|
| |
|
|
Suverenita a ústavní demokracie
Gümplová, Petra ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce diskutuje pojem suverenity a jeho transformace pod vlivem procesu globalizace a evropské integrace. Usiluje o nalezení takového modelu suverenity, který by vyhovoval institucím ústavní demokracie na počátku 21. století. Práce vychází z předpokladu, že suverenita je základním elementem moderního právního a politického řádu a že snahy konceptualizovat politiku mimo rámec suverénního státu jsou založeny na nepochopení této kategorie. Rekonstrukce pojmu suverenity je postavena na ideji vzájemnosti a spolupůvodnosti práva a politiky a na diskursivně- proceduralistickém pojetí veřejné autonomie inspirovaném teorií Jürgena Habermase. Pokus nastínit nový rámec normativní teorie suverenity je myšlen jako snaha obhájit tento pojem před jeho četnými kritiky a také zbavit ho autoritářských konotací, které se s ním nesou od jeho prvních formulací v raně moderních teoriích společenské smlouvy. Projekt rekonstrukce teorie suverenity má také být příspěvkem k teorii ústavní demokracie a k řešení jejích vnitřních rozporů.
|
|
| |
|
|
Teorie hodnoty a peněz ve Filozofii peněz Georga Simmela
Bůžek, Lukáš ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Tato práce je založena v zásadě na jediné tezi. Je to teze o relativní nezávislosti a soběstačnosti Simmelova sociologického analytického přístupu. Budeme vycházet z předpokladu, že Simmelova teorie hodnoty a peněz jako součást Filozofie peněz tvoří spolu s jeho metodologickými esejemi relativně uzavřený autoreferenční celek; že se jeho metodologie a analýzy provedené ve Filozofii peněz vzájemně se doplňují a vysvětlují; že veškerý, nebo téměř veškerý materiál pro vysvětlení Simmelovy teorie hodnoty a peněz je možné nalézt v textech, které Simmel napsal ve svém vrcholném sociologickém období. Simmela zde budeme vysvětlovat především zase jenom Simmelem. Originalita této práce, má-li mít aspirace tohoto druhu, spočívá právě v důsledném propojení teorie hodnoty a peněz se Simmelovým metodologickým programem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
The holocaust as a social phenomenon
Moravská, Dorota Tabitha ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práca sa zaoberá popieraním holokaustu ako spoločenským fenoménom, ktorý je považovaný za formu antisemitizmu. Popisuje korene popierania holokaustu v Európe a USA a jeho následné rozšírenie do ostatných častí sveta, pričom sa zvlášť zameriava na arabské/moslimské krajiny, kde tento jav predstavuje súčasť oficiálnej propagandy a tvorí aktívny prvok izraelsko-palestínskeho konfliktu. Práca ďalej popisuje metodológiu popierania holokaustu, čo vedie k úvahe, že popieranie holokaustu je prostriedok využívaný jednotlivcami, či skupinami s cieľom presadiť svoje širšie ideologické zámery a vo svojej podstate sa tak ponáša na činnosť totalitných ideológií a režimov pre ktoré je manipulácia s históriou účinnou stratégiou. V závere sa na základe zistení sociologických prieskumov snaží načrtnúť do akej miery sú snahy popieračov holokaustu o prienik medzi širšiu verejnosť úspešné.
