|
|
Správní tresty za přestupky a ochranná opatření
Čvančara, Michal ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
1 Abstrakt - Správní tresty za přestupky a ochranná opatření Cílem této práce je představit jednotlivé správní tresty a ochranná opatření za přestupky. Vzhledem k rozsahu zadaného tématu je práce zaměřena na jednotlivé druhy správních trestů a ochranných opatření, zkoumá jednotlivé podmínky pro jejich uložení a všímá si možných rozporů v zákonné úpravě. Práce se nevěnuje problematice ukládání správních trestů, jejíž kritéria jsou uvedena v § 37 až 44 přestupkového zákona a slouží pro určení konkrétního druhu a výměry správních trestů, rovněž je upuštěno od problematiky souběhu přestupků. V úvodní kapitole je nastíněna definice a problematika správněprávní odpovědnosti a základní otázky správního trestání jako součásti činnosti orgánů veřejné správy. Pojednáno je o obdobnosti principů trestního práva s přestupkovým právem, jejichž následkem je obvykle možnost analogického využití principů trestního práva i pro oblast správního trestání. Prostor je věnován základním pramenům správního trestání se zaměřením na oblast správních trestů a ochranných opatření. Následující kapitoly se vždy věnují jednomu ze správních trestů uvedených v § 35 přestupkového zákona. Každá kapitola začíná obecným popisem správního trestu a vyjmenovává jeho hlavní účely, pro něž byl zvolen právě tento, a ne jiný správní trest. Následně...
|
|
|
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku
Marková, Monika ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá přezkoumáváním rozhodnutí o přestupku, a to jak přezkoumáváním prováděným správními orgány, tak soudy. Cílem práce je vymezení základních pojmů, zásad a principů užitých při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku a dále zaměření na jednotlivé prostředky umožňující přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Jednotlivé prostředky jsou v práci rozebrány a také jsou nastíněny jejich problematické aspekty. Dílčím cílem je pak zamyšlení nad současnou právní úpravou v souvislosti s otázkou, zda je takové množství různých prostředků potřebné a účelně zajišťuje naplnění a ochranu práv. Tato práce je rozdělena do čtyř základních částí. První kapitola je věnována pramenům právní úpravy a vlivu práva mezinárodního a trestního na přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Ve druhé kapitole jsou vymezeny základní pojmy přezkoumávání rozhodnutí o přestupku a dále jsou rozvedeny zásady a principy, které se při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku projevují. V této práci je následně zvoleno rozdělení prostředků umožňujících přezkoumávání rozhodnutí o přestupku podle orgánu, který takové přezkoumávání činí. Ve třetí části jsou tak rozebrány jednotlivé prostředky umožňující přezkoumávání rozhodnutí o přestupku správními orgány, tedy odvolání, rozklad a odpor...
|
|
|
Odpovědnost právnických osob za přestupky
Kukla, Lukáš ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je odpovědnost právnických osob za přestupky. Přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, byla sjednocena právní úprava upravující správní delikty a přestupky pod jedinou kategorii přestupků, nově tak přestupkový zákon upravuje správněprávní odpovědnost právnických osob. Cílem této práce je rozebrat jednotlivé instituty odpovědnosti právnických osob za přestupky. V první kapitole je nastíněn historický vývoj správněprávní odpovědnosti právnických osob od starověku až po současnou právní úpravu se zaměřením na vývoj této právní úpravy na našem území po roce 1918. Kapitola je zakončena reformou správního trestání. Ve druhé kapitole jsou krátce rozebrány prameny právní úpravy odpovědnosti za přestupky. Třetí kapitola je věnována pojmu právnická osoba z pohledu občanského zákoníku a pojmu přestupek, jeho materiální a formální stránce. Čtvrtá kapitola se zabývá základy odpovědnosti právnické osoby za přestupek. Zaměřuje se na podmínky, za nichž je právnická osoba pachatelem přestupku. Stanovení osob, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné, odpovědností právnické osoby za specifických okolností, pokus přestupku spáchaný právnickou osobou. Dále právnickou osobou jako nepřímým pachatelem a spolupachatelem přestupku. Na závěr...
