|
|
Singles jako životní styl
PROKOPOVÁ, Klára
Bakalářská práce na téma "Singles jako životní styl"se zabývá problematikou single matek a pohledem sociálních pracovníků na toto téma. V teoretické části jsem stručně popsala, jak se postupem času vyvíjela rodina, její funkce a role ženy a muže v této skupině. Dále jsem se zabývala rodinou matky samoživitelky a její strukturou. Moderní rodinou a rozvodem v dnešní době a také životním stylem single matky a jejím dobrovolným a nedobrovolným vstupem do tohoto životního stylu. Cílem práce bylo zjistit, jak sociální pracovníci vnímají skupinu single matek a jaká je jejich role v této problematice. K dosažení tohoto cíle byly uvedeny dvě výzkumné otázky. Otázky zjišťují, jak na problematiku single matek pohlížejí sociální pracovnice a jakou roli mají v tomto tématu. V praktické části se potom nacházejí výsledky výzkumu, jenž byl prováděn se sociálními pracovníky organizace SPOD v Českých Budějovicích. Z nich lze vyčíst, že tato problematika není v Jihočeském kraji zatím rozšířená. Sociální pracovnice vnímají jako největší problém nezapsání otce do rodného listu dítěte, což později může způsobovat potíže nejen matce ale také sociálním pracovníkům. Dále uvádějí, že jejich úkol je především poskytnout poradenství nebo případovou konferenci v rámci sociální práce s rodinou. Především doufám, že tato práce zvýší povědomí o tomto tématu, podnítí zájem dalších studentů a kolegů ze sociálního odvětví se touto tématikou zabývat.
|
|
|
Specifika sanace rodiny poskytované rodině s dítětem do tří měsíců věku
Prokopová, Klára ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
V první části této práce shrnuji teoretické poznatky z oblastí, které se týkají rodiny, jejích funkcí a významu pro dítě. Věnuji se základním právním normám a také sociální práci s rodinou. Zaměřuji se na pojem sanace rodiny. Pokračuji kvalitativním šetření s cílem doplnit teoretický rámec specifik sanace rodiny poskytované rodinám s dětmi do tří měsíců věku. Sociální pracovníci, se kterými jsem se v rámci mého šetření setkala, se v mnoha znacích sanace rodiny, poskytované vybrané cílové skupině, shodli. Byl sestaven seznam organizací, které sanaci rodiny poskytují na území hlavního města Prahy. Tyto organizace poskytují službu vybrané cílové skupině. Tento seznam může být dále použit v praxi. Kvalitativní šetření potvrdilo, že sanace rodiny je nezastupitelná na trhu sociálních služeb. Z odpovědí sociálních pracovníků vyplynulo, že v budoucnosti se bude zvyšovat poptávka po této službě. Mění se totiž tradiční hodnoty rodiny a na rodiče je vyvíjen větší tlak ohledně plnění jednotlivých rolí ve společnosti.
|
|
|
Kulturní standardy Ruska
Prokopová, Klára ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
První kapitola práce je zaměřena čistě teoreticky. Jsou v ní vysvětleny základní pojmy a zmíněny nejznámější studie expertů. Zabývám se zde kulturními standardy jak obecně, tak i konkrétně pro Rusko a Českou republiku.V druhé kapitole je blíže popsáno Rusko, základní informace, jeho historie, politická a ekonomická situace. Třetí část je praktická. Zde jsou porovnány kulturní standardy ruské a české společnosti. Pomocí dotazníku jsou porovnány výsledky analýzy specialisty a mnou zjištěné výsledky.
|
|
|
Preventivní programy ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji
PROKOPOVÁ, Klára
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou službou poměrně mladou a etablující. Posláním Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je pomoci dětem a mládeži, od 6 do 26 let, ze sociálního vyloučení a z méně podnětného prostředí prostřednictvím různých volnočasových aktivit. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám Nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež od jejího vzniku, přes poslání tohoto zařízení a vytyčené cíle. Větší pozornost věnuji cílové skupině, tedy dětem a mládeži, jelikož se jimi zabývá můj výzkum. Dále uvádím legislativní ukotvení zařízení a popisuji metody a intervence, které jsou zde realizovány. Do práce jsem zahrnula i faktory ovlivňující trávení volného času mládeže, jako je rodina, škola, vrstevníci nebo média. V posledním bloku teoretické části se věnuji preventivním programům a roli sociálního pracovníka v preventivních programech. V praktické části bakalářské práce zmiňuji cíl práce, kterým je popsat, jaké preventivní programy jsou realizovány ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji. Dalším cílem je popsat percepci preventivních programů pravidelným účastníkem. Dále jsou zde uvedeny výzkumné otázky, které jsou: 1) Jaké jsou preventivní programy ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji? 2)Vnímá uživatel preventivní programy jako přínosné nebo jako obtěžující? Pro dosažení cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Jako doplňkovou techniku jsem zvolila analýzu dat., která spočívala v analyzování dokumentů těchto zařízení. Výběrový soubor byl tvořen pravidelnými uživateli preventivních programů ve vybraných Nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji. Druhý výběrový soubor byl tvořen ze sociálních pracovníků, kteří v těchto zařízeních pracují. Při výběru Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, byla důležitým kritériem existence ucelené koncepce primární prevence. Dalším kritériem byla poloha těchto zařízení, kdy jsem si určila, že každé zařízení musí působit v jiném městě Jihočeského kraje. Tímto jsem chtěla dosáhnout větší rozmanitosti preventivních programů. Nakonec jsem tedy zvolila NZDM V.I.P. z Českých Budějovic, NZDM Bouda působící ve městě Český Krumlov a NZDM Bongo, které funguje ve městě Týn nad Vltavou. Z interpretovaných výsledků výzkumu jasně vyplývá, že preventivní programy všech zařízení jsou na dobré úrovni. V rámci práce byly navrhnuty následující hypotézy: H1: Preventivní programy NZDM vycházejí spíše z potřeb uživatele, nežli z témat stanovených pracovníky. H2: Uživatelé preventivních programů v NZDM hodnotí jako přínosnější formu preventivního programu filmové večery než besedy. Z informací získaných při rozhovorech je možné získat dobrou zpětnou vazbu od klientů na pořádané preventivní programy, kterých byli účastni. Sociální pracovníci, pracující v již zmíněných zařízeních, mohou interpretaci výsledků použít při tvorbě dalších preventivních programů a snažit se je kooperovat s názory klientů. Dále mohou být výsledky dobrým zdrojem informací pro všechny poskytovatele preventivních programů.
|
host ::
RSS.