|
|
Přenos energie ve studiu hydrofobních domén koloidních systémů
Kučerová, Petra ; Čeppan, Michal (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byl studován rezonanční přenos energie mezi perylenem a fluoresceinem v roztoku tetradecyltrimethylamoniumbromidu (TTAB) a vliv přídavku nativního a modifikovaného hyaluronanu na účinnost přenosu. Bylo zjištěno, že přídavek nativního hyaluronanu podporuje účinnost přenosu energie při nižších koncentracích fluoresceinu a přídavek modifikovaného hyaluronanu ovlivňuje maximální hodnotu dosažené účinnosti. Při stanovováni hodnoty kritické micelární koncentrace (CMC) bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu výrazně ovlivnil hodnotu CMC TTAB, data naznačují nejen tvorbu micel, ale také tvorbu agregátů hyaluronanu s TTAB. Pomocí zhášení fluorescence pyrenu cetylpyridiniumchloridem (CPC) byla vypočtena agregační čísla TTAB a TTAB s přídavkem nativního či modifikovaného hyaluronanu. Bylo zjištěno, že přídavek hyaluronanu do roztoku TTAB mění hodnotu průměrného agregačního čísla. Pomocí zhášení fluorescence bylo také zkoumáno, zda dochází k výměně rozpuštěné hydrofobní látky mezi micelami TTAB a jaký má přídavek modifikovaného hyaluronanu vliv na tuto výměnu. Výsledkem experimentu bylo, že za daných podmínek k výměně rozpuštěné látky nedochází ani v samotném TTAB ani v TTAB s přídavkem modifikovaného hyaluronanu.
|
|
|
Vliv vybraných aktivních látek na vlastnosti gelových a emulzních kosmetických základů
Gardoňová, Lenka ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje problematiku vybraných aktivních látek v kosmetických emulzích a gelech. Byla provedena jejich základní charakteristika - rozdělení a vlastnosti kosmetických emulzí a gelů, u každé z aktivních látek jsou popsány její způsoby přípravy, účinky na pokožku a podmínky, které by je mohly ovlivnit. V experimentální části byla popsána příprava gelových a emulzních základů, do kterých byly přidány jednotlivé aktivní látky – pupalkový olej, konopný olej, extrakt z šalvěje lékařské, extrakt z kostivalu lékařského a mořská sůl. Vlastnosti kosmetických gelových a emulzních základů s přídavkem těchto aktivních látek jsou závislé na teplotě a způsobu skladování, množství světla, způsobu přípravy a jiných podmínkách. Působením těchto faktorů může docházet ke změnám jejich stability, a tím ke ztrátě jejich kosmetických účinků na pokožku. Na základě provedeného reologického měření (oscilační a tokové měření), měření hodnot pH a senzorického hodnocení bylo určeno, zda došlo ke změně vlastností zkoumaných vzorků. Měření bylo provedeno v určitých časových intervalech a byly sledovány vlastnosti jak za laboratorní teploty 23±2 °C, tak po vystavení vzorků teplotnímu režimu 37 °C v termostatu. Na základě provedených měření bylo vyhodnoceno, že nejstabilnější vlastnosti vykazoval kosmetický gelový základ s přídavkem extraktu z šalvěje lékařské.
|
|
|
Průzkum aplikací huminových kyselin v medicíně a kosmetice
Šmídová, Helena ; Sýkorová,, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hlavní náplní této práce bylo tvořit internetové a literární rešerše zaměřené na dosud známé teoretické poznatky, patentové přihlášky a skutečné realizace, týkající se využití huminových kyselin nebo materiálů, které je obsahují, v oblasti humánní i veterinární medicíny a kosmetiky. Výstupem má být zároveň i návrh perspektivních směrů zkoumání v těchto oblastech. Úvodní část práce pojednává o huminových látkách obecně s důrazem na huminové kyseliny, historii huminové chemie, vzniku huminových látek a jejich struktuře. Druhá část pojednává o lékařských aspektech, farmakologických účincích a použití huminových látek v humánní medicíně, veterinárním lékařství a kosmetice, zároveň zohledňuje huminové látky z pohledu životního prostředí. Třetí experimentální část měla za úkol seznámit se se základy izolace a charakterizace huminových kyselin (proměření IČ a UV/VIS spektra a stanovení vlhkosti a popela ve vzorcích huminových kyselin).
|
|
|
Metody stanovení hyaluronanu
Černá, Lucie ; Venerová, Tereza (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá souhrnem jednotlivých analytických metod pro stanovení koncentrace hyaluronanu, především ve vodných roztocích. U vybraných metod byla na školním pracovišti porovnávána jejich funkčnost. Případné funkční metody mohou být použity na školním pracovišti ve výzkumu materiálů na bázi hyaluronanu. V této práci byla studována použitelnost ke stanovení zbytkového obsahu hyaluronanu v supernatantu gelu tvořeného z hyaluronanu a tenzidu. Mezi vybrané patří především metody spektrofotometrické, a to s pomocí UV spektroskopie a infračervené spektroskopie. Dále byly vyzkoušeny i dvě srážecí metody, pomocí dvou typů alciánových modří. Jako nejspolehlivější, nejméně náročnou a specifickou metodou se jeví metoda pomocí IČ spektroskopie, díky níž jsme schopni stanovit koncentraci HA již od 0,01 %. Díky této metodě bylo zjištěno, že pokud se v supernatantu bude nacházet nějaké množství HA, bude pod mezí detekce tohoto stanovení. Zbylé metody jsme modifikovali tak, aby se díky nim dala stanovit koncentrace HA, ale fungují pouze ve vodných roztocích. Možnou variantou pro stanovení velmi nízkých koncentrací HA může být metoda pomocí ELISA kitů. Jejich cena je ovšem vyšší než u výše zmíněných metod.
|
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
|
|
Návrh a optimalizace metody studia penetrace huminových kyselin do listů.