|
|
|
Přestupky v oblasti požární ochrany
Trachta, Jan ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Přestupky v oblasti požární ochrany Cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního stavu právní úpravy přestupků v oblasti požární ochrany. S novým přestupkovým zákonem došlo v oblasti přestupkového práva k výrazným změnám, které v oblasti požární ochrany přinášejí mnohé komplikace. Došlo k rozšíření pojmu "přestupek" a k dalším zásadním úpravám. Přestupků, kterých se dřív mohly dopustit pouze fyzické osoby, se nově mohou dopustit i právnické a podnikající fyzické osoby. V první části se práce zabývá obecnými zásadami, kterými se přestupkové právo řídí a jaký vliv mají na přestupky v požární ochraně. Tyto zásady jsou zásadní pro pochopení dalších institutů přestupkového práva. Práce se také zabývá vývojem právních předpisů v oblasti požární ochrany. Nejdůležitější předpisy v této oblasti jsou v současnosti zákon o požární ochraně a zákon o hasičském záchranném sboru, kde se nachází úprava všech přestupků v oblasti požární ochrany. Zákon o požární ochraně však nebyl dodnes novelizován, proto nerespektuje novou obecnou úpravu přestupkového práva, což způsobuje výkladové komplikace. V hlavní části práce lze nalézt podrobnou analýzu jednotlivých přestupků v oblasti požární ochrany. U každého přestupku je uveden jeho účel a smysl konkrétního přestupku a důvod, proč zákonodárce přistoupil k jeho úpravě....
|
|
|
Vztah přestupků a trestných činů
Parýzková, Julie ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Vztah přestupků a trestných činů Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje vztah dvou veřejnoprávních deliktů - přestupků jakožto deliktů správního práva a trestných činů představujících delikty práva trestního v užším smyslu. Práce je uvozena představením historického vývoje na českém území, které ilustruje původ tematizovaného dělení veřejnoprávních deliktů a jeho postupné proměny. Na závěr historické kapitoly jsou představeny modely vztahu přestupků a trestných činů, které v kontinentálních právních systémech v průběhu dějin vykrystalizovaly. Na kapitolu o historii navazuje rozbor pojmových znaků přestupků a trestných činů de lege lata, v rámci něhož je analyzována definice přestupku v porovnání s definicí trestného činu. Stěžejním tématem diplomové práce je kapitola věnovaná hranici mezi přestupky a trestnými činy, v rámci které je provedena komparace současné právní úpravy s teoretickými východisky a dále analyzována hlediska rozdělení veřejnoprávních deliktů s uvedením alternativních možností tohoto dělení. Práce se rovněž zabývá problematickou zápisu do rejstříku trestů a rozebírá i vliv práva Evropské unie při určování hranice mezi přestupky a trestnými činy. Dále se práce zabývá srovnáním správněprávní a trestněprávní odpovědnosti, a to především z hlediska společných a odlišných funkcí. Tematizován...
|
|
|
Vývoj přestupkového práva
Hausman, Jiří ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této diplomové práce je vývoj přestupkového práva. Cílem diplomové práce je poskytnout přehled o tom, kdy v právním řádu na území dnešní České republiky vznikla právní úprava přestupkového práva a v jaké podobě a jakým způsobem bylo přestupkové právo, a to jak hmotné, tak procesní upraveno v dalších vývojových etapách. Dalším cílem diplomové práce je zjistit, k jakým změnám v právní úpravě přestupkového práva postupně docházelo. Při zpracování diplomové práce jsem vycházel z textů právních předpisů, které upravovaly přestupkové právo, dále z dostupné dobové literatury a soudních rozhodnutí vydávaných v této oblasti. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole jsou vymezeny dva základní pojmy. Druhá kapitola mapuje vývoj přestupkového práva od jeho vzniku v roce 1787 do vzniku Československé republiky v roce 1918. Tato kapitole je dále rozdělena do tří částí. První z nich poskytuje výklad o přestupkovém právu v nejstarší vývojové etapě, kdy došlo ke vzniku přestupkového práva. Druhá část mapuje vývoj přestupkového práva od roku 1803 do roku 1852. Třetí část této kapitoly je věnována vývoji přestupkového práva v období od roku 1852 do roku 1918. Třetí kapitola diplomové práce se věnuje přestupkovému právu v období existence Československé republiky (1918-1939). Čtvrtá...
|
|
|
Zákaz sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu
Švásta, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Staša, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu a nově v přestupkovém řízení. Pro volbu tohoto tématu jsem se rozhodl z následujících důvodů. Zaprvé, je to multidisciplinární téma, které zahrnuje ústavní právo, trestní právo, trestní právo správní, občanské právo a zejména právo obchodních společností. Dále, vyjma judikatury a několika odborných statí, tomuto tématu nebyla dosud věnována komplexně pozornost. Z tohoto důvodu nabízí zvolené téma novost a možnost pozorování vývoje judikatury, a to zejména judikatury ÚS, NSS a NS. První část disertační práce je věnována historickým kořenům zásady nemo tenetur a vývoji trestního řízení v průběhu staletí. Zvláštní pozornost je věnována skutečnosti, že zásada nemo tenetur byla součástí trestního řízení, a to až do 12. století, kdy byla tato zásada odstraněna z církevního práva, a nahrazena inkvizičním procesem, spojeným s mučením obžalovaného. Tento nový typ řízení byl vysoce kritizován, a to zejména v Anglii v 16. století, a později, kdy někteří advokáti usilovali o jeho odstranění. Anglické právo bylo nakonec první, které akceptovalo fakt, že nikdo nesmí být nucen svědčit proti sobě. Tato nově obnovená zásada nemo tenetur se pak stala součástí i práva USA, neboť byla součástí právních systémů jejich zakládajících...
