|
|
Studie vlivu protaminu na nepřímé elektroforetické stanovení heparinu
Petrák, Ondřej ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo studium interakcí heparinu a protaminu v prostředí kapilární zónové elektroforézy pomocí jejich vlivu na velikost plochy píku tetraargininu. Byla použita křemenná kapilára o vnitřním průměru 50 µm a celkové délce 50 cm. Efektivní délka kapiláry byla 41,5 cm a vzorek byl dávkován na dlouhý konec kapiláry. Byl optimalizován způsob dávkování jednotlivých zón, vhodné složení základního elektrolytu bylo již známo z předešlých experimentů, na které tato práce navazovala. Základní elektrolyt byl složen z 0,1 M roztoku kyseliny trihydrogenfosforečné a 0,1% roztoku hydroxyethylcelulózy. Vzorek byl dávkován hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 120 s. Následně byla stejným tlakem po dobu 90 s dávkována zóna základního elektrolytu. Poslední dávkovanou zónou byla zóna tetraargininu o koncentraci 1 mg/ml, která byla dávkována hydrodynamicky tlakem 5,0 kPa po dobu 3 s. Posledním krokem bylo vložení separačního napětí 30 kV po dobu 30 s. Tetraarginin byl detegován při λ = 200 nm. Byly změřeny vlivy samotného heparinu/ protaminu a jejich směsí v různých vzájemných poměrech. Bylo ověřeno, že se zvyšující se koncentrací heparinu dochází k poklesu plochy píku tetraargininu. Nově bylo zjištěno, jaký vliv na velikost tohoto účinku má přítomnost protaminu. Zde došlo k překvapivému...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
|
Příjem NaCl v potravě u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí
Křišťálová, Kateřina ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Štrauch, Branislav (oponent)
Arteriální hypertenze je závažné kardiovaskulární onemocnění, kterým v České republice trpí až 2,5 milionu lidí. Jde o civilizační chorobu, jejíž výskyt má v naší populaci stále rostoucí trend. Bakalářská práce je věnována problematice výživy u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí s ohledem na příjem kuchyňské soli v potravě. Nadbytek soli je jedním z rizikových faktorů rozvoje arteriální hypertenze. Cílem práce bylo posouzení vybraných stravovacích návyků z hlediska nutriční terapie. Teoretická část popisuje arteriální hypertenzi, její příčiny, klasifikaci, epidemiologii, diagnostiku a v neposlední řadě léčbu. Dále složení soli, nezbytností či škodlivostí na lidský organismus. Praktická část vychází z anonymního dotazníkového šetření, které je zaměřeno na dotazy týkající se: · základních demografických parametrů v klinické léčbě hypertenze a · nefarmakologické léčby tj. výživy (se zaměřením na sůl) a pohybové aktivity. Snahou je zjistit stav výživy u pacientů s arteriální hypertenzí, informovanost o vhodné dietě, dodržování dietních zásad, jestli omezují či se vyhýbají slaným a nevhodným potravinám a jak jsou na tom z používáním soli. Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 115 osob (s převahou mužů 67,8%). Průměrný věk je 53 ± 13 let s průměrným BMI 32 ± 5 kg/m2. Výsledky ukazují vysoký příjem tučných...
|
|
|
profil rezistentního hypertonika z hlediska životního stylu. Úroveň znalostí nefarmakologických opatření a jejich dodržování
Pražanová, Ivana ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Krátká, Zuzana (oponent)
Arteriální hypertenze představuje ve vyspělých zemích závažný zdravotní problém. Spolu s kouřením, diabetem, dyslipidémií a obezitou je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a dalších projevů aterosklerózy. Bakalářská práce v teoretické části obsahuje přehled základních informací o arteriálním krevním tlaku, regulačních mechanismech v organismu v souvislosti s možnostmi farmakologických zásahů a také přehled nefarmakologických opatření, doporučených při léčbě hypertenze. Práce se dále zabývá studiem vlivu psycho-sociálních faktorů na výskyt hypertenze v populaci a možnostmi prevence a léčby hypertenze změnou životního stylu. Jsou popsány bariéry zavádění změn v životním stylu a studie, které se zabývaly vlivem multi-komponentní behaviorální intervence na krevní tlak. Praktická část analyzuje anonymní dotazníkové šetření mezi 72 pacienty oddělení C III. interní kliniky s diagnózou rezistentní hypertenze. Byly sledovány osobní charakteristiky a životní styl pacientů a hledán typický opakující se vzorec těchto parametrů za účelem stanovení profilu rezistentního hypertonika. Současně byly studovány znalosti pacientů v oblasti nefarmakologických opatření při léčbě hypertenze, schopnost pacientů realizovat tato...
