|
|
Analýza školních vzdělávacích programů přírodopisu na druhém stupni základních škol
Roreitnerová, Daniela ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Rajsiglová, Ina (oponent)
7 Abstrakt Před zhruba patnácti lety prošlo české školství kurikulární reformou. Díky ní školy získaly větší svobodu, ale také zodpovědnost v tom, jak bude vzdělávání právě v jejich případě vypadat. Zavádění reformy provázela mimo nejrůznější očekávání i nedorozumění a problémy. Nyní se schyluje k revizím kurikulárních dokumentů. V tuto chvíli však zatím není jasné, co jim přesně bude podléhat, a bohužel ani to, s jakým cílem jsou vůbec změny plánovány. Tato práce si tak klade za cíl zmapovat momentální situaci pro oblast přírodopisu a podrobit vybrané školní vzdělávací programy (ŠVP) kvantitativní analýze. ŠVP jsou zde chápány jako jeden z možných ukazatelů toho, jak byly některé ideje z rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) učiteli pojaty a zpracovány. Práce se tak zaměřuje především na oblasti, které byly kurikulární reformou nově akcentovány. Jsou to témata klíčových kompetencí, propojení předmětů (ať už v rámci průřezových témat nebo mezioborovými vazbami skrze vybrané učivo) a v neposlední řadě téma metod a forem výuky a práce se samotným učivem. Analyzovány byly všechny online dostupné ŠVP základních škol na území Prahy (včetně deseti nezveřejněných na webových stránkách školy), přičemž v potaz byla brána pouze část týkající se přírodopisu. Zjištěné údaje byly zaznamenávány...
|
|
|
Pojetí průřezových témat v přírodovědných předmětech na střední škole.
Václavíková, Lenka ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Simonianová, Lenka (oponent)
Úkolem současné školy již není vybavit žáky pouze vědomostmi a dovednostmi, ale také postoji a hodnotami. To je jedním z cílů tzv. průřezových témat, jež přinesla před několika lety realizovaná reforma školství. Pro mnohé učitele je však tato oblast stejně nová jako pro jejich žáky, a právě proto vznikla tato diplomová práce, která podává základní informace o průřezových tématech a nabízí možnosti, jakým způsobem je lze do výuky začlenit. Teoretická část se zaměřuje především na charakteristiku českých a zahraničních průřezových témat a na jejich vzájemné srovnání. Součástí výzkumné části jsou vytvořené praktické návrhy propojující průřezová témata s výukou přírodovědných předmětů, z nichž byly některé ověřeny v praxi. Následovalo dotazníkové šetření, které zjišťovalo, jaký je postoj středoškolských studentů k průřezovým tématům a činnostem vedoucím k rozvíjení klíčových kompetencí. Studenti taktéž prostřednictvím dotazníku vyjadřovali svůj názor na vyučování, při němž byly praktické návrhy aplikovány. V závěru výzkumu došlo ke zpracování získaných výsledků, které byly následně porovnány s odbornou literaturou a názory autorky.
|
|
|
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ: přístup škol a pedagogů k handicapovaným žákům.
Hamtilová, Martina ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Havlová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem škol a pedagogů k handicapovaným žákům. Teoretická část se věnuje problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a její legislativou, pojmu handicap a formám handicapu. Z forem handicapu jsou charakterizovány specifické poruchy učení, lehká mozková dysfunkce a poruchy chování, dětská mozková obrna, autismus a Aspergerův syndrom. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na podmínky, legislativu, dokumenty a statistické údaje v oblasti integrace handicapovaných žáků. Pro praktickou část diplomové práce jsem si stanovila několik cílů: pozorovat chod vyučovací hodiny, přístup pedagoga a práci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; realizovat výuku s handicapovanými žáky pro získání vlastní zkušenosti; vést rozhovory s pedagogy, s asistenty pedagogů, případně i se speciálním pedagogem za účelem zjistit názor pedagogických pracovníků na integraci a získat doporučení o přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; prostřednictvím dotazníků pro školy zjistit podmínky pro integraci handicapovaných žáků a závěrem shrnout doporučení a vytvořit příručku pro pedagogy začínající pracovat se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Využití přírodovědných muzeí a přírodovědných sbírek ve výuce
Jandová, Jana ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
V současné době se ve výuce odstupuje od klasické frontální výuky, učitelé se snaží žáky nabádat k tomu, aby si oni sami zjišťovali informace a tím rozšiřovali své znalosti. Proto učitelé mimo jiné využívají muzejních sbírek k výuce a snaží se svým žákům ukázat život v minulosti a současnosti zábavnější formou. Vše, co se žák naučí vlastní zkušeností, si lépe zapamatuje a využije v nových zkušenostech. Cílem této diplomové práce je vytvořit návrh exkurze do čtyř vybraných muzeí. K exkurzi sestavit pracovní listy a následně vyzkoušet exkurzi v praxi. Závěrem této diplomové práce je, že se muzea snaží nalákat školy na různé výukové programy a přednášky, případně exkurze do okolí. Bohužel se tyto programy týkají převážně společenskovědných předmětů. Výukových programů, které se zabývají pouze vzděláváním v přírodopisu nebo biologii či jiné přírodovědné oblasti, je zatím málo, ale učitelé biologie mohou velkou měrou využít široké nabídky exponátů a sbírek muzeí a utvářet u žáků mezipředmětové vztahy. Klíčová slova: exkurze, výukový program, pracovní list, muzeum, dětské muzeum
|
|
|
Zoologie strunatců pohledem aktivizačních metod a forem výuky.
