|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Rožánek, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Za škodu se považuje podle § 379 ObchZ. skutečná škoda a ušlý zisk. Obchodní zákoník škodu jako takovou ani její jednotlivé formy blíže nespecifikuje a ponechává výklad obsahu pojmů škody, skutečná škoda a ušlý zisk judikatuře a právní teorii. V rozhodovací praxi soudů se ustálil výklad skutečné škody, který podal Nejvyšší soud ČSSR ve svém stanovisku R 55/1971 již v roce 1970. "V právní teorii i soudní praxi se "škoda" (jako kategorie občanského práva) chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právě relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah …" 1 Škodou, která se projevuje ve formě skutečné škody je soudní praxí i právní teorií míněna majetková újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného, k němuž došlo v důsledku škodní události. Ve své výše uvedeném stanovisku ji Nejvyššího soud ČSSR popsal jako " … skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení...
|
|
| |
|
|
Odstoupení od smlouvy
Junek, Jan ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresný s významnými právními následky. Odstoupení od obchodní smlouvy je komplexně upraveno v obchodním zákoníku, a to převážně dispozitivní formou. Jediným kogentním ustanovením je § 344 ObchZ, podle kterého lze od smlouvy odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Záleží tedy na smluvních stranách, jakým způsobem upraví možnost odstoupit od smlouvy, přitom podmínky pro vznik tohoto práva mohou být stanoveny pro jednotlivé strany rozdílným způsobem. Pokud si smluvní strany přesně nevymezí podmínky pro odstoupení od smlouvy, je třeba uplatnit zákonnou úpravu. Podle obchodního zákoníku je hlavním důvodem vedoucím k odstoupení od smlouvy porušení závazkového vztahu, avšak pouze tehdy, když takové porušení zakládá prodlení dlužníka nebo věřitele. Zákon rozlišuje mezi podstatným a nepodstatným porušením smluvní povinnosti. Při podstatném porušení smlouvy je možné od smlouvy odstoupit ihned. Pokud oprávněná strana svého práva bez zbytečného odkladu nevyužije, vzniká jí možnost odstoupit od smlouvy jako při nepodstatném porušení smlouvy. V takovém případě je povinna poskytnout straně, která je v prodlení, přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění svých povinností a odstoupit od smlouvy může teprve v okamžiku marného uplynutí této lhůty. Kromě...
|
|
| |
|
|
Státní podnik
Hokr, Tomáš ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
Středobodem této diplomové práce je státní podnik, jeho základní charakteristika, právní úprava v platném zákonu o státním podniku a postavení tohoto subjektu dané některými dalšími právními předpisy. Státní podnik je státní organizací a specifickou organizačně právní podnikatelskou formou, prostřednictvím níž stát vykonává správu svého majetku, podniká a tím zároveň naplňuje účel, ke kterému byl státní podnik založen. Specificita se projevuje především majetkem, kterým disponuje, vztahem k tomuto majetku, způsobem založení a výkonem kvazi-akcionářského práva státu k podniku. Základní charakteristikou státních podniků a státních organizací obecně je nezpůsobilost k vlastnickému právu. Nemožnost vlastnit majetek nejenže kontrastuje se schopností se zavazovat, ale vyvolává i otázky týkající se právní subjektivity. Vztah k majetku je vyjádřen neurčitým a dosud nepoužívaným pojmem "právo hospodařit". Právní úpravu podniku můžeme nalézt v zákonu o státním podniku. Tento zákon, ač velmi stručný co do rozsahu, má ambici být komplexní právní úpravou pro státní podniky. Není však dostačující pro úpravu všech možných právních vztahů vznikajících při podnikání. Proto se ve své práci zabývám i možností aplikace jiných právních předpisů a jejich případný dopad. Zvláštní povaha státního podniku vyvolává diskuzi...
|
|
|
Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek
Weigl, Jiří ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Závěr Zadávání veřejných zakázek v období po roce 1989 prochází na území České republiky rychlým vývojem, jehož cílem je nalézt optimální legislativní řešení pro zajištění transparentnosti a nediskrimace v zadávacích řízeních zavedením povinnosti postupovat podle zákonných ustanovení. Předlohou stávající právní úpravě se staly evropské zadávací směrnice, jejichž transpozice proběhla dle mého názoru legislativně přehlednějším způsobem než v sousední Spolkové republice Německo. Velké množství druhů zadávacího řízení veřejných zakázek představuje pro jejich zadavatele různě formalizované postupy, které na ně kladou odlišné nároky co do nákladů administrace a délky kontraktačního procesu, pročež se někteří snaží působnosti Zákona vyhnout. Každý subjekt, který má co do činění s veřejnými rozpočty, ať už je přímo začleněn do systému státní správy nebo nikoli, musí dokonale posoudit, zda podléhá definici zadavatele podle Zákona. U některých subjektů je posouzení jednodušší, neboť se jedná přímo o státní orgány, u jiných právnických osob, které nejsou formálně podřazeny orgánům státu, je zodpovězení této otázky velmi složité. Rozhodující interpretační úlohu hraje judikatura Evropského soudního dvora, jenž klade důraz na faktický charakter činnosti uspokojující potřeby ve veřejném zájmu a na cíl, ke kterému taková...
|
|
| |
|
|
Legal regulation of ownership of cooperative flats
Horník, Tomáš ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
Tato práce pojednává o problematice právní úpravy družstevního vlastnictví bytů. Popisuje jednu ze standardních forem vlastnictví bytů a důležitou formu, která slouží k uspokojování bytových potřeb lidí. Jedná se nepochybně o problematiku nanejvýš aktuální, která je předmětem jako odborných diskusí, tak předmětem zájmu laické veřejnosti. Ostatně v družstevních bytech dnes bydlí v České republice více než 1,5 milionu obyvatel. Přestože historie družstevnictví na území dnešní České republiky má dlouhou tradici, v této diplomové práci jsem se zaměřil především na platnou úpravu bytových družstev, na historické souvislosti upozorňuji pouze na místech, kde to je nezbytné pro komplexnost dané problematiky. Práce je rozdělena na pět kapitol, které se postupně zabývají nejdůležitějšími otázkami bytového družstevnictví. V první kapitole nejprve v krátkosti popisuji platnou právní úpravu na úseku bytového družstevnictví a její základní nedostatky. V jejím závěru upozorňuji na budoucí systémové změny právní úpravy spočívající v přepracování českého soukromého práva. Následující kapitola se zabývá vymezením základních pojmů, jako jsou např. pojmy družstvo, bytové družstvo, družstevní byt a jiné. V rámci této části práce podávám i základní dělení jednotlivých druhů bytových družstev, které je významné především...
|
|
|
Specifika dohod o finančním zajištění
Zempliner, Tomáš ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
Autor se zabývá specifickými rysy dohod o finančním zajištění dle ustanovení §323a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,v platném znění. Vychází přitom z materiálních pramenů právní úpravy tradičních zajišťovacích institutů zástavního práva a zajišťovacího převodu práva, když tato legislativní východiska aplikuje na dohody o finančním zajištění. Specifika těch dohod poté interpretuje z pohledu základních hodnot soukromého práva.
|
|
| |
host ::
RSS.