|
|
|
Hlavní dietní chyby u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí
Jandová, Jana ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Krátká, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hlavní dietní chyby u pacientů s těžkou farmakorezistentní arteriální hypertenzí. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu arteriální hypertenze, shrnuje rizikové faktory spojené s hypertenzí, epidemiologii a léčbu hypertenze. Poslední část práce je věnována nefarmakologickým léčebným postupům zejména dietním opatřením, která mají nezastupitelný význam v léčbě hypertenze. Praktická část byla vytvořena na základě anonymní dotazníkové akce. Dotazník obsahoval otázky týkající se životního stylu, stravovacích návyků a informovanosti o vhodné dietě při hypertenzi. Cílem práce bylo tedy zjistit, zda pacienti dodržují doporučené dietní intervence, popřípadě jakých nejčastějších chyb se dopouštějí. Celkem bylo osloveno 55 farmakorezistentních hypertoniků (převážně mužů), průměrného věku 52 ± 13 let a BMI 32 ± 5 kg/m2 . Stravovací režim byl nepravidelný s častou absencí snídaně. Nedostatečný byl příjem ovoce, zeleniny a ryb. V jídelníčku se častěji vyskytovaly nežádoucí uzeniny, máslo, tučné sýry a smetanové výrobky. Vzhledem k charakteristice souboru byl zaznamenán nevhodně vysoký příjem sladkých nápojů a potravy, ať již ve formě jemného pečiva nebo cukrovinek. Nepříznivým výsledkem byla také podprůměrná fyzická aktivita sledovaného souboru. Práce ukazuje, jaké dietní chyby...
|
|
|
Alterace kardiovaskulárního systému endokrinně podmíněných hypertenzí, diagnostické a léčebné aspekty
Petrák, Ondřej ; Widimský, Jiří (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Filipovský, Jan (oponent)
cj Naše výsledky přispívají ke znalostem o patofyziologii a orgánových komplikacích endokrinně podmíněných forem hypertenze. Studie s feochromocytomem ukazuje na změny vlastností velkých tepen v souvislosti s nadprodukcí katecholaminů. Poukazuje na možnou souvislost zvýšené cévní rigidity s nadprodukcí především noradrenalinu, ale i sekundární hyperglykémií. Obdobně i u studie u pacientů s primárním hyperaldosteronismem jsme zjistili výraznější změny v centrálním tepenném řečišti /zvýšení aortální rigidity/ oproti esenciální hypertenzi při srovnatelných hodnotách krevního tlaku. Tento nález je jeden z dalších faktorů, který může být příčinou vyššího výskytu kardiovaskulárních komplikací u pacientů s primárním hyperaldosteronismem. Studium biochemicky detekovatelných markerů endoteliální dysfunkce zatím přináší rozporuplné výsledky. Využití těchto ukazatelů v klinické praxi tak zatím zůstává nedořešeno. Stejně tak jsme v naší práce nezjistili žádné významnější rozdíly u různých forem hypertenze a zdravých kontrol. V současnosti jediným uznávaným prognostickým markerem souvisejícím s endoteliální dysfunkcí je C-reaktivní protein jako ukazatel chronického zánětu nízkého stupně. Práce zaměřená na zánětlivé ukazatele u feochromocytomu tak nabízí další možnost, jak mohou katecholaminy nepřímo ovlivňovat...
|
host ::
RSS.