|
|
Ilegální nálepky ve veřejném prostoru Prahy: Etnologická perspektiva
Mauer, Filip ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Přestože je Praha zamořena letáky (černá reklama), většina obyvatel jim nevěnuje pozornost a v mysli diváka je považuje za pouhou reklamu. Ve velkých městech po celém světě jsou však podobné samolepky vylepovány jako politická prohlášení, propagující nejrůznější skupiny, teorie či hnutí, reagující na aktuální události, a strany, které s jejich poselstvím nesouhlasí, je strhávají nebo přelepují. Hypotézou tohoto článku je, že podobný scénář se odehrává i v centru českého hlavního města. Tuto hypotézu chci prokázat prostřednictvím pozorování na místě v blízkosti staroměstské části (Staroměstská) a sledováním fly-posterů, jejich umístění, sdělení a následného ošetření. V době, kdy je přístup k dovednostem a vybavení pro tvorbu kvalitních log, obrázků, textů a grafické úpravy běžnou záležitostí, je na čase přestat vnímat tuto oblast pouze jako doménu reklamních a mediálních studií a přistupovat k ní jako k projevu městské kultury. Klíčová slova: nelegální nálepky, černá reklama, Praha, graffiti, Urban, Streetscape.
|
|
|
Vývoj pohraničních sídel a jejich obyvatel na území Českého lesa
Angelovová, Kamila ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Předkládaná studie zjišťuje vývoj sídel a jejich původních obyvatel v oblasti Českého lesa na západě České Republiky. Tato lokalita byla během komunistické éry nedostupná, protože patřila do přísně střežené oblasti na hranici s Německou spolkovou republikou. Mnoho vesnic, původně osídlených Němci, bylo zničeno. V průběhu času se staly ruinami. První část této práce je případovou studií osady Lísková, která je situovaná 20 kilometrů od Domažlic. Druhá část textu popisuje velmi podobnou vesnici, která ale na rozdíl od Lískové nebyla v roce 1956 zcela zničena. Tato obec přežila až do současnosti. Cílem této práce je na uvedených případech zjistit, jaké skutečnosti vedly k procesu zániku obce a z jakých důvodů jiná sídla mohla nařízené demolice v pohraničí přežít. Klíčová slova: lokalita pohraniční, lidská sídla, odsun, zaniklé obce, hranice, fluktuace obyvatel, sociální konstrukce reality, zakořenění, národnosti.
|
|
|
Argonauti: třicet let pražského turistického oddílu
Pohunek, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato práce popisuje historii a specifika pražského sdružení Argo jako reprezentanta tábornických organizací, které vycházejí ze skautingu. Sleduje jeho podobu jako sociální skupiny, existenční požadavky, tradice, symboliku a metodiku a uvádí je do celkového kontextu obdobných sdružení. Kořeny sdružení je možné vysledovat k 11. oddílu Psohlavců, skautského střediska z období "Pražského jara", jenž po zákazu Junáku v roce 1970 působil pod různými formálními hlavičkami a dal vzniknout dnešním sdružením Gemini (1977) a Argo (1993), které se však zpět ke skautingu již nevrátily. Charakter organizace se během tohoto období proměňoval a byl ovlivňován jak její vnitřní situací, tak i širšími společenskými změnami. Podobnou cestu prodělala řada dalších obdobných sdružení a spolků, diskutována je možnost jejich vnímání jako specifické alternativní kultury blízké např. trampingu, v jejímž rámci je sdílena řada výchovně-metodických, organizačních, symbolických a etických prvků. Tyto organizace, které původně vznikly jako prostředek mimoškolní pedagogiky a mají potenciál vytvářet pro své členy významné sociální sítě založené převážně na přátelství, mohou být v případech, kdy je jejich působení omezováno, tlačeny až do postavení na hranici subkultury. Podobný vývoj byl příznačný pro období normalizace, jeho známky je ale...
