díle výrazněji prosazuje symbolistní poloha. Práce zasazuje téma zobrazení osamělosti do uměleckohistorického kontextu, popisuje umělecké prostředky, kterými Schikaneder vyjadřuje psychologické stavy zobrazených, věnuje zvláštní zřetel rámování zobrazeného výjevu prostředím a pohlíží na tuto část Schikanederovy tvorby z pozice feministické kritiky. KLÍČOVÁ SLOVA Jakub Schikaneder, přelom 19. a 20. století, žena, osamělost, genderová interpretace obrazového prostoru, feministická kritika
|
host ::
RSS.