|
|
Maloobchodní prodej se zaměřením na význam nákupních center
Eichler, Michal ; Hes, Aleš (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vyhodnocení postavení nákupních center v maloobchodním prodeji v České republice, prostřednictvím provedených analýz. Pro identifikaci silných a slabých stránek vybraných nákupních center, a pro identifikaci příležitostí a hrozeb byla provedena SWOT analýza. Dále byly propočítány vybrané finanční ukazatele u nákupních center a tyto údaje byly porovnány. Na základě těchto údajů byl vyhodnocen možný vliv účinnosti zákona o obchodních korporacích. V další části byly na základě finančních ukazatelů porovnány dva maloobchodní formáty zaměřující se na prodej potravin. První formát představuje hypermarkety umístěné v nákupních centrech a druhý prodejny menšího maloobchodního formátu umístěné mimo nákupní centra. Poslední částí této práce je dotazníkové šetření zaměřené na spotřební chování respondentů při nákupu potravin a jejich preference při výběru maloobchodního formátu.
|
|
|
Vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka
Poláčková, Barbora ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení vlivu ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka na vybrané farmě. Podklady pro zpracování diplomové práce byly získány na farmě Hole Oldřicha Poláčka. Farma Oldřicha Poláčka se nachází ve Středočeském kraji, obhospodařuje celkem 380 ha orné půdy. Na farmě jsou chovány krávy holštýnského plemene, v současnosti v počtu 190 kusů.
Ukazatele mléčné produkce a reprodukce byly sledovány v letech 2013 až 2015. Výsledky sledované farmy byly porovnány s výsledky užitkovosti svazu holštýnského plemene v ČR.
Získaná data byla vyhodnocena a statisticky zpracována pomocí SAS 9.3 (SAS/STAT; 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE.
Hodnocení mléčné užitkovosti a reprodukčních ukazatelů bylo provedeno na základě výsledků získaných měsíčních sestav kontroly užitkovosti a počítačového systému Afifarm. K vyhodnocení byla použita data 104 dojnic, které měly poslední dvě uzavřené normované laktace od roku 2013 do roku 2015 a 121 prvotelek, které měly uzavřenou první laktaci v roce 2014 nebo 2015.
U mléčné užitkovosti byly vyhodnoceny parametry nádoje za laktaci (kg), denní nádoj (kg), tuku (%), bílkovin (%) mléka v závislosti na reprodukci (servis perioda, mezidobí, věk při 1. otelení) a pořadí laktace.
Mléčná užitkovost v roce 2015 byla na farmě nad průměrem ČR. U dojnic na 1. laktaci dosahovala 8 536 kg za normovanou laktaci, u dojnic na 2. laktaci na farmě dosahovala 10 928 kg a u dojnic na 3 a další laktaci dosahovala 10 864 kg. Průměrný obsah tuku 3,71 % a bílkovin 3,28 %.
Vliv pořadí laktace negativně ovlivnil % obsah bílkovin (r= -0,278). Průkaznost byla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší obsah bílkovin byl na první laktaci 3,40 % a nejnižší na páté laktaci 3,20 %. Statisticky se nepodařilo prokázat vliv pořadí laktace na nádoj za laktaci, denní nádoj a % obsah tuku.
Pozitivní vliv byl prokázán mezi nádojem za laktaci v kg a denním nádoj v kg (r=1). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší denní nádoj byl na první laktaci (30,24 kg) při produkci 9 223,06 kg mléka a nejvyšší na třetí laktaci (47,43 kg) při produkci 14 466,76 kg mléka.
Zvyšování produkce mléka za laktaci mělo negativní vliv na % obsah tuku (r= -0,137) a na % obsahu bílkovin (r= -0,196). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). Se stoupající produkcí mléka klesal % obsah tuku i % obsah bílkovin. Statisticky nebyl prokázán vliv nádoje za laktaci na servis periodu a mezidobí.
Vliv byl prokázán mezi obsahem tuku v % a obsahem bílkovin v % (r= 0,501) na hladině významnosti (P < 0,001). Se zvyšujícím obsahem tuku v %, rostl i obsah bílkovin v %. Nejnižší obsah bílkovin (3,20 %) byl zjištěn při obsahu tuku 3,66 %. Nejvyšší obsah bílkovin (3,40 %) byl nalezen při obsahu tuku 3,68 %.
