|
|
Litomyšlské gymnázium na pozadí společenských změn 20. století
Rádek, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce pojednává o litomyšlském gymnáziu na pozadí změn dvacátého století. Nastiňuje okolnosti vzniku gymnázia v Litomyšli a dále popisuje jeho rozvoj i těžkosti v průběhu vývoje. Pojednává o profesorském sboru, studentech, vyučovaných předmětech, nadacích i studentské činnosti. Uvádí počty studentů ve vyučovaném náboženství, katechety v jednotlivých školních obdobích i používané knihy k výuce. Také nastiňuje i další studia absolventů. Pojednává o těžkostech obou válečných konfliktů. Popisuje události po roce 1948, které v Litomyšli vyvrcholily procesem se studenty gymnázia a rektorem Františkem Ambrožem Stříteským. Objevuje se zmínka o oslavách výročí vzniku gymnázia. Práce postupně přechází do let nového tisíciletí, ve kterých se gymnázium neustále rozvíjí a zapojuje do mezinárodních projektů. Klíčová slova Litomyšl, gymnázium, studenti, profesoři.
|
|
|
Encyklika "Mit brennender Sorge" a její historické pozadí
Radoměřská, Terezie ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé Terezie Radoměřská Encyklika "Mit brennender Sorge" a její historické pozadí Bakalářská práce, 2006 Práce "Encyklika "Mit brennender Sorge" a její historické pozadí" se věnuje tématu vztahů mezi Vatikánem a Německou říší v době mezi uzavřením konkordátu (1933) a vydáním encykliky Pia XI., "Mit brennender Sorge" (1937). Přibližuje společensko - politickou situaci katolické církve v Německé říši, která dala vzniknout vatikánsko-německé smlouvě - Říšskému konkordátu. Období konce tzv. Výmarské republiky se vyznačovalo sílícím odporem proti politickému katolicismu prezentovanému zejména klerikalizovanou stranou Centrum. Tato politická strana konzervativního středu postupně ztrácela na svém významu a několik dní před podpisem říšského konkordátu se sama rozpustila. Nacisté, kteří se chopili moci v r. 1933 se snažili postupně ovládnout všechny vrstvy společnosti, mezi nimi i církve. Evangelická církev byla rozdělena podporou nacionalisticky orientovaných Deutsche Christen, naopak proti nacistické ideologii se stavěla Bekennende Kirche. Nacisté také podporovali nová náboženská hnutí, která korespondovala s rasistickým základem jejich ideologie. Mezi ně je třeba počítat Deutsche Galubensbewegnung a "Mythus der 20. Jahrhunderts" Alfreda Rosenberga. Katolická církev pokusům o ovlivňování ze strany nacionálně...
|
|
|
Náboženské poměry v Polné v období 1880-1920
Kunc, Vojtěch ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bastl, Ondřej (oponent)
Resumé Náboženské poměry v Polné v letech 1880-1920 Diplomová práce pod vedením PhDr. Tomáše Petráčka, Ph.D., Th.D. o 163 774 znacích pojednává o stavu polenské římskokatolické farnosti, židovské náboženské obce ve městě a o vzájemných křesťansko-židovských vztazích v uvedeném období. Snaží se výstižně zachytit doklady poklidného soužití obou náboženských vyznání, proměnu společenských vztahů mezi křesťany a židy, která nastala po zavraždění Anežky Hrůzové roku 1899 i další důvody, díky kterým se vzájemné vztahy zhoršily. Hlavními zdroji diplomové práce jsou polenské kroniky. Nejdůležitější z nich byla Pamětní kniha děkanství polenské od roku 1836, dále Kniha památny města Polny, díl druhý a Pamětní kniha města Polné 1914-1934. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola nás uvádí po dějin Polné a snaží se z historického hlediska popsat město Polná na přelomu 19. a 20. století. Druhá kapitola charakterizuje římskokatolickou farnost, popisuje duchovní stavby, vyjmenovává nejdůležitější farní události a seznamuje nás s důležitými duchovními osobami. Ve třetí kapitole je popsána polenská židovská obec, její dějiny a židovské stavby ve městě. Čtvrtá, nejkratší kapitola, nás seznamuje s Československou církví, která v Polné začala působit až na sklonku námi sledovaného období. V poslední páté...