|
|
|
Konstrukce a užívání démonologických folklorních témat a motivů v populární kultuře: Případová studie videoher
Vozáb, Jakub ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Videohry v současnosti reprezentují velmi rozšířený kulturní fenomén. Velká část z nich k tvorbě herních příběhů a herního světa využívá rearanžované a komodifikované prvky inspirované vernakulárním folklorem. Díky těmto hrám se do velké míry dokázaly popularizovat některé projevy ústní slovesnosti, a to převážně zástupci orální prózy, konkrétně pak démonologické pověsti, a to nejenom v kolektivní paměti určité skupiny, ale díky masovosti populární kultury i ve všeobecné populaci. Na základě identifikace, zpracování, studia a dokumentace těchto projevů ve vybraném vzorku videoher s převážně folklorní tématikou a následným výzkumem mezi hráči a vývojáři ohledně znalostí těchto projevů lze zjistit, jakým způsobem tyto hry pracují s prvky inspirovanými folklorem nebo jestli už tyto projevy nesouvisí s folklorismem, případně folkloreskou. Práce si klade za cíl prozkoumat tato tvrzení a prozkoumat možnosti zachování projevů ústní slovesnosti v kolektivní paměti subkultury hráčů počítačových her s přesahem na všeobecnou populaci. Klíčová slova ústní tradice, ústní slovesnost, vyprávění, populární kultura, démonologické pověsti, videohry, případová studie, folkloreska, kolektivní paměť
|
|
|
Teoretické vymezení černého humoru
Kubelka, Michal ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Cílem této práce je teoreticky ukotvit černý humor, popsat jeho role a společenské funkce, představit jeho místo v současném folkloru a popsat dichotomii mezi běžným a černým humorem. Činí tak představením různých teorií humoru a jejich aplikací na černý humor. Zároveň text pracuje s řadou dokumentovaných příkladů ústního a internetového humoru, přičemž ukazuje převážně vtipy spadající pod černý humor. Práce se dále zabývá pojmy, které se s černým humorem do jisté míry překrývají či jsou mu významově podřazeny. Představuje tedy koncepty jako jsou šibeniční, zvrácený či katastrofický humor a popisuje jejich vztah k černému humoru.
|
|
|
Fenomén současných hororových žánrů na sociálních sítích
Šafaříková, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je obsahová analýza kolektivně sdíleného internetového hororového obsahu. Jednotlivé kapitoly zkoumají žánry současného digitálního folkloru s hororovou tematikou, jež se vyvíjí v prostředí internetu, a současně komunity uživatelů, jež se na jejich vzniku podílí. Dále práce analyzuje platformy, které umožňují šíření těchto hororových prvků, jejich vliv na postupné proměny těchto textů a také reakce některých uživatelů nad rámec pouhého pasivního čtení v podobě ostenze a příbuzných sociálních praktik. Hlavním tematickým okruhem, kterému se tato práce věnuje, je fenomén creepypasty (hororové narativy či obrázky šířící se po internetu), avšak v rámci výzkumu zkoumá i další audiovizuální tvorbu, která se šíří napříč platformami sociálních sítí (strašidelné internetové memy, videa či podcasty). Cílem práce je analyzovat dynamiku trendu současných internetových hororových žánrů a jejich případné proměny, které souvisí s generační obměnou a vznikem nových internetových sociálních sítí a platforem. Klíčová slova: horor, creepypasta, Slender Man, Momo (hra), internetové memy, současná pověst, hoax, digitální etnografie, internetový folklor, současný folklor
|
|
|
Fenomén tabuizovaného jednání v českém prozaickém folkloru
Adámková, Adéla ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce jsou motivy tabuizovaného jednání v prostředí českého prozaického folkloru. Cílem bylo zmapovat výskyt těchto motivů v prostředí pohádek a pověstí, provést jejich komparaci, popsat proměnu v čase a prostoru a případné přesahy do oblasti sociální reality. Metodologicky je práce zaměřena na textologickou analýzu narativních motivů v primárních pramenech folklorních vyprávění od poloviny 19. století po současnost. V závěru jsou navíc představeny některé funkce, jež může tabu v rámci folklorních vyprávění zastávat, je nastíněna problematika vztahu mezi folklorem a sociální realitou skrze tabu a také proces změny vnímání tabu v čase.