|
|
|
Spor o pozitivismus v německé sociologii. Vývoj, hlavní myšlenky a pokračování
Vondráková, Renáta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Petrusek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Spor o pozitivismus v německé sociologii. Renáta Vondráková. 2012. Abstrakt Hlavním tématem práce je problematika sporu o pozitivismus, kterým se běžně označuje diskuze, k níž došlo v německé sociologii v šedesátých letech. Jednalo se o debatu mezi stoupenci kritické teorie, jimiž byli Theodor W. Adorno a Jürgen Habermas, a kritického racionalismu v pojetí Karla R. Poppera a Hanse Alberta. Rozprava v rámci Německé sociologické společnosti se původně měla týkat otázek spojených s logikou sociálních věd, z mnoha důvodů se však vztahovala spíše k rozdílům mezi pojetím a úkoly vědy z pohledu obou výše zmíněných přístupů. A právě popisu a odhalení důvodů a souvislostí, které vedly k převrácení tématu diskuze, se věnuje tato práce. Cílem je popsat co nejšířeji vnější vlivy a to, jak působily na výsledné chápání sporu, ale také, jakým způsobem se i díky sporu o pozitivismus proměnilo pojetí vědy v následujícím období. V první části práce je pozornost věnována zejména společenské a historické situaci, za níž došlo ke sporu. Následuje přehled nejdůležitějších pojmů, které se v souvislosti se sporem nejčastěji vyskytují, tedy v podstatě jeho témat. Důraz je kladen i na důkladný popis prvních dvou příspěvků k diskuzi - referátů Karla R. Poppera a Theodora W. Adorna. Ve druhé části práce navazuje na...
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Sovětská civilizace. Fenomén SSSR v reflexi soudobé ruské sociologie
Bělonožník, Zdeněk ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kubát, Martin (oponent) ; Tuček, Milan (oponent)
Cílem předkládané práce je představit specifickou diskuzi soudobé ruské historické a společenské vědy o fenoménu SSSR a jeho postavení v rámci ruských dějin. Podrobně jsou zde rozebrány koncepce tří současných ruských autorů, kteří se v různé míře a z různých pozic vyjadřují k jednotlivým etapám sovětských dějin, otázkám příčin a podmínek vzniku SSSR, jeho vnitřní dynamiky, principů fungování sovětské společnosti a vztahu SSSR k Západu a třetímu světu. Problém kontinuity ruských dějin a vztah mezi ruskou tradicí a modernitou představují pak obecnější témata, která dílčí úvahy tří uvedených autorů o SSSR/Rusku prostupují. Představené koncepce ilustrují vnitřní různorodost postsovětské ruské diskuze, současně však odkazují k některým jednotícím liniím, jež názorovou partikularitu dovolují překlenout zobecňujícím pojetím "ruský pohled". Jednou z takových linií je vymezení Ruska/SSSR vůči Západu, které tradičně představuje bezpodmínečně nutný element v jakékoliv ruské diskuzi o identitě země. Předkladatel práce se pokouší ukázat, že idealizovaný obraz Ruska/SSSR v pracech některých ruských autorů souvisí nezřídka se zkresleným vnímáním západní civilizace. Postuláty tří soudobých ruských koncepcí konfrontuje autor s těmi, jež jsou obsaženy v konvenčních přístupech západní sovětologie, aby tak demonstroval jejich...
|
|
|
Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce
Novák, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce" pojednává o fenoménu apokalyptického filmu jako o funkčním elementu v západní civilizaci od druhé dekády 20. století až po současnost. Zkoumá počátky apokalyptického myšlení, tj. očekávání konce světa, a zdůrazňuje jeho náboženský, filosofický i praktický dopad ve společnosti založené na židovsko-křesťanské tradici. Nastiňuje obavy současné veřejnosti související s vývojem technologií, přelidněním i kulturními střety a shrnuje současné pesimistické vize z humanitní i přírodovědné perspektivy. Dále se zaměřuje na počátky apokalyptických témat v beletrii a posléze filmu, přičemž na základě vzorku 150 nejlépe hodnocených děl předkládá navrženou typologii apokalyptických námětů. Posléze, srovnávajíc zastoupení daných typů v jednotlivých dekádách a paralelních společenských nálad a událostí, se snaží dokázat reflektující charakter apokalyptického filmu. Dále se zabývá jeho sociální funkcí a s pomocí McLuhanovy teorie médií jej zapracovává do konceptu morální paniky. Dospívá k závěru, že apokalyptický film pomáhá vybíjet potenciál příslušných morálních panik, neboť předkládá řešení případných problémů, čímž veřejnost uklidňuje, a prostřednictvím označení deviace a zobrazení základních sdílených hodnot slouží k posílení skupinové...
|
host ::
RSS.