|
|
|
Nekatolíci na třebíčském panství v 17. a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace v 2. pol. 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
|
Historie břevnovského kláštera v první polovině 20. století
Boháčová, Blanka ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Resumé: "Historie břevnovského kláštera v první polovině 20. století" Bakalářská práce si klade za cíl přiblížit dobovou situaci života mnichů v kulturním a společenském kontextu. Pozornost je věnována především historickému období mezi léty 1900 a 1950. Práce je členěna do sedmi kapitol, které postihují jak historický rámec, tak i konkrétní etapu dějin života mnichů v břevnovském klášteře. První kapitola pojednává o počátcích mnišství obecně a o životě sv. Benedikta zakladatele benediktinského řádu. Svatý Benedikt sepsal pro své mnichy řeholi, ve které se snoubí prvky vyváženého uspořádání dne mezi duchovním rozjímáním a manuální prací, bere ohled na lidskou slabost a snaží se o vztah plný porozumění a lásky k bratřím. Další kapitola popisuje obecný průřez historií břevnovského kláštera. Začíná vyprávěním o Svatém Vojtěchovi, který společně s knížetem Boleslavem II. založil břevnovský klášter nad pramenem potoka Brusnice roku 993 poblíž vesnice Břevnová. Hlavní část práce je věnována břevnovskému klášteru a dějinným souvislostem. Popisuje se zde život v klášteře od konce 19. až do padesátých let 20. století. Významným specifikem bylo, těsné svázání břevnovského kláštera s broumovským klášterem v tzv. dvojklášteří. Tato břevnovsko-broumovská unie tvořila skoro až do konce druhé světové války dvojjazyčnou...
|
|
|
Historie farnosti České Meziříčí
Svatoňová, Lada ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Resumé SVATOŃOVÁ, Lada. Historie farnosti České Meziříčí - vybrané kapitoly Praha : Katolická Teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010. Diplomová práce. Tato práce obsahuje vybrané události z historie farnosti České Meziříčí od prvních písemných zmínek do současnosti. Pozornost je věnována husitským válkám, emigraci evangelíků, slezkým válkám, rekatolizaci, spory o zádušní pozemky, náboženská nesnášenlivost, první světové válce, dění v Československé republice, pozemkové reformě, komunistickému útlaku, výpovědi součastníků a dění po sametové revoluci. Na základě shromážděných faktů je možno říci, že celonárodní dění se odráželo i v této farnosti. Klíčová slova: Farnost České Meziříčí, duchovní správa, historie farnosti, regionální dění, osobnosti farářů, kostely, katolíci, evangelíci.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Poměr mezi katolickou církví a národním socialismem v Německu v předvečer II. světové války
Radoměřská, Terezie ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Poměr mezi katolickou církví a národním socialismem v Německu v předvečer II. světové války Diplomní práce se soustřeďuje na události v Německé říši v období od převzetí moci Adolfem Hitlerem v roce 1933 do vypuknutí II. světové války. Cílem práce je postihnout vztah mezi katolickou církví a národně socialistickou vládou Německa. Práce přináší klíčové momenty národně socialistického programu a podstatná vyjádření jejích představitelů, které se vztahují k náboženství a církvi. Současně i ostré odsouzení této ideologie ze strany církve. Po převzetí moci roku 1933 národní socialisté uzavřeli Říšský konkordát. Konkordát byl v následujících letech systematicky porušován, církev byla pronásledována a její aktivity důsledně likvidovány. Práce nastiňuje postupnou likvidaci politického katolicismu, stran Centrum a BVP, likvidaci katolických profesních i mládežnických sdružení a vzestup Hitlerjugend. Sleduje cílenou likvidaci katolického tisku i násilné převzetí školství. Popisuje snahu o diskreditaci církve devizovými a mravnostními trestními procesy, které proti ní byly vedeny. Na pozadí těchto represí se práce zabývá vývojem postojů a oficielních vyjádření německých biskupů. Od odsouzení před rokem 1933, přes opatrná vyjádření v letech 1934 - 1935, k pokusům o smír v jednání s Hitlerem v roce 1936, jednoznačně...
|
|
|
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin
Kaucká, Helena ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé_Kaucká Helean.txt Resumé Autor: Helena Kaucká Název práce: Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a obec Dobřichovice v proměnách českých dějin Cílem této práce je postihnout základní vývojové etapy dějin města Dobřichovice, jejichž minulost je úzce spjata s Rytířským řádem křižovníků s červenou hvězdou. V této práci se zamýšlím nad vztahem obce Dobřichovice k Řádu v průběhu dějin. V první kapitole se zmiňuji o historii Řádu a jeho spiritualitě. Dále se věnuji obci Dobřichovice, přičemž jsem se snažila postihnout nejdůležitější momenty v jejích dějinách z hlediska Řádu. Hlavní prameny, které umožňují dobře postihnout sepětí řádu a Dobřichovic a z nichž čerpám, jsou farní kronika bývalé farnosti při kostele sv. Martina a sv. Prokopa v Karlíku, Hradcova kronika Dobřichovic a materiály o Řádu v Národním archivu ČR a Státním okresním archivu Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích. Dějiny Dobřichovic nelze vyprávět bez postihnutí dějin Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, neboť dějiny křižovníků a dějiny Dobřichovic se úzce prolínají od prvních zmínek o Dobřichovicích, které souvisejí s raným obdobím Řádu, kdy se Dobřichovice staly jejich majetkem, přes staletý rozvoj Dobřichovic, husitských válek, třicetileté války, zrušení poddanství v roce 1848 až po sekularizaci obce a řádového majetku v...
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí jako obraz dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Disertační práce ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927-1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934-1942 a opět 1945-1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokatolické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, pomocí nichž ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka - duchovního správce i statutárního zástupce - v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin. Klíčová slova 20. století, církev římskokatolická, Československo, komunismus, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897-1963)
|
host ::
RSS.