Věk při 1. otelení prvotelek se negativně projevil na % obsahu tuku mléce (r= -0,186). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S přibývajícím věkem při 1. otelení klesal % obsah tuku v mléce. Dále byl prokázán vztah mezi nádojem za laktaci a servis periodou (r= 0,227). Průkaznost vyšla na hladině významnosti (P < 0,05). S prodloužením servis periody se zvyšoval nádoj za laktaci.
|
|
|
Význam a možnosti využití ozimých obilnin v ekologickém zemědělství
Valdmanová, Miroslava ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který nejen umožňuje produkovat
šetrným způsobem kvalitní potravinářské i krmné suroviny, ale má i významnou
mimoprodukční, krajinotvornou funkci. Klade důraz nejen na zemědělskou produkci bez
chemických vstupů, ale v širším smyslu pomáhá navracet krajině její přirozenou, původní
funkci.
Nejpěstovanější a nejvýnosnější obilninou v ekologickém zemědělství ČR je pšenice
setá, která v roce 2014 dosáhla průměrného výnosu 3,05 t.ha-1
, zaujímala plochu 6 117 ha a na
struktuře obilnin v ekologickém zemědělství ČR se podílela cca 24 %. Z ozimých obilnin
zaujímá po stránce výnosu následující místo za pšenicí tritikale s průměrným výnosem v r.
2014 2,97 t.ha-1
a plochou pěstování 3 530 ha, tj. cca 14% podíl na struktuře obilnin v EZ
a následuje žito, které dosáhlo v roce 2014 průměrného výnosu 2,90 t.ha-1
a plochy pěstování
2392 ha, tj. podílu na struktuře obilnin v EZ necelých 10 %.
Na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby v Praze-Uhříněvsi již od roku 1994
probíhá hodnocení širšího sortimentu odrůd pšenice ozimé v ekologickém a konvenčním
způsobu pěstování. Získané výsledky mohou pomoci ekologickým farmářům orientovat se
v nabídce odrůd pšenice a usnadnit jim výběr vhodné odrůdy pro jejich farmy. Součástí těchto
dlouhodobých aktivit je i moje diplomová práce.
Vyšších výnosů dosáhly podle očekávání odrůdy v konvenčním způsobu pěstování -
nejvyšších výnosů dosáhly odrůdy Tobak (B) - 11,6 t.ha-1
, Gordian (B) a Matylda (A) -
shodně 11,0 t.ha-1
a nejnižších výnosů odrůdy Bohemia (A) - 9,6 t.ha-1
, Annie (E)
a Cimrmanova raná (E) - obě shodně 9,8 t.ha-1
.
V ekologickém způsobu pěstování byl nejvyšší výnos zaznamenán u odrůd Gordian
(B) - 9,5 t.ha-1
a Tobak (B) - 9,3 t.ha-1
, nejnižší pak u odrůd Bohemia (A) - 8,0 t.ha-1
,
Cimrmanova raná (E) - 8,2 t.ha-1
a Annie (E) - 8,5 t.ha-1
.Je tedy zřejmé, že v obou systémech
pěstování dosáhly v našem pokusu nejlepších i nejhorších výnosových výsledků stejné
odrůdy. Je však třeba zmínit i velmi dobré výsledky odrůd Evina a Fabius - obě z jakostní
skupiny E (a to především v ekologickém způsobu pěstování). Uvedené odrůdy, které dosáhly
v našich pokusech nejlepších výnosových výsledků, se současně vyznačovaly dobrým
zdravotním stavem a na ekologické pokusné ploše byly zcela nepolehlé.
Z hodnocení jakostních ukazatelů vyplynulo, že v konvenčním způsobu pěstování
dosáhly nejvyššího obsahu N-látek v sušině zrna odrůdy Annie (E) - 13,8 % a Cimrmanova
raná (E) - 13,2 %; nejnižšího pak odrůdy Seladon (B) a Vanessa (C) - obě shodně 10,7 %.
v ekologickém způsobu pěstování byl nejvyšší obsah N-látek v sušině zrna zaznamenán
u odrůd Cimrmanova raná (E) a Evina (E) - obě shodně 11,6 % a ihned za nimi Annie (E) -
11,5 %. Nejnižší obsah N-látek v sušině zrna vykázaly odrůdy Tobak (B) a Vanessa (C) - obě
shodně 9,7 %. v obou systémech pěstování je dobře patrný shodný trend postupného
snižování obsahu N-látek v sušině zrna od odrůd z jakostní skupiny E (elitní) až po odrůdy
z jakostní skupiny C (ostatní, nevhodné pro pekařské zpracování).
