Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
Grafika českého informelu
Krtička, Jiří ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Michálek, Ondřej (oponent) ; Nešlehová, Mahulena (oponent)
Grafika českého informelu Autor: Jiří Krtička Anotace Práce se komplexně zabývá grafikou českého informelu: zkoumá její zdroje, principy a témata, hodnotí osobní přínos jednotlivých tvůrců a analyzuje techniku strukturální grafiky. První umělecká díla v informálním stylu v Čechách vytvořil v době druhé světové války Josef Istler, který náleží k evropským protagonistům neformální abstrakce. V poválečných letech se Istler zabýval převážně malbou a monotypem. Vůdčí osobností české informální grafiky se proto stal Vladimír Boudník, který svůj umělecký program, formulovaný ve dvou manifestech explosionalismu z roku 1949, rozvíjel s obdivuhodnou důsledností až do konce života. Cestou k naplnění tohoto programu se staly inovativní postupy tzv. strukturální grafiky, vyvíjené Boudníkem od poloviny padesátých let. Dílo Vladimíra Boudníka silně ovlivnilo celou generaci českých umělců a podstatně napomohlo k tomu, že umění informelu se v Československu prosadilo i přes ideologický odpor komunistického režimu a dosáhlo v celoevropském srovnání vynikajících kvalit. Technika strukturální grafiky, rozvíjená početnými Boudníkovými následovníky, se stala originálním českým přínosem světovému umění. Klíčová slova informel, abstraktní expresionismus, česká grafika, strukturální grafika, Vladimír Boudník, explosionalismus
Skleněný náhrobek od Mariana Karla
Nešlehová, Mahulena
Náhrobek Jitky Stecherové (1972-2005), realizovaný a umístěný v roce 2005 na Novém židovském hřbitově v Praze na Vinohradech, je zajímavý vizuálním, netradičním pojetím. Autorem je mezinárodně uznávaný český výtvarník Marian Karel (1944), který ve svém geometricky zaměřeném díle, užívá sklo jako prostředek k sochařsky a architektonicky pozoruhodným, reflexní aktivitou světla modulovaným ztvárněním prostorů a prostorových průniků.
Pojetí náhrobku v sochařské tvorbě Jana Koblasy
Nešlehová, Mahulena
Studie připomíná tvorbu Jana Koblasy (1932) určenou pro sakrální prostory. Z realizací náhrobků, které jsou součástí jeho duchovně zaměřené aktivity, příspěvek rozebírá dva typy řešení. K prvnímu typu patří díla věnovaná památce blízkých přátel, jež se vyznačují osobním přístupem (hroby básníka Ivana Diviše, malíře Jiřího Valenty a hudebního skladatele Milana Kymličky realizované v Čechách). Druhý typ zahrnuje univerzální, minimalisticky koncipované, nadčasové pojetí, jež představuje hrob lékaře Artura Rathkeho v Koselu v Německu. V závěru se článek zabývá řešením prostoru hřbitovní kaple v Neumünsteru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.