|
|
|
Antropofágie v kontextu světového folkloru
Pavelková, Marta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
(česky) Diplomová práce je zaměřena na problematiku lidojedství jako téměř univerzálního kulturního konstruktu, který nacházíme napříč světovými kulturami, se zvláštním důrazem na zobrazování imaginárních lidojedských bytostí v mezinárodním folkloru a mytologii. Práce se skládá ze čtyř částí. První částí je představení teoreticko-metodologického a konceptuálního zázemí, druhou část tvoří samotná vlastní typologická klasifikace antropofágů založená na materiálech získaných z univerzálních folklorních katalogů, třetí část je pak krátký sondážní dotazníkový výzkum jednoho specifického typu antropofágů - dětských strašidel. Poslední část, závěr, shrnuje zjištěné informace a nabízí další možnosti budoucího bádání. Cílem práce je ucelená klasifikace antropofágních bytostí podle jejich typu. Na základě této klasifikace je pak možné sledovat výskyt antropofágů v současném folklorním vyprávění, dokumentovaném v aktuální orální transmisi, a komparovat ho s mezinárodními paralelami.
|
|
|
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech
Pohunek, Jan ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Odraz archeologizovaných krajinných prvků v etnografických pramenech Mgr. Jan Pohunek Abstrakt: Práce se zabývá současnými folklorními interpretacemi významu opuštěných a zanikajících staveb a dalších typů umělých nemovitých památek. Sledovány jsou také vzájemné vztahy těchto interpretací na jedné straně a způsobů, jakými jsou taková místa v současnosti nejčastěji využívána, na straně druhé. Vychází z etnografického výzkumu prováděného v rámci České republiky, který byl postaven zejména na rozhovorech s respondenty a kritické práci s písemnými, audiovizuálními a elektronickými prameny. Na příkladu vybraných lokalit jsou rozebírány způsoby, jakými se může utvářet význam opuštěného, archeologizujícího se místa s ohledem na jeho fyzickou podobu, historii a další typy vlastností. V sekci věnované slovesnému folkloru je dále podán návrh kategorizace motivů sebraných pověstí, které jsou uvedeny v přiloženém katalogu, a je zde diskutována vzájemná podmíněnost jednotlivých dílčích motivů charakterem místa a typem aktivity, která je na něm prováděna. Ve výsledku je možné říci, že jednotlivá opuštěná místa nejsou z hlediska percepce živou kulturou a rejstříku k nim vztaženého slovesného folkloru zaměnitelná - výrazné odlišnosti je možné pozorovat například v závislosti na tom, nakolik má místo přírodní charakter, zda...
|
|
|
Vývoj pohraničních sídel a jejich obyvatel na území Českého lesa
Angelovová, Kamila ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Předkládaná studie zjišťuje vývoj sídel a jejich původních obyvatel v oblasti Českého lesa na západě České Republiky. Tato lokalita byla během komunistické éry nedostupná, protože patřila do přísně střežené oblasti na hranici s Německou spolkovou republikou. Mnoho vesnic, původně osídlených Němci, bylo zničeno. V průběhu času se staly ruinami. První část této práce je případovou studií osady Lísková, která je situovaná 20 kilometrů od Domažlic. Druhá část textu popisuje velmi podobnou vesnici, která ale na rozdíl od Lískové nebyla v roce 1956 zcela zničena. Tato obec přežila až do současnosti. Cílem této práce je na uvedených případech zjistit, jaké skutečnosti vedly k procesu zániku obce a z jakých důvodů jiná sídla mohla nařízené demolice v pohraničí přežít. Klíčová slova: lokalita pohraniční, lidská sídla, odsun, zaniklé obce, hranice, fluktuace obyvatel, sociální konstrukce reality, zakořenění, národnosti.
|
host ::
RSS.