V případě Zelenyho testu dosáhly v konvenčním systému nejvyšších hodnot odrůdy
Annie (E) - 60,2 ml a Cimrmanova raná (57,3 ml); nejnižších pak odrůdy Vanessa (C) - 25,3
ml a KWS Ozon (C) - 29,7 ml. v ekologickém způsobu pěstování byly zaznamenány nejvyšší
hodnoty Zelenyho testu u odrůd Cimrmanova raná (E) - 55,8 ml a Fabius (E) - 47,0 ml,
nejnižší u odrůd KWS Ozon (C) - 24,7 ml a Vanessa (C) - 19,0 ml. Stejně jako v případě
obsahu N-látek v sušině zrna je i zde v obou systémech pěstování patrný trend snižování
hodnot Zelenyho testu od odrůd z jakostní skupiny E až po odrůdy z jakostní skupiny C.
V případě, že by ekologický farmář hospodařil v obdobných agroekologických
podmínkách, jaké jsou na VS Praha-Uhříněves a usiloval o potravinářskou jakost pšenice, bylo by
možné mu na základě našich výsledků doporučit např. odrůdy Evina či Fabius (obě z jakostní
skupiny E), které dosáhly jak dobré jakosti, tak i uspokojivých výnosů zrna (v případě výrazné
orientace na jakost i odrůdy Annie a Cimrmanova raná - obě rovněž jakostní skupina E). v případě
preference výnosu by bylo možné doporučit odrůdy některé odrůdy z jakostní skupiny B, např.
Gordian a Tobak.
Práce byla v závěru doplněna stručným porovnáním ekonomiky pěstování pšenice
v ekologickém a konvenčním systému. z tohoto porovnání vyšla lépe pšenice ekologická (i přes
výrazně nižší výnosy), a to především díky výrazně vyšší ceně, vyšším celkovým dotacím
a nižším variabilním nákladům.
|
|
|
Vliv výše výsevku na tvorbu výnosu a kvalitu pšenice špaldy v ekologickém zemědělství
Myšková, Radka ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Rozsah ploch obhospodařovaných v ekologickém zemědělství rok od roku stoupá, stejně jako poptávka spotřebitelů po biopotravinách. Ekologické zemědělství je systém hospodaření bez používání chemických vstupů, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat. Důležitou součástí ekologického zemědělství jsou i rozmanité osevní postupy založené na střídání pestrého sortimentu různých druhů plodin. Do tohoto systému se výborně hodí pšenice špalda, která je méně náročná na podmínky vnějšího prostředí, než pšenice setá.
Cílem bakalářské práce bylo získat poznatky o vlivu výše výsevku na tvorbu výnosu a výsledný výnos pšenice špaldy v ekologickém zemědělství. Dále pak posoudit případné odlišnosti v hodnotách vybraných jakostních ukazatelů zrna v závislosti na výši daného výsevku. Na závěr na základě získaných výsledků vybrat výsevek, který se v daných podmínkách osvědčil nejlépe.
Z výsledků našich pokusů s vybranými genotypy jarní a ozimé pšenice špaldy a kontrolními odrůdami pšenice seté, vedených při různých výsevcích (100, 200, 300, 400 a 500 klíčivých obilek na m2) v ekologickém způsobu pěstování ve Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je zřejmé, že u jarních genotypů špaldy nastal vrchol odnožování téměř o měsíc později ve srovnání s kontrolní odrůdou jarní pšenice seté, u ozimých genotypů špaldy asi o dva týdny později, než u kontrolní odrůdy ozimé pšenice seté.
Jak u pšenice špaldy, tak u kontrolních odrůd pšenice seté rostliny z porostů vysetých z nízkých výsevků (1,0 a 2,0 MKS/ha) podle předpokladu více odnožovaly a současně dosahovaly vyšší průměrné hmotnosti sušiny nadzemní biomasy i biomasy kořenů na rostlinu, než rostliny z vysokých výsevků (4,0 a zejména 5,0 MKS/ha).
