Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....

Viz též: podobná jména autorů
2 Plachý, Rostislav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.