|
|
Království Jeruzalémské (1099-1187)
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zachycení základních problémů existence Jeruzalémského království v letech 1099-1187. První část práce stručně nastiňuje politickou, náboženskou a sociální situaci v období, které předchází založení latinských států v Palestině. Zároveň se věnuje 1. křížové výpravě a dobytí Jeruzaléma, kterým je zakončena. Druhá kapitola je pak zaměřena na vznik království, jeho rozšiřování, konflikty vnitřní i vnější, vztah k muslimským sousedům, evropským křižákům a Byzantské říši. Dále se snaží se představit formující osoby daného období. Končí osudnou bitvou u Hattínu, která završila první fázi existence křesťanských států v Palestině. Třetí kapitola se věnuje reáliím království, jeho rozsahu, společnosti, obchodu nebo životě lidí ve Svaté zemi. Také se zabývá vztahem mezi panovníkem a šlechtou. Klíčová slova království; šlechta; křížové výpravy; Jeruzalém; Byzantská říše; církev; muslimové
|
|
|
Jak poutníci zabloudili. Příspěvek k dlouhodobé vědecké diskuzi o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy
Weinzettl, Štěpán ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce podává příspěvek k dlouhodobé odborné diskuzi historiků o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy. Reflektuje jak stěžejní prameny k danému tématu - zejména dva narativní prameny starofrancouzské provenience, kroniky Geoffroya Villehardouina a Roberta z Clari - tak nejvýznamnější odbornou literaturu. Obzvláštní pozornost je věnována knize The Fourth Crusade dvojice amerických historiků Donalda Quellera a Thomase Maddena, jež si ve vědeckém světě získala značnou prestiž a stala se stěžejní položkou bibliografie o čtvrté křížové výpravě. Tato studie se do značné míry opírá o její faktografickou základnu, zároveň však polemizuje s jejími závěry. Dále vychází z předpokladu, že vnést světlo do problému, který historická věda dvě století trvající debatou přivedla do mrtvého bodu, je možno pouze za využití mezioborové spolupráce. Jelikož historický spor o čtvrtou kruciátu je v obecné rovině sporem o "konspirační teorii", práce zohledňuje rovněž nejnovější poznatky filozofů o epistemologické hodnotě těchto teorií. Z tohoto úhlu se do historické debaty pokouší vnést nové impulsy.
|
|
|
Jak poutníci zabloudili. Příspěvek k dlouhodobé vědecké diskuzi o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy
Weinzettl, Štěpán ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce podává příspěvek k dlouhodobé odborné diskuzi historiků o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy. Reflektuje jak stěžejní prameny k danému tématu - zejména dva narativní prameny starofrancouzské provenience, kroniky Geoffroya Villehardouina a Roberta z Clari - tak nejvýznamnější odbornou literaturu. Obzvláštní pozornost je věnována knize The Fourth Crusade dvojice amerických historiků Donalda Quellera a Thomase Maddena, jež si ve vědeckém světě získala značnou prestiž a stala se stěžejní položkou bibliografie o čtvrté křížové výpravě. Tato studie se do značné míry opírá o její faktografickou základnu, zároveň však polemizuje s jejími závěry. Dále vychází z předpokladu, že vnést světlo do problému, který historická věda dvě století trvající debatou přivedla do mrtvého bodu, je možno pouze za využití mezioborové spolupráce. Jelikož historický spor o čtvrtou kruciátu je v obecné rovině sporem o "konspirační teorii", práce zohledňuje rovněž nejnovější poznatky filozofů o epistemologické hodnotě těchto teorií. Z tohoto úhlu se do historické debaty pokouší vnést nové impulsy.