|
|
|
Rozhodování správních soudů o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věcech správních deliktů
Zíma, Jakub ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
v Českém jazyce Název: Rozhodování správních soudů o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve věcech správních deliktů Tématem této práce je analýza současné právní úpravy a soudní praxe v oblasti soudního přezkumu rozhodování správních orgánů o správních deliktech. Úvodem této práce autor stručně shrnuje historický vývoj právní úpravy správního soudnictví a vlivu mezinárodní právní úpravy a soudní praxe na tento vývoj. Autor této práce se zabývá mezinárodními požadavky na rozhodování v plné jurisdikci a s tím související právní úpravou České republiky. V tomto kontextu dále autor zkoumá vybrané právní úpravy v Německu a v Polsku. Práce analyzuje, zda česká právní úprava požadavky na rozhodování v plné jurisdikci splňuje či nikoli. Autor této práce zkoumá vybraná specifika soudního řízení o přezkumu rozhodnutí o správním deliktu a vliv judikatury na procesní limity této právní úpravy. Práce analyzuje soudní judikaturu a její vliv na rozšiřování soudní ochrany pachatele správního deliktu. Autor této práce se rovněž zabývá uplatněním moderačního práva správního soudu, právní úpravou tohoto práva, jeho faktickou aplikací a úskalím, které současná právní úprava přináší. Dále práce pojednává o prolamování základních zásad správního soudnictví stanovených, mimo jiné, ustanovením § 75 odst. 1 SŘS, a to...
|
|
|
Přestupky proti veřejnému pořádku
Lankašová, Rebecca ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá tématem přestupků proti veřejnému pořádku. Během její tvorby došlo k zásadní změně, kdy byl zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích nahrazen dvěma novými zákony. Jednak zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen Zákon) a jednak zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tato diplomová práce cílí na oblast přestupků proti veřejnému pořádku upravenou v zákoně o některých přestupcích, popisuje jednotlivé přestupky a zjišťuje, zda nastala změna oproti dřívější úpravě. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol. V první kapitole se věnuji definici pojmu přestupku. Uvádím jednotlivé vymezení přestupku a popisuji jeho jednotlivé znaky. Ve druhé kapitole navazuji na první, kdy se zabývám odpovědností za přestupek právnických osob a fyzických osob podnikajících. Původně nebyla tato úprava dříve obsažena v přestupkovém zákoně a mým úkolem je jednotlivé základy odpovědnosti těchto osob popsat. Obsahem třetí kapitoly je vymezení veřejného pořádku. Veřejný pořádek patří mezi tzv. neurčité právní pojmy a jeho vymezení tak není snadné. Snažím se tedy pomocí právní literatury a částečně i judikatury uvést jednotlivé možnosti vymezení tohoto pojmu. Na závěr této kapitoly se věnuji ochraně veřejného pořádku, kde se stručně věnuji obecně...
|
|
|
Odpovědnost za přestupky
Hojková, Eva ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této práce je odpovědnost za přestupky se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. S nabytím účinnosti nové právní úpravy přestupkového práva - tedy zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vyvstala otázka, jak dalece tato nová právní úprava tvoří komplexní a jednotnou úpravu odpovědnosti za přestupky. Cílem práce pak je zhodnocení nové právní úpravy a porovnání s úpravou minulou, a to se zaměřením na zánik odpovědnosti za přestupky. V druhé kapitole této práce je věnován prostor vývoji a historickému pojetí odpovědnosti za přestupky se zaměřením na postup přijímání nové právní úpravy správního trestání. Kapitola je zakončena prameny právní úpravy přestupkového práva. Třetí kapitola je věnována základům odpovědnosti za přestupky, ve které čtenář nalezne rozbor formálních znaků a materiálního znaku přestupku, pojednání o nové právní úpravě odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a fyzických osob podnikajících a o okolnostech vylučujících protiprávnost. Tato kapitola tvoří základ pro kapitolu čtvrtou, která se věnuje hlavnímu tématu práce - zániku odpovědnosti za přestupky. Ve čtvrté kapitole se práce zabývá jednotlivými důvody zániku odpovědnosti za přestupky, které jeden po druhém představuji a analyzuji problémy spojené s původní a s novou právní...
|
host ::
RSS.