Janda, Štěpán ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá začleněním aktivizujících metod do výuky biologie. Zaměřuje se na zoologii strunatců určenou pro žáky základních škol. Těžištěm výzkumu jsou úlohy vytvořené autorem, které jsou zacílené na aktivní osvojování učiva. Ty byly použity v hodinách přírodopisu. Průběh jejich řešení byl pečlivě sledován a zaznamenán. Získaná data a výsledky jsou rozebrány v kapitole věnované diskusi. Důraz je kladen na popis a řešení problémů, které se během ověřování vyskytly. Účelem je podat čtenáři funkční možnosti, kterými může ve výuce žáky zaujmout a nasměrovat k aktivnímu získávání znalostí.
|
|
|
Problematika infekčních chorob v povědomí žáků základních a středních škol.
Peštová, Ilona ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Infekční choroby jsou velice aktuální téma v dnešní době ve společnosti. V posledních letech se objevilo již několik epidemií infekčních onemocnění (hepatitida A, ptačí chřipka, prasečí chřipka) a nikdo neví, kdy se objeví další "nová" infekce. Při vypuknutí epidemií vzniká ve společnosti obrovský zájem o získání informací o dané chorobě, ale často dochází i ke zbytečné panice, protože média zveřejňují často nesprávné informace. Bylo by tedy vhodné, aby došlo ke zlepšení informovanosti veřejnosti a zabránilo se tak zbytečnému šíření choroby. Velký důraz by měl být dán na prevenci proti danému onemocnění - především na očkování, dodržování hygienických pravidel a zásad bezpečného sexu. Kvalitní informace by především měli předat učitelé ve vyučování svým žákům, jak ale vyplývá z rešerše učebnic, infekční choroby jsou v učebnicích jen zmíněny a řada podstatných informací v nich chybí. O skutečnosti, že žáci základních škol a víceletých gymnázií se se základními informacemi o infekčních chorobách ve vyučování nesetkají, svědčí i výsledky dotazníkového šetření provedeného v 6. třídách a primách na vybraných pražských základních školách a víceletých gymnáziích. Pro zlepšení informovanosti žáků v rámci vyučování byla vytvořena metodická příručka pro učitele, která shrnuje informace o bakteriálních a...
|
|
|
Skupinové vyučování v tématickém celku biologie člověka.
Grzybková, Helena ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Skupinové vyučování je organizační forma výuky. Žáci jsou rozděleni do několika skupin, ve kterých spolupracují na řešení určitého úkolu. Velkou výhodou je vzájemná pomoc Žáků a uplatnění i méně výkonných a nesmělých Žáků. Tato forma výuky má však také své nevýhody a pojí se s ní několik problémů. Učitel by si měl vše pečlivě naplánovat a připravit. Jeho role je jiná, než při klasickém frontálním vyučování. Při plánování skupinové výuky by si měl pedagog uvědomit, čeho chce docílit, jak velké skupiny budou vhodné, jak žáky do skupin rozdělí apod. Také klasické uspořádání tříd není vhodné pro skupinové vyučování. Při této formě výuky by na sebe měli žáci vidět. Všechny skupiny mohou plnit stejný úkol nebo pracovat každá na něčem jiném. Problémovou záležitostí je také hodnocení žáků při tomto způsobu výuky. Někteří učitelé si s tím nevědí rady. Skupinové vyučování nemusí být vždy kooperativní. Klíčová slova: aktivizační forma výuky, skupinové vyučování, kooperativní vyučování, párová výuka, heterogenní skupina, homogenní skupina, skupinová role, kooperativní dovednosti
|
host ::
RSS.