|
|
| |
|
|
Království Jeruzalémské (1099-1187)
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zachycení základních problémů existence Jeruzalémského království v letech 1099 - 1187. První část práce stručně nastiňuje politickou, náboženskou a sociální situaci v období, které předchází založení latinských států v Palestině. Zároveň se věnuje 1. křížové výpravě a dobytí Jeruzaléma, kterým je zakončena. Druhá kapitola se věnuje reáliím království, jeho rozsahu, společnosti, obchodu nebo životě lidí ve Svaté zemi. Třetí kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak zaměřena na vznik království, jeho rozšiřování, konflikty vnitřní i vnější, vztah k muslimským sousedům, evropským křižákům a Byzantské říši. Dále se zabývá vztahem mezi panovníkem a šlechtou, a snaží se představit formující osoby daného období. Práce končí sudnou bitvou u Hattínu, která završila první fázi existence křesťanských států v Palestině Klíčová slova království; šlechta; křížové výpravy; Jeruzalém; Byzantská říše; církev; muslimové
|
|
|
Česká a moravská účast na christianizaci Polska
Halašková, Stanislava ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Diplomová práce se zaměřila na jednotlivé fáze christianizace Polska, které se odehrávaly s moravskou nebo českou účastí, to znamená vlivy cyrilometodějské misie v Polsku, sňatek polského knížete Měška s českou knížecí dcerou Dobravou a jeho následný křest a založení hnězdenského arcibiskupství nad hrobem sv. Vojtěcha. Vzhledem k historickému a územnímu vývoji sledované oblasti je práce rozdělena do tří částí. První kapitola je věnovaná christianizaci jižního Polska. Do této oblasti měla směřovat na konci 9. století cyrilo-metodějská misie. Po důkladné analýze písemných pramenů a výsledků současného bádání lze konstatovat, že velkomoravské vlivy na christianizaci jižního Polska není možné potvrdit. Podobných výsledků bylo dosaženo také v případě české účasti na procesu přijímání křesťanské víry v období druhé poloviny 10. století. V této době mělo být dnešní Slezsko a Malopolsko součástí pražského a moravského biskupství. V další části je charakterizován vliv české kněžny Dobravy na rozhodnutí polského knížete Měška I. přijmout křest. Tatou událostí začal proces tvorby církevní organizace piastovského knížectví, který byl završel založením biskupství v Poznani v roce 968. Kvůli nedostatku informací z písemných pramenů nebylo možné určit, jakou formu toto biskupství mělo. Závěrečná kapitola se...
|
|
|
Karel I. z Anjou a projekt církevní unie
Průšová, Tereza ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem práce je projekt církevní unie mezi řeckou ortodoxní a latinskou západní církví, tedy pokus o jejich spojení ukončující více než dvě století trvající schizma, realizovaný na Druhém lyonském koncilu v roce 1274. Cílem práce je rozbor a analýza geopolitické a náboženské situace, ze které projekt unie vycházel a postižení příčin jeho vzniku, dále pak vystižení kontextu unionistické myšlenky na koncilu v Lyonu a její přijetí v západní i východní církvi. Zvláštní důraz je kladen na osobnost Karla I. z Anjou jako vládce, jehož mocenské ambice zahrnující vypravení křížové výpravy proti schizmatickému byzantskému císaři Michaelu Palaiologovi a otevřeně deklarované plány na ovládnutí Konstantinopole měly zásadní vliv na jednání o ustavení církevní unie. Ta vedl císař Michael Palaiologos od samého počátku své vlády a bylo to právě vážné ohrožení Byzantské říše ze strany Karla z Anjou, které ho donutilo přistoupit na unionistické podmínky papežů, které následně vyvolaly silné otřesy v byzantské společnosti.
|
|
|
Idea státu a císařská vláda v byzantském a západním císařství v 9. -11. století
Brandejs, Jan ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo provést analýzu politických a správních struktur byzantské říše a západního císařství v časovém rozmezí od konce 9. do poloviny 11. století, a to za pomoci komparativní metody. Autor se pokusil odpovědět na otázky, jak fungovala panovnická moc ve vztahu k politické elitě a jak se rozdíly v institucionálním vývoji v byzantské říši a na západě odrazily ve společenském zřízení. Výzkum zahrnoval analýzu vladařské legitimity, organizace správy, společenské mentality a abstraktních představ o státě. V závěru práce autor představil základní rysy, kterými se od sebe Byzanc západní říše lišily a zhodnotil další vývoj obou států vzhledem k jejich interní stabilitě a integraci politických elit. Klíčová slova: byzantská říše, východofranská říše, římské císařství, idea státu
|
|
|
Obraz Ivana IV. Hrozného ve stalinském Rusku (Historiografie, beletrie, drama)
Lhotáková, Veronika ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Smrž, Pavel (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza obrazu osobnosti cara Ivana IV. Hrozného a jeho vlády ve stalinském Rusku s ohledem na jeho proměnu, ke které docházelo v duchu stranické ideologie. Interpretaci historických skutečností Ivanovy doby sleduje nejen v historiografii, ale také v umělecké produkci a snaží se postihnout, jakým způsobem byla odborná díla, romány, dramata či filmy využívána pro politickou propagandu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období
Havlík, Tomáš ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
- 5 - Abstrakt: Diplomová práce "Korunovační obřad byzantských císařů v pozdně antickém a raně středověkém období" se zabývá postupnými proměnami obřadů spojených s nástupem císaře na trůn. Za pomoci narativních, právních, uměleckých a numismatických pramenů se pokouší zjistit, jaké byly základní složky korunovačního obřadu, zda se v průběhu doby měnila jejich důležitost a zda se během zkoumaného období objevovaly zcela nové prvky, které dále legitimizovaly nástup císařů na trůn. Práce rovněž věnuje pozornost císařským insigniím, které se používaly jak během korunovace, tak při dalších dvorských obřadech.
|
host ::
RSS.