|
|
Co říkají ryby o kvalitě vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Jůza, Tomáš ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Frouzová, Jaroslava ; Ricard, Daniel ; Mrkvička, Tomáš ; Sajdlová, Zuzana ; Vejřík, Lukáš ; Šmejkal, Marek ; Borovec, Jakub ; Matěna, Josef ; Boukal, David S. ; Kubečka, Jan
Byla vytvořena první česká metodika hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů pomocí společenstev ryb. Před vlastním vývojem metodiky byla vypracována typologie vodních útvarů rozlišující mezi útvary v různých nadmořských výškách a různou průměrnou hloubkou. K vytváření metodiky byly použity údaje z monitoringu nádrží standardizovanou metodou odlovů ryb mnohoočkovými tenatními sítěmi. Výběr indikátorových metrik spočíval ve statistických analýzách citlivosti jednotlivých indikátorů k nejvýznamnějšímu stresoru – eutrofizaci. Na základě těchto analýz byly vybrány nejspolehlivější indikátory, které navíc splňovaly požadavky Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES), tedy zahrnující hodnocení četnosti, složení a věkové struktury rybího společenstva. Pro každou nádrž byl kombinací vybraných indikátorů spočten poměr ekologické kvality (Ecological Quality Ratio, EQR), který vyjadřuje míru odchýlení aktuálního od maximálního ekologického potenciálu nádrže. Dále byla provedena validace spolehlivosti EQR, a to za prvé s indexem popisujícím degradaci prostředí, a za druhé pomocí časové stability EQR u nádrži s daty zahrnujícími více let vzorkování. Validace prokázaly schopnost námi vyvinutého indexu (vyjádřeného hodnotami EQR) rozlišit mezi silně a slabě antropicky degradovanými nádržemi a malou časovou variabilitu tohoto indexu. Tato metodika tak splňuje požadavky na ní kladené Rámcovou směrnicí vodní politiky (2000/60/ES) a může být použita k hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů.
|
|
|
Metodika odlovu a zpracování vzorku ryb stojatých vod
Kubečka, Jan ; Prchalová, Marie
Metodika obsahuje podrobný návod pro vzorkování rybích obsádek jezer a údolních nádrží pro stanovení ekologického potenciálu a další monitorování vyžadované rámcovou směrnicí pro vody (EC Water Framework Directive, 2000/60/EC). Kombinace vzorkovacích metod byla vybrána tak, aby všechny odpovídaly evropským standardům. Předepsané průzkumy zahrnují sledování vědeckými echoloty, standardní schéma průzkumů nordickými mnohoočkovými tenaty a elektrolov hlubinným agregátem v litorále. Metodika obsahuje rovněž standardní tabulky pro zaznamenávání dat.
|
|
|
Gradients of fish distribution in reservoirs
PRCHALOVÁ, Marie
Prostorové rozmístění ryb bylo studováno ve dvou českých kaňonovitých a třech holandských miskovitých nádržích. Pomocí mnohonásobné statistické analýzy byly sledovány vlivy environmentálních charakteristik jakou jsou hloubka habitatu, jeho sklon, vzdálenost od břehu a od hráze. Ryby byly loveny pomocí tentat, a tak se část práce zabývá i selektivitou tohoto lovného prostředku.
|
|
| |
|
|
Monitorování rybích obsádek údolních nádrží v České republice – výsledky prvního roku sledování
Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Vašek, Mojmír ; Prchalová, Marie ; Matěna, Josef ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
|
|
Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Želivka, největší vodárenské nádrže v ČR, v letech 2004 a 2005
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Říha, Milan ; Jarolím, Oldřich ; Tušer, Michal ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
V létě roku 2004 a 2005 byl proveden komplexní průzkum rybí obsádky ÚN Želivka, a to pomocí tenat, zátahů adultní i plůdkovou sítí, plůdkovými i adultními traly a sonarem. Detailní obrázek rybí obsádky byl sestaven z každého odlovného prostředku ze všech hloubkových vrstev pelagiálu i litorálu. Během dvouletého průzkumu bylo uloveno 40 168 ryb z 19 druhů a jednoho křížence. Rybí obsádka byla představována zejména kaprovitými rybami – ouklej dominovala v pelagiále spolu s ploticí a cejnem, okoun byl početný v litorále. Obsádka byla zařazena do stabilní cyprinidní fáze vývoje společenstva. Průměrná početnost byla 1 700 ks/ha a biomasa 110 kg/ha. V prostorovém uspořádání byly nalezeny následující gradietny – vyšší početnost i počet druhů v přítokové oblasti nádrže a epilimniu a litorále.
|
host ::
RSS.