Hodnocené genotypy špaldy se ve srovnání s kontrolními odrůdami pšenice seté vyznačovaly celkově intenzivnějším odnožováním, vyšší hmotností sušiny nadzemní biomasy a zejména vyšší hmotností sušiny kořenů na rostlinu.
Dosažené výnosy byly negativně ovlivněny nepříznivým průběhem povětrnostních podmínek, zejména značným suchem po většinu vegetace roku 2015 - jarní formy pšenice však byly tímto suchem postiženy daleko více, než pšenice ozimé.
Na základě výnosových výsledků lze konstatovat, že v našem pokusu dosáhly jarní genotypy špaldy nejvyšších výnosů při výsevku 4,0 MKS/ha, u ozimých špald se osvědčil výsevek 3,0 MKS/ha (odrůda Rubiota však dosáhla vysokého výnosu již při výsevku 2,0 MKS/ha). Pro upřesnění údajů je zapotřebí získat víceleté výsledky.
Z hodnocených genotypů jarních forem pšenice Špalda bílá jarní mírně ve výnosech předčila kontrolní odrůdu pšenice seté Granny a zejména druhý genotyp špaldy T. spelta KEW. V případě ozimých forem pšenice ozimá špalda Alkor výnosově překonala druhou odrůdu ozimé špaldy Rubiota, ale i kontrolní odrůdu pšenice seté Penalta.
Z hodnocení kvalitativních parametrů vyplynulo, že genotypy špaldy překonaly kontrolní odrůdy pšenice seté především v obsahu N-látek a mokrého lepku v sušině zrna. Velmi dobré výsledky dosáhly oba jarní genotypy špaldy i v Zelenyho testu - oba by splnily min. požadavek na hodnotu Zelenyho test pšenice potravinářské - pekárenské (min. 30 ml). Uvedený limit překonala i ozimá odrůda špaldy Rubiota. Číslo poklesu dosahovalo u hodnocených odrůd pšenice ozimé formy vysokých hodnot, u jarních pšenic bylo negativně ovlivněno porůstáním v důsledku deštivého počasí těsně před sklizní. Výše výsevku se na hodnotách kvalitativních ukazatelů neprojevila.
|
|
|
Analýza cestovního ruchu ve vybrané oblasti
Truxová, Kristýna ; Svatošová, Libuše (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou cestovního ruchu ve vybrané oblasti, Šumavy, v rozmezí let 2001-2014. Analyzovány jsou především kapacity hromadných ubytovacích zařízení, které jsou dále rozděleny na počet zařízení, pokojů, lůžek a počet míst pro karavany a stany. Dále se diplomová práce zabývá analýzou návštěvnosti ubytovacích zařízení a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů. Součástí práce je také analýza vývoje návštěvnosti hradů Rabí, Kašperk, Rožmberk nad Vltavou a zámku Český Krumlov. Pro potřeby analýzy byla použita data z Českého statistického úřadu a základní charakteristiky časových řad.
|
|
|
Univerzitní informační panel
Marčan, Radek ; Pavlíček, Josef (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku vývoje mobilních aplikací. Nejdříve provádí porovnání podílu jednotlivých mobilních platforem. Dále jsou prezentovány jednotlivé technologie spolu s možnými vývojovými prostředími. Pak jsou zde uvedeny trendy v mobilních aplikacích a jejich vývoji a možnost získání dat pro aplikaci. Praktická část se zaměřuje na volbu vývoje mobilní aplikace. Dále na návrh, implementaci a tvorbu aplikace včetně sestavení a import na zařízení.
|
|
|
Potravinový problém Latinské Ameriky
Ahrafenina, Kseniia ; Kuna, Zbyněk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje pojmům a příčinám potravinového problému všeobecně. V praktické části byla dána sociální, geografická a ekonomická charakteristika Latinské Ameriky, byla provedená analýza potravinového problému v Latinské Americe a byly navrženy způsoby jak vyřešit tento potravinový problém.