Smilková, Marcela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem penetrace huminových látek přes rostlinné kutikuly. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma foliárního hnojení a studia transportu látek do listů rostlin. Na základě této rešerše byla následně navržena a otestována metoda zabývající se studiem průniku huminových látek skrz listové kutikuly. Vlastní experimenty byly zaměřeny na sledování difúze huminových kyselin mezi dvěma nereaktivními agarosovými gely, které byly odděleny listovou kutikulou. Ta byla pro měření získána pomocí tří zvolených izolačních metod.
|
|
|
Lignitové hydrokoloidy
Macháčková, Mirka ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem neenergetického využití lignitu. Hlavním cílem bylo navržení optimální receptury pro přípravu tekutých a polotuhých (pastovitých) hydrokoloidů z jihomoravského lignitu v planetárním mlýnu a výběr vhodných disperzních prostředí s důrazem na jejich možné použití v zemědělství. Z důvodu tohoto požadavku byly vyzkoušeny 10, 20 a 40 hm.% roztoky močoviny; 5, 10 a 15 hm.% roztoky kyseliny citronové; 1, 5 a 10 hm.% roztoky chloridu draselného a deionizovaná voda. Nejvhodnější poměr pro přípravu lignitových hydrokoloidů je 1 hmotnostní díl lignitu a 2 hmotnostní díly roztoku. V další části této práce byly z připravených lignitových hydrokoloidů a jejich jednotlivých částí (tzn. kapalná a tuhá fáze) izolovány huminové kyseliny, u kterých byla porovnávána získaná hmotnost vzhledem k výchozímu hydrokoloidu a stanovován obsah popela. U připravených lignitových hydrokoloidů bylo zkoumáno jejich reologické chování, distribuce velikosti částic, stabilita a pomocí metody TG byla studována termická stabilita. Pro zjištění prvkového složení vybraných míst ve vzorku hydrokoloidu byla použita korelační mikroskopie.
|
|
|
Příspěvek k rozvoji neenergetických aplikací lignitu
Macháčková, Mirka ; Sedláček, Petr (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných aspektů neenergetického využití lignitu. Jednou možností je jeho použití jako sorbentu. Byla sledována schopnost sorpce chloridových a sodných iontů z roztoku na přírodním jihomoravském lignitu, na lignitu vymytém deionizovanou vodou a lignitu obohaceném o vápenaté kationty. Při experimentech bylo sledováno pH, elektrická vodivost, množství sodných a chloridových iontů v připravených vzorcích. V další části byla stanovena chemická spotřeba kyslíku ve výluhu z lignitu. Toto měření bylo prováděno v souladu s normou ČSN 83 0540-8 Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod: Stanovení oxidovatelnosti dichromanem. Pro použití v zemědělství byly zkoumány možnosti přípravy huminových hydrokoloidů pomocí ponorného dispergátoru a planetárního mlýnu. Byl hledán ideální poměr lignitu a vody a nejpoužitelnější způsob přípravy. Mechanochemickou aktivací lignitu byly připraveny tekuté a polotuhé huminové hydrokoloidy. Ty byly dále charakterizovány – velikost částic, UV-VIS spektroskopie získaného extraktu a sedimentace.
|
|
|
Interakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu
Jančík Procházková, Anna ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou produktů interakce aminojílů s polyelektrolyty přírodního původu, konkrétně byla zvolena sodná sůl kyseliny hyaluronové jako polyelektrolyt. Cílem bylo nalézt koncentrační a objemové poměry roztoku aminojílu a roztoku zvoleného polyelektrolytu, které vedly ke vzniku sraženiny. Výsledné sraženiny byly charakterizovány pomocí mikroskopie, FTIR spektroskopie a pomocí reologie. Dále byla vyzkoušena možnost navázání fluorescenčních sond na aminojíl a na výsledný intermediát vzniklý interakcí aminojílu s hyaluronanem sodným.
|
|
|
Theranostické systémy v sonografii
Říkovská, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala přípravou a charakterizací mikrobublinových suspenzí ze směsi fosfolipidů, kyseliny palmitové a ochranného polymeru polyethylenglykolu. Vlastnosti připravených systémů byly studovány pomocí metody bublinové tenziometrie a dynamického rozptylu světla a byly porovnávány s komerčně dostupným přípravkem SonoVue®. Suspenze byly připravovány za různých podmínek zahrnujících rozdílnou atmosféru či zvýšenou teplotu v určitých fázích přípravy a různé prostředí systému. Dále byl studován vliv samotného polyethylenglykolu i samotných fosfolipidů na povrchovou aktivitu připraveného systému. Povrchová aktivita samotných fosfolipidů se neprokázala. S rostoucí koncentrací i moleku-lovou hmotností polyethylenglykolu v systému se povrchové napětí snižovalo. Vliv rozdílné atmosféry a zvýšené teploty během přípravy na povrchovou aktivitu systému nevykazoval žádný významný trend. Metoda dynamického rozptylu světla se ukázala jako nevyhovující kvůli výrazné polydisperzitě a fázové separaci systému.
|
host ::
RSS.