Světový potravinový problém je obecně považován za jeden z nejvýznamnějších problémů současného světa. Hlad a chudoba to jsou sociálně-ekonomické problémy, které se spojí s potravinovým problémem. Existuje mnoho různých příčin potravinového problému. Všechny příčiny mohou být rozděleny do dvou skupin: tě, které souvisejí s lidskou činností a nesouvisí. Hlavní příčiny způsobené člověkem jsou populační příčiny, chudoba, náboženské příčiny, politické konflikty, a příčiny spojené s přírodou: globální oteplování a degradace půdy. Přírodní příčiny, které nesouvisí s lidskou činností, mají primární vliv na zemědělskou produkci. Různé přírodní katastrofy a změny klimatu člověk nemůže ovlivnit.
Pro řešení potravinového problému je tedy nutný zásah mezinárodních organizací, které poskytují finanční i potravinovou pomoc takto postiženým zemím. A hlavní roli v řešení tohoto problému hraje vzájemná spolupráce států po celém světě.
|
|
|
Potravinový problém Somálského poloostrova
Viazanková, Zuzana ; Kuna, Zbyněk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na potravinový problém Somálského poloostrova. Potravinový problém je jedním z největších a nejstarších problémů lidstva. S tímto problémem úzce souvisí problém hladu a chudoby. Nedostatečný přístup k potravinám, surovinám a vodě se projevuje vyšším napětím a násilím, které pak vyústí v různé konflikty. Práce poskytuje teoretická východiska tohoto problému. V následující části popisuje příčiny potravinového problému, jako růst populace, nedostatek vzdělání, degradace půdy, klimatické změny, přírodní katastrofy apod. Praktická část práce je zaměřená na analýzu statistických dat, týkajících se demografie, ekonomiky, chudoby, zahraniční pomoci, zahraničního obchodu a zemědělství Somálského poloostrova. V poslední části práce jsou načrtnuta možná východiska z nežádoucí situace, v které se Somálsky poloostrov nachází, mezi ně patří zvýšení vzdělanosti obyvatelstva, stabilizace počtu obyvatel, rozvoj zemědělství, změna vlastnických vztahů půdy, ekonomický růst, integrační uskupení a potravinové programy.
|
|
|
Prevence úrazů v předškolním věku
PETR, Petr
Každý rok se u nás stane přes 300 000 úrazů dětí, které si vyžádají ošetření lékaře nebo hospitalizaci v nemocnici. Zhruba 300 dětí v důsledku úrazu ročně zemře. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je Česká republika na jednom z nejhorších míst v počtu úrazů dětí předškolního věku. Cílem práce bylo identifikovat přítomnost, četnost a rozsah preventivních aktivit v zařízeních, určených pro děti předškolního věku v rámci okresu České Budějovice. Tématem bylo potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, zda existuje vztah mezi velikostí města či obce, četností a rozsahem preventivních aktivit. K ověření zadané hypotézy byl proveden rozhovor, ve kterém byly pedagogickým pracovnicím pokládány otázky, týkající se prevence úrazů v jejich zařízeních. Vyhodnocení výsledků rozhovorů nepotvrdilo hypotézu, že by existoval vztah mezi velikostí obce či města, četností a rozsahem preventivních aktivit. Ve všech navštívených zařízeních probíhají preventivní akce, zaměřené na prevenci všech forem úrazů. Předškolní zařízení v Českých Budějovicích mohou s menšími obtížemi než zařízení venkovská navštěvovat preventivní akce, pořádané složkami Integrovaného záchranného systému vzhledem k lepší dopravní dosažitelnosti. I přes tyto obtíže se jich účastní většina venkovských zařízení, které v tomto směru úzce spolupracují s místní policií nebo dobrovolnými hasiči. Některá předškolní zařízení oproti běžnému standardu mají svá specifická zaměření a programy. Některé se zabývají drogovou prevencí, další zařízení navštěvují studenti PF JU se svými programy. V dalších zařízeních pořádají dětský den spojený s prevencí v silničním provozu nebo s návštěvou ZOO, spojenou s přednáškou na téma jak se chovat ke zvířatům. Jako určitou mezeru v preventivních programech je možno spatřovat v absenci centrální metodiky pro jejich provádění. Jako návrh by mohlo být vypracování centrální metodiky pro prevenci dětí předškolního věku, která by upravovala jednotlivé okruhy a zaměření na konkrétní nebezpečí. Dalším návrhem pro řešení situace by mohlo být vybavení předškolních zařízení materiály pro provádění preventivní výchovy, která probíhá většinou formou her.
|
|
| |